Hrady.cz

Malíř Pavel Navrátil se představí na Špilberku s třemi brněnskými rodáky

Brno, 22. února 2018 - V galerijním prostoru na hradě Špilberku od 22. února začíná výstava „Atol a putující slunce. Pavel Navrátil v dialogu se Zdeňkem Macháčkem, Miroslavem Šimordou a Bohumírem Matalem“. Výstava vybírá to nejdůležitější z tvorby významného brněnského malíře Pavla Navrátila (1933–1981).

Pavel Navrátil vynikal vztahem k přírodě, citlivostí a smyslovostí malby a odvahou k technologickým experimentům, díky čemuž je řazen k důležitým osobnostem české malby 2. poloviny 20. století. Tvorbu tohoto brněnského malíře ovlivnily historické události – od druhé světové války, přes nástup represe 50. let až po uvolněná 60. léta a následnou normalizaci. Jeho dílo představí Muzeum města Brna na Špilberku spolu s ukázkou děl Navrátilových blízkých kolegů – sochaře Zdeňka Macháčka a malířů Miroslava Šimordy a Bohumíra Matala.

„Pro jeho ranou tvorbu v 50. letech je typická výrazná černá linie ohraničující stylizované tvary, kterou uplatňuje v cyklu narativních zátiší, na obrazech s motivy zápasících ptáků, motorkářských závodů či továren,“ říká kurátorka výstavy Ilona Víchová z Oddělení dějin umění Muzea města Brna.

V 60. letech Navrátil dospěl k výrazně abstraktním obrazům s tématy lidské postavy nebo minimalizované krajiny. „Dvakrát navštívil Itálii, což jej inspirovalo k jeho nejvýznamnějšímu cyklu Pompeje, na kterém pracoval několik dalších let,“ podotýká Víchová. 70. léta znamenala pro Navrátila odklon od tvarových stylizací a návrat k motivům krajiny, parků a horizontů.

V závěrečné etapě na přelomu 70. a 80. let zůstal u tématu přírody, avšak byl mnohem expresivnější, používal např. rytí do plátna. V roce 1981 ukončila Navrátilovu výtvarnou cestu předčasná smrt, k níž přispělo politické pronásledování a časté výslechy StB. Pavla Navrátila ve výstavě nezastupují pouze obrazy. Vedle 37 maleb jsou v ní tři desítky prací na papíře. Soubor akvarelových skic menších formátů s poznámkami a instrukcemi je vystaven úplně poprvé. Jeho práci ilustrují i fotografie z jeho ateliéru – je na nich jeho náčiní a poznámky. Po Navrátilově smrti je pořídil umělec Ivan Kafka.

Navrátilovu tvorbu ve výstavě doprovází díla trojice blízkých umělců. K vidění je 13 soch Zdeňka Macháčka (1925). Výstavu doplňují dva méně typické obrazy Bohumíra Matala (1922–1988) s tematikou jeho mlýna v Prudké u Doubravníka. Dvojice obrazů zastupuje i Miroslava Šimordu (1923

Všichni čtyři jsou brněnští rodáci, jejichž tvůrčí cestu poznamenala nepříznivá doba minulého režimu, na kterou reagovali útěkem do přírody a výtvarnou reflexí přírodních dějů, zákonitostí univerza, plynutí a vrstvení času. „Výstavu uzavírá dopis mezinárodně uznávaného historika umění Petra Spielmanna, který pro dávno zemřelého přítele Pavla Navrátila napsal nyní v únoru,“ dodává Víchová. Spielmann spolupracoval s Navrátilem na několika jeho výstavách již v 60. letech. V případě počinu Muzea města Brna jde o první Navrátilovu výstavu od jeho úmrtí.

Foto: archív MumB


Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit