Brno nezdraží poplatek za komunální odpad ani v roce 2022

plne popelniceBrno, 8. června 2021 - Brno patří k těm obcím republiky, které nechávají místní poplatek za komunální odpad na stejné výši, přestože na složení ceny poplatku legislativně tlačí postupné zdražování ukládání odpadu na skládky, které se letos zvedlo z 500 Kč na 800 korun a do deseti let dosáhne hodnoty 1 850 korun za tunu odpadu. Roční sazba pro Brno v roce 2021 zůstala na stejné výši jako loni, tedy 670 Kč. A stejnou částku bude město prosazovat také pro příští rok. Oznámil to 1. náměstek primátorky Petr Hladík.

„Téměř čtyřnásobné zdražování poplatků za skládkování tak nebude ovlivňovat ani příští diskuzi o výši poplatků za komunální odpad pro rok 2022. Naše město díky husté síti sběrných středisek, díky provozu vlastní dotřiďovací linky a díky činnosti svého zařízení na energetické využívání odpadu prakticky neskládkuje. Jakmile občan zanese odpad do sběrného střediska, nebo hodí do kontejneru, stává se tento odpad majetkem města Brna a díky tomu, že umíme třídit, recyklovat, obchodovat se surovinami a energeticky odpad využívat, může být cena poplatku takto nízko. Zatímco ve zbytku republiky končí odpad na skládce polovina komunálního odpadu, Brno ho umí zpracovat z více jak 97 %,“ zdůraznil Petr Hladík, první náměstek primátorky.

Rozhodnutí nenavýšit poplatek za odpad pozitivně ovlivnil také tradičně odpovědný přístup Brňanů k třídění odpadu. “I přes nepříznivou situaci zapříčiněnou restriktivními opatřeními, kdy zejména uzavření obchodů a služeb s sebou přineslo vyšší tlak na odkládání obalových materiálů, narostl svoz směsného komunálního odpadu jen o necelá 2 %, zatímco ve stejném období jsme ze stanovišť tříděného odpadu odvezli o 16 % plastu více a papíru v meziročním srovnání dokonce navíc o 28 %,“ podotkl Filip Leder, předseda představenstva městské společnosti SAKO Brno.

Město Brno se může chlubit uceleným a soběstačným systémem odpadového hospodářství. „Na území města máme téměř všechna koncová a klíčová zařízení na zpracování odpadu. Vlastníme společnost na svoz odpadu, provozujeme vlastní zařízení na jeho energetické využívání, máme dotřiďovací linku a plánujeme i bioplynovou stanici pro gastroodpad,“ dodal Petr Hladík.

Společnosti či obce v České republice, nemající dostupné ZEVO (Zařízení na energetické využívání odpadu), skládkují 50 až 60 % komunálních odpadů, oproti tomu Brno propracovaným systémem sběrných středisek odpadů, třídících kontejnerů, dotřiďovací linky a ZEVO, jen necelá 3 %.

Brněnské ZEVO v areálu SAKO Brno je jedním ze čtyř podobných zařízení v republice. Provozem ZEVO pokrývá město jednu třetinu spotřeby tepelné energie a teplé vody. V roce 2020 vyrobilo ZEVO z 241 tisíc tun odpadu 2,5 milionu gigajoulů tepla a 65 tisíc megawatthodin elektrické energie. Dotřiďovací linkou prošlo 6 400 tun papíru a 4 100 tun plastu. Technologie ZEVO dokázala separovat téměř 4 100 tun železa a 511 tun neželezných kovů.


Související články: