Průzkum: Generace Y a Z jsou loajálnější zaměstnanci, než se tvrdí

Brno, 9. září 2019 – Zástupci mladších generací jsou loajálnější, než se obecně soudí. U jednoho zaměstnavatele chtějí obvykle pracovat déle než 3 roky. Zatímco pro mileniály je při zvažování pracovní nabídky nejdůležitější výše mzdy, pro jejich mladší kolegy je to čas, který jim vedle práce zbyde pro jejich soukromé aktivity.

Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, jehož cílem je zmapovat pracovní návyky, preferované způsoby hledání práce, oblasti motivace a oblíbené volnočasové aktivity generací Y a Z, které již brzy budou tvořit nejsilnější skupinu na trhu práce.

„O mladších generacích, které jsou na trhu práce krátce, nebo na něj právě vstupují, se často píše v souvislosti s jejich velkým sebevědomím, neochotou pracovat přesčas, silným důrazem na dobře vybalancovaný soukromý a pracovní život, vysokou fluktuací a představou, že i přes málo zkušeností si zaslouží vysoké mzdy. Náš průzkum řadu těchto zažitých pravd vyvrací,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.

3 a více let u jednoho zaměstnavatele
Obě generace se shodují na tom, že optimální délka působení u jednoho zaměstnavatele je 3 až 6 let, což odporuje obecnému názoru, že mladší lidé mění práci častěji. Jen 15 % respondentů z generace Z a 10,3 % z generace mileniálů (Y) považuje za optimální strávit v jedné práci méně než 3 roky.

Zaměstnanecký poměr, nebo volná noha?
O zástupcích generace Z se často mluví jako o lidech, kteří nechtějí být nikde „uvázaní“. Z průzkumu však vyplývá, že přes 70 % respondentů z této generace by spíš než nejistotu působení na volné noze raději volilo zaměstnanecký poměr. Pro generaci Y, která má z větší části již nějaké závazky, například hypotéku, je nejistota volné nohy lákavá ještě méně.

Mzda zaujme, čas rozhodne
Obě generace jsou si podobné v přístupu k hledání nové práce - nejčastěji hledají na pracovních portálech, na sociálních sítích anebo u personálních agentur. Často také dají na doporučení svých blízkých a přátel. Velký rozdíl není ani v tom, co je dokáže na pracovní nabídce zaujmout, v obou případech jde v prvé řadě o výši mzdy a o skutečnost, zda je práce perspektivní. Mladší generace dává větší důraz na pozici, která odpovídá jejímu vzdělání, generaci Y zase zajímá možnost kariérního růstu, nadstandardní benefity a dobrá pověst firmy mezi zaměstnanci. I když zástupce generace Z zaujme v nabídce zejména nabízená mzda, ve výsledku před výší výplaty upřednostňují svůj volný čas, což je ovšem logické vzhledem k tomu, že často bydlíještě u rodičů a nemají žádné závazky. I z toho důvodu častěji preferují zaměstnání na částečný úvazek.

„I když se na první pohled může zdát, že se obě generace ve svých názorech a preferencíchtéměř neliší, rozdíly se objevují. I proto by neměly být personalisty vnímány a oslovovány jednotně, neboť to může vést k řadě nedorozumění a nižšímu efektu náborového procesu. Odlišnosti mezi mileniály a jejich mladšími kolegy z generace Z jsou výrazné zejména v konzumaci mediálního obsahu, v používání sociálních sítí a také ve vnímání marketingu značek,“ vysvětluje Jitka Součková.

Autority uznávají, ale mají vlastní hlavu
Průzkum se zaměřil i na způsoby práce, vnímání autorit a názory zástupců těchto generací na spolupráci se staršími kolegy. Obě generace shodně považují za autoritu především člověka, který se vyzná ve své práci. Generace Z je pak ochotna považovat za autoritu prakticky každého nadřízeného. V práci projevují zástupci obou věkových skupin vlastní úsudek, proto běžně odkládají úkoly, které nepovažují za užitečné a smysluplné. „Trendem dnešní doby je vytváření věkově rozmanitých týmů. Věříme, že náš průzkum firmám pomůže pochopit hodnoty mladé generace, díky čemuž se jim podaří různé generace v týmu lépe zharmonizovat,“ říká na závěr Jitka Součková.

Průzkum, kterého se zúčastnilo 1 624 zástupců generací Y a Z, byl zrealizován v průběhu měsíců července a srpna 2019. Z generace Y (narozeni v rozmezí 1982-1994) dotazy zodpovědělo 1 310 respondentů, z generace Z (narozeni v rozmezí 1995) jich bylo 314.


Související články: