Brno, 21. června 2011 - V sobotu 18. června proběhla v Salesiánském středisku mládeže v Brně-Líšni veřejná akce s názvem Aksanti (svahilsky „děkuji“). Během večera se návštěvníkům představilo čtrnáct nových dobrovolníků programu Adopce nablízko. Většina z nich odjíždí na celý rok pomáhat dětem v sedmi zemích světa. Lákadlem večera byla i beseda s Františkem Radecki, českým salesiánem působícím dlouhodobě v Zimbabwe. Celým večerem provázel moderátor Pavel Anděl.

Čtrnáct mladých lidí se již od října připravovalo na své zapojení v Bulharsku, Indii, D. R. Kongu, Svazijsku, Zambii a Jihoafrické republice. „V září 2011 odjíždím na deset měsíců do města Lubumbashi v Kongu, kde se budu starat o „kluky z ulice“, kteří jsou bez rodičů nebo bez domova,“ vysvětlila jedna z dobrovolnic, Iveta Pešatová. I ostatní dobrovolníci budou pomáhat se vzděláním, zajišťovat volnočasové aktivity nebo organizovat víkendové i prázdninové akce pro děti a mládež. Dopisy od dobrovolníků z terénu můžete pravidelně sledovat na www.sadba.org.

Během večera se moderátor Pavel Anděl spojil prostřednictvím skypového videorozhovoru také se dvěma současnými dobrovolnicemi v terénu, Markétou Obručovou v Bulharsku a Markétou Lengálovou v Kongu. Po úvodním programu se hosté rozešli k národním stolečkům jednotlivých zemí. Připravena zde byla soutěž, ochutnávka národního jídla a také ochotní bývalí dobrovolníci, kteří představovali své země. Návštěvníci si mohli například vyzkoušet, jak jim sluší indické sárí nebo zda dokáží zatroubit na jihoafrickou vuvuzelu.

O životě v Zimbabwe povídal na závěr večera František Radecki, který již od října 2009 působí ve škole Don Bosco Technical College na okraji městečka Hwange. Ekonomická situace v Zimbabwe je velmi špatná. Důkazem byla i bankovka o hodnotě deset miliard zimbabwských dolarů, kterou všem hostům ukázal. Ta už však v Zimbabwe neplatí, neboť byla kvůli vysoké inflaci nahrazena americkým dolarem. Husí kůže všem přítomným naskočila, když vyprávěl o „přátelském setkání“ s prudce jedovatou mambou zelenou. „Jestli mi šlo někdy o život? Asi ano. Ale nevěděl jsem o tom,“ dodal s úsměvem pan Radecki.