V Brně se sportuje více než 150 let

Brno, 16. června 2015 - Brno zaujímá v historii československé a později české tělesné výchovy výjimečné postavení. V lednu 1862 zde začala cvičit Tělovýchovná jednota, založená Janem Helceletem. Takřka o celé dva měsíce dříve než Sokol Pražský Miroslava Tyrše. Brno je tedy prvním naším městem, v němž zahájil činnost první český tělovýchovný spolek.

sokolsky stadion brno kounicova ulice 1930

V jeho zdech byly založeny i první české dělnické tělocvičné jednoty. Takřka zaráz začaly cvičit pod jménem Lasalle v Juliánově a v Králově Poli v roce 1894, tři roky předtím, než české dělnické tělovýchovné hnutí zapustilo celostátní kořeny v tehdejším Rakousko-Uhersku. Brno se může chlubit i dalšími prvenstvími. Od roku 1865 rozvíjel v Pisárkách činnost Brünner Ruderverein, první veslařský klub na našem území, pozoruhodný i tím, že sdružoval jak německé, tak české veslaře.

Brnu náleží i prvenství v pořádání prvního cyklistického závodu ve střední Evropě. Dne 15. srpna 1869 se závodilo mezi Lužánkami a Královým Polem. Stalo se i průkopníkem řady sportů. Ty se sdružovaly zpravidla do větších tělovýchovných jednot a byly i členy příslušných sportovních svazů. Činnost oddílů ovlivňovaly zejména zájmy těchto svazů. Existovaly však i střešní organizace – Sokol, DTJ, FPT nebo Orel.

ČSTV zastřešil všechny sportovce
Jednotná tělovýchovná organizace na našem území – Československý svaz tělesné výchovy – vzniká k 1. lednu 1957 s centrálními, ale také krajskými a okresními orgány. Tak je zároveň ustanoven k 1. 1. 1957 Městský výbor ČSTV v Brně, který sdružuje na 200 tělovýchovných jednot s téměř čtyřiceti tisíci sportovců, cvičitelů, trenérů a funkcionářů. Na ustavující konferenci 6. ledna 1957 bylo zvoleno plénum, které mělo 27 členů , z nichž 13 tvořilo předsednictvo. Organizace pracovala ve složité situaci. Začínala v době, kdy převažovaly silné tendence ke slučování menších tělovýchovných jednot.

Na konci roku 1957 už zbylo pouze 37 tělovýchovných jednot. Největší byla ZJŠ Brno se 4 362 členy, což představovalo bezmála čtvrtinu všech brněnských sportovců. Konec padesátých let byl především bojem o důvěru k organizaci, jíž v počátcích mnozí příliš nevěřili. Skutečností však bylo, že se brněnští sportovci zařadili mezi absolutní československou špičku.

Šedesátá léta přinesla Brnu nová sportoviště
Počátkem šedesátých let se podařilo dokončit stadióny za Lužánkami, v Králově Poli a na Starém Brně. Bylo to však také období sporů. Zatímco sportovci z Rudých hvězd a Dukel byli v podstatě profesionály, ostatní byli čistými amatéry a poukazovali na to, že s vojenskými a policejními oddíly nemá smysl soutěžit. V polovině roku 1962 je zrušen fotbal a hokej v Rudé hvězdě. Hokejisté odcházejí do ZKL a fotbalisté do ZJŠ.

Na brněnské konferenci ČSTV v roce 1963 bylo předsednictvo zúženo na 11 členů, naopak plénum vzrostlo na 45 členů. První polovina šedesátých let patří v brněnské tělovýchově k nejúspěšnějím. Nejde jen o tituly mistrů republiky. Brněnští sportovci reprezentují na olympijských hrách, odkud si přivážejí i medailová umístění. Jiří Daler se stává v Tokiu v roce 1960 olympijským vítězem ve stíhacím závodě. Současně se však začíná projevovat nedostatek tělovýchovných zařízení. Chybí především hala pro míčové sporty a také plavci pociťují nedostatek krytých vodních ploch. Jedinou větší stavbou je zastřešení zimního stadionu, které si vyžádá téměř všechny prostředky určené na investice v tělovýchově. Koncem roku 1965 je v Brně registrováno 33 403 sportovců.

V následujícím roce zanikají krajské orgány ČSTV a jejich úkoly přebírají od 1. ledna 1967 okresy. To se týká i Městského výboru ČSTV v Brně. Výrazně se zvyšují především nároky v oblasti výstavby. Nedostatek vhodných sportovišť a lepší materiální podmínky v jiných městech vedou k tomu, že z Brna začínají odcházet špičkoví sportovci. Nejvíce na to doplácí box, který na nějaký čas zanikne úplně, a stolní tenis, který přichází prakticky o celou špičku. Jednotlivci však odcházejí i z jiných sportů. Naději přineslo plavcům zahájení výstavby plaveckého stadiónu za Lužánkami v roce 1968. Začala také výstavba hal v Králově Poli a na Starém Brně. V letech 1968–1969 byl dokončen v na tu dobu nezvykle rychlém tempu velodrom na Bauerově rampě. Naděje sokolů či orlů na osamostatnění zhatil vpád vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Byl jedním z hlavních důvodů úbytku cca 12 % členské základny brněnských sportovců. Ukazovalo se také, že stavba plaveckého stadiónu, který nebyl podle původního projektu dokončen dodnes, bude dlouhodobou záležitostí.

Sedmdesátá léta – více peněz pro profesionály
V sedmdesátých letech přešla tělovýchova opět na třístupňové řízení, které bylo charakteristické jednak značnou finanční podporou zejména vrcholového sportu ze státních prostředků, ale současně poměrně přísnou kategorizací. Na jejím základě byli špičkoví sportovci zařazováni do vybraných oddílů, do nichž v některých případech dokonce nuceně přestupovala celá družstva. Centrálně řízenými byly v Brně tři tělovýchovné jednoty – Zetor, Zbrojovka a Královopolská. Dalších šest (např. Lokomotiva-Ingstav) bylo řízeno z úrovně kraje. Zbytek měl na starosti Městský výbor ČSTV. Ten měl jako priority stanoveny soutěž o titul Vzorný oddíl, soutěž o odznak zdatnosti a spartakiádní akce včetně masových vystoupení.

Je vhodné uvést, že ČSTV bylo možné v té době považovat za malé ministerstvo. Jako součást tehdejší Národní fronty byl politickým orgánem. Na úrovni města byl předseda městského výboru jako nomenklaturní orgán dosazován shora. Veškerý tělovýchovný majetek byl majetkem MěV a tělovýchovným jednotám byl pouze propůjčen. Na druhé straně práce v tělovýchově byla daleko více ceněna a pro funkcionáře znamenala kladné body v různých posudcích.

V druhé polovině osmdesátých let docházelo k pomalému uvolňování tuhé centralizace. Některé tělovýchovné jednoty získávaly větší samostatnost. Městskému výboru se dokonce podařilo navázat styky se sportovci na západ od našich hranic (Rennes).

Velké zvraty po revoluci
Rok 1989 znamenal zcela zásadní změnu. ČSTV v dosavadní podobě skončil a stal se občanským sdružením. Jednoty získaly právní subjektivitu. Dále ale existovalo centrum, kraje a okresy. Skončila však Správa tělovýchovných zařízení. Majetek, který spravovala, byl nabídnut městům nebo jednotám a klubům, které ho užívaly.

Bohužel představitelé města Brna se v té době zalekli nutnosti sportovní zařízení dotovat a nejvýznamnější sportoviště skončila v rukou soukromníků. Obecně se ukazovalo, že sportovci dokážou ještě jakž takž hospodařit s menšími majetky, ale s většími si nevědí rady. Některá sportoviště posloužila soukromníkům jako garance půjček, které nebyly spláceny, dostaly zařízení do insolvence a ta pro nezájem případných kupců zchátrala. To je případ zimního stadionu, který nakonec získalo město prakticky jen proto, aby ho na své nemalé náklady demolovalo. Také fotbalový stadión ztratil způsobilost k pořádání fotbalových utkání. V té době již dokončený plavecký stadión se podařilo zachránit jedině dík dotacím. Ty násobně překonávaly případnou ztrátu, která by vznikala, kdyby se město stalo jeho vlastníkem od počátku. Městský výbor byl v té době pouze administrátorem převodů a neměl na ně nejmenší vliv.

Počátkem devadesátých let odešly z ČSTV některé organizace. Především byl obnoven Sokol, který získal zpět svůj bývalý majetek zpravidla bez větších problémů. Důvod, proč se jednoty a kluby dále držely v ČSTV, byl jediný. Skončila sice státní podpora, ale organizace vlastnila Sazku, z níž byly dotovány svazy, ale také okresy a z nich jednotlivé tělovýchovné jednoty.

Proč vzniklo Brněnské tělovýchovné sdružení?
Po rozdělení republiky k 1. 1. 1993 vzniká Český svaz tělesné výchovy, který si však ponechává starou zkratku ČSTV. Městský svaz v Brně využívá možnosti získat právní subjektivitu. Vzniká Brněnské tělovýchovné sdružení (BTS) jako dobrovolné sdružení jednot a klubů s vlastní právní subjektivitou. BTS poskytuje svým členům servis. Zejména pro malé tělovýchovné jednoty je důležitá pomoc při vedení účetnictví. Současně jsou oddílům poskytovány příspěvky na činnost z prostředků Sazky a konečně i finance na údržbu a provoz tělovýchovných zařízení z dotace od státu.

BTS dokáže také poskytovat svým členům bezúročné půjčky zejména na havárie nebo nákladnější opravy. Snaha je o spolupráci s brněnským magistrátem a rozšiřují se styky s družebními městy (Stuttgart, Lipsko a v poslední době Kaunas). První výkonný výbor je patnáctičlenný a jeho předsedou se stává Zdeněk Vinařický. Postupem času se však počet členů výkonného výboru snižuje. Nejprve na 11 a v roce 2005 na devět členů. Práce v tělovýchově již není příliš oceňována a zájem o funkcionářskou práci klesá, zejména když někteří zjistí, že pravidla rozdělování jsou pevně dána a nelze je obejít ve prospěch vlastní TJ. Počet tělovýchovných jednot dlouhodobě kolísal okolo čísla 200 a počet sportovců se pohyboval mezi 35 až 40 tisíci.

Špatná sázka na Sazka Arenu
Investice do Sazka Areny v Praze vede k výraznému zadlužení Sazky. Ta neustále snižuje příspěvky tělovýchově, až tyto skončí úplně. V roce 2012 se ČSTV přejmenovává na Českou unii sportu. S minimálním vlastním majetkem je však odkázána na nevelké příspěvky od státu. Končí dotování přes okresní výbory. Členové BTS tak po čtyřiceti letech, kdy byli příjemci dotací, platí (i když nevelké) členské příspěvky.

Brněnské tělovýchovné sdružení, jehož pětičlenný výkonný výbor nyní vede Václav Šicha, se snaží nadále ovlivňovat tělovýchovné dění v Brně. Poskytuje magistrátu údaje o sportovním prostředí a snaží se o spolupráci na zásadách a dokumentech města. Je i jeho zásluhou, že podpora tělovýchovy v Brně z úrovně města je na slušné úrovni. Momentálně sdružuje 227 tělovýchovných klubů a jednot s téměř 32 tisíci členy.

Jiří Povolný, foto archív

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Lema Clinic úspěch ocenění globální cenou

Kvalita zdravotní péče a hodnota poskytovaná pacientům jsou měřeny nejen úspěchem nabízených léčebných metod, ale také pověstí v odvětví. Lema Dental Clinic zaznamenala mimořádný úspěch získáním ocenění „Nejlepší zubní klinika v Evropě“ v roce 2023. Nacházející se v srdci Istanbulu, Lema Clinic obdržela toto prestižní ocenění jako důkaz svých vysokých...