Tajemství brněnského podzemí: Zaniklá sklepení – 2. část

Brno, 16. září 2015 - Brno stále ještě disponuje velkým množstvím historických objektů, které dokumentují jeho stavební a architektonický rozvoj. Jednou z nejvýznamnějších historicko-urbanistických hodnot centra města je bezesporu blok domů mezi Starobrněnskou, Dominikánskou a Mečovou ulicí nazývaný Velký špalíček.

V průběhu staletí zde vznikla srostlice hmot, objektů a prostor, vytvářející nenapodobitelnou imaginativní atmosféru a reprezentující historický vývoj města.

Středem bloku již od 14. století procházela hranice dvou městských čtvrtí – Brněnské a Veselé. Přilehlé ulice obývali většinou kramáři a živnostníci, pekaři a krejčí, později také řezníci, využívající blízkost dvou městských tržišť – Rybného trhu a Horního trhu. Blok domů však po stavební stránce zažíval i mnoho útrap. Velmi poškozen byl například během švédského obléhání za třicetileté války, o čemž svědčily i pamětní desky nalezené v některých domech. Původní středověké konstrukce v nadzemí postupně mizely a dochovaly se pouze v podzemní části domů. Jeho velká devastace také nastala za druhé světové války v roce 1944, kdy při náletech spojeneckých vojsk bylo mnoho objektů zničeno nebo poškozeno. Přesto zůstala značná část velmi cenných objektů zachována. Devastace tím však neskončila.

brnenske podzemi demolice stare mincovny fragmenty kralovske kaple

Demolice Staré mincovny v r. 1945, foto AMB (vlevo), fragmenty Královské kaple v proluce Velkého špalíčku, foto L. Hanák (vpravo)

Po pádu totality roku 1989 pokračovala destrukce historických staveb dál nevhodnými úpravami, spornými rekonstrukcemi, a dokonce i novou zástavbou.

Destrukční běsnění nakonec zasáhlo i historické podzemí, které si do té doby ještě zčásti uchovávalo svou někdejší podobu. Likvidace sklepů, nevhodné statické úpravy či nedůstojné využití dochovaných prostor dovršila necitlivost přístupu k historickým hodnotám ze strany památkářů, ale i stavebníků. Souběh nepříznivých okolností a nešťastných náhod, jako tomu bylo například při propadnutí cementového sila do historického sklepení Modré hvězdy, již byl pouhou ironií osudu těžce zkoušeného městského bloku.

Jako příklad naprosté absence snahy o citlivý přístup k historickým hodnotám může sloužit i osud severovýchodní části Velkého špalíčku. Na nároží Mečové a Dominikánské ulice stával ve středověku nejstarší dům v ulici. Byl velmi rozsáhlý a říkalo se mu „Stará mincovna“, neboť zde byly s největší pravděpodobností již ve 13. století raženy první brněnské mince. Jak tehdy dům vypadal, nelze s určitostí říci, víme jen, že v baroku byl přestavěn a doplněn dvorními křídly. Vedle Staré mincovny stávaly další dva domy. Oba byly dvoupatrové s malými dvorky a uzavíraly nároží bloku do tehdejšího Rybného trhu. Osud všech tří domů se však naplnil v listopadu roku 1944, kdy byly po leteckém náletu poškozeny a následně, o rok později, strženy. Na jejich místě vznikl po válce malý parčík a za ním bylo postaveno osmnáct garáží.

brnenske podzemi silingrovo namesti parcik u mecove ulice

Havárie sklepů na Šilingrově nám. v r. 1988, foto archív R-atelier (vlevo); parčík u Mečové ulice v 70. letech 20. stol., foto archív R-atelier

Mezi nimi, v jihozápadním koutě, byla vklíněna dřevěná kůlna, kde byly uskladněny v naprosto nevyhovujících podmínkách architektonické a sochařské fragmenty ze zbořené Královské kaple. Ke kůlně neexistoval prakticky žádný přístup, neboť garáže ji zcela obestavěly. Nebylo tedy ani možné ji udržovat, a tak se stalo, že se prohnilá střecha zřítila a dešťová voda promáčela podloží, pod nímž se nacházel jeden z mnoha dochovaných sklepů. Konstrukce klenby se pod tíhou kamenných fragmentů propadla. Pískovcové kvádry popraskaly, profilované hrany kamenických prvků se nárazem odlámaly a sklepení prostory byly nenávratně ztraceny.

Aleš Svoboda

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit