Slavnosti vína

Moravská galerie vystaví české umění odrážející vlivy italského futurismu

Brno, 12. února 2013 – Moravská galerie v Brně otevírá 15. února výstavu Rytmy + pohyb + světlo. Ta návštěvníkům nabídne kolekci českého moderního umění první třetiny 20. století, ve které se odrazily principy italského futurismu. Mezi 120 vybraných děl byly zařazeny i práce Františka Kupky, Emila Filly, Josefa Čapka, Bohumila Kubišty, ale i mnoha dalších významných umělců. Výstava bude v Místodržitelském paláci přístupná do 19. května.

Výstava je koncipována interdisciplinárně a ukazuje vedle výtvarného umění i různá technická řešení zachycení pohybu, rychlosti a dynamiky (optické přístroje, chronofotografie, film). Podnětem k jejímu vzniku byla otázka, zda a eventuálně jak české umění první třetiny dvacátého století reflektovalo myšlenky přicházející z italského futurismu. České prostředí bylo vůči tomuto směru v desátých letech hodně zaujaté a jednostranné. Provokace a skandály, kterými se futurismus prosazoval, byly natolik nepřijatelné, že zamezily nebo zbrzdily uvažování o nových myšlenkách, jež futurismus přinášel. Nikoliv však absolutně. Futuristické principy do českého umění pronikaly, i když dílčím způsobem, oklikou zprostředkovaně.

Z tematické a formové šíře futurismu, která ještě česká na hlubší analýzy, je na výstavě představen prioritně jeho hlavní motiv spjatý s moderní dobou – pohyb a dynamismus. Východiskem byla desátá léta, od nich se zkoumání odvíjelo směrem vpřed, ale i nazpět, k předstupňům. Přestože futuristé vyhlašovali kategorický rozchod s veškerou minulostí, má jejich koncept rychlosti a dynamiky zřetelné vazby na předchozí způsoby vizuálního zachycení pohybu. K nim patří ornament, který byl na přelomu devatenáctého a dvacátého století vnímán jako symbolické zachycení časového proudu buď ve formě nekonečné linie, nebo geometrického rytmu. Jiný způsob vizualizace pohybu předváděly optické přístroje, velmi populární v 19. století. Na základě „paměti oka" byly různé varianty kouzelných bubnů a obdobných přístrojů schopny iluzivně evokovat jednoduchý pohyb a staly se tak předchůdcem filmového pásu. Čas tehdy zviditelňovaly také chronofotografie, série snímků jednotlivých fází pohybu v minimálních časových odstupech. Stály na pomezí vědy, dokumentu a umění a byly prokazatelnou inspirací nejen pro futuristy, ale i pro paralelní realizace Františka Kupky nebo Marcela Duchampa.

futurismus

Ve dvacátých a třicátých letech se dynamismus přesouvá na jiná pole. Avantgarda nově formuluje otázku umění v moderní společnosti, usiluje o spojení umění a technických a civilistních aspektů, o přesahy do mimoumělecké reality. Dynamismus se přesouvá do reálného času. Vznikají první světelně-kinetické plastiky, které už pohyb nezobrazují, ale — jak předpověděli futuristé — začínají ho samy vytvářet. Roste rovněž význam moderních technických médií, fotografie a experimentálního filmu. Zejména film splňoval téměř všechna kritéria dynamismu moderní doby: nové technické médium, masové sdílení, možnost práce s pohybem, časem a vizuálními efekty, nehmotná malba světlem místo statického malovaného obrazu. Experimentální abstraktní filmy měly přímé spojení s malbou, ale to, co obraz dokázal jen naznačit, film uskutečňoval.

Zdroj: MG v Brně


Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit