Brno, 12. dubna 2018 - Tvorbu brněnského malíře Pavla Navrátila ve výstavě Atol a putující slunce na Špilberku představí mezinárodně uznávaný historik umění Petr Spielmann na komentované prohlídce ve středu 18. dubna od 16 hodin. Jde o výjimečnou událost: Spielmannse s Navrátilem přátelil, v minulosti mu uspořádal několik důležitých výstav a v 50. letech navíc působil v Muzeu města Brna.

Velmi silným exponátem je v expozici umístěný osobní dopis, který letos v únoru napsal Petr Spielmann pro dávno zesnulého přítele Pavla Navrátila. Spielmann s ním spolupracoval na několika jeho výstavách již v 60. letech, vždy sledoval jeho tvorbu a přál si uspořádat mu souhrnnou výstavu právě v prostorách Muzea města Brna, které ve svých sbírkách spravuje rozsáhlý konvolutNavrátilových prací. Toto přání naplňuje až nyní kurátorka Ilona Víchová z Oddělení dějin umění Muzea města Brna.

Výstava „Atol a putující slunce“ trvá pouze do 29. dubna, ještě předtím se však koná speciální komentovaná prohlídka. Ve výkladu doprovodí kurátorku Ilonu Víchovou syn malíře – Petr Navrátil a právě Petr Spielmann. Prohlídka s těmito výjimečnými hosty se uskuteční ve středu 18. dubna od 16 hodin na hradě Špilberku.

Osobnost Petra Spielmanna je významná po více stránkách. Po pracovní etapě v Muzeu města Brna (1957–1959) působil v Národní galerii. V roce 1969 odjel na pracovní stáž do německé Bochumi, kde zůstal a následných 25 let působil jako ředitel tamního muzea. I přes tehdejší komunikační nesnáze zůstával v kontaktu s Pavlem Navrátilem, jehož smrt jej velmi hluboce zasáhla. Po návratu do republiky Spielmann působil na brněnské Fakultě výtvarných umění, kde přednášel dějiny umění a zastával funkci děkana.

Pavel Navrátil (1933–1981) patří k důležitým osobnostem české malby 2. poloviny 20. století. Vynikal vnímavostí k přírodním jevům, smyslovostí malby i odvážnými technologickými experimenty. Při své výtvarné cestě reagoval na nepřízeň minulého režimu únikem do přírody a její reflexí. Výběr z Navrátilova díla teď prezentuje výstava „Atol a putující slunce“ v dialogu s díly jeho blízkých přátel a kolegů – se sochami Zdeňka Macháčka (1925) a s malbami Bohumíra Matala (1922–1988) a Miroslava Šimordy (1923–2018).

Foto: archív MuMB