Brno, 7. listopadu 2022 - Vánočním stromem pro Brno bude letos po několikaleté přestávce opět smrk. Městu ho tradičně věnuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Na náměstí Svobody poputuje 19. listopadu. Kvůli velikosti stromu jej tentokrát nepovezou koně, ale auto lesního podniku. Smrk je vysoký dvacet metrů, koruna má v nejširším místě přibližně patnáct metrů. Stáří lesníci odhadují na padesát let. Bude to už 33. strom, který univerzita městu věnuje.

„Strom se nachází na paloučku u Olomučan, je co do výšky i šířky mohutnější, než ty před ním, proto bude muset být z technických důvodů o něco zkrácen. Technicky jsme limitování velikostí odvozní soupravy a také výškou trolejí v Brně,“ uvedl Lumír Dobrovolný ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Vybraný vánoční strom musí mít souměrnou kuželovitou korunu s hustým olistěním, což ale v přírodě není jednoduché docílit.

Tradici vánočního stromu v centru města založil spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který 22. prosince 1919 spolu s kolegy našel při procházce v lese u Bílovic nad Svitavou odložené batole. Těsnohlídek pak dal podnět k založení dětského domova Dagmar, který se stará o opuštěné děti. Pod vánočním stromem bývala kasička, do níž mohli lidé dávat finanční dary na stavbu tohoto zařízení. „Vzhledem k této tradici se se stromem pro Brno loučíme na bílovickém polesí ŠLP Křtiny,“ doplnil Dobrovolný.

Cesta vánočního stromu začne v sobotu 19. listopadu ve 14:00 u Myslivny lišky Bystroušky v Bílovicích nad Svitavou, kde proběhne i kulturní program a slavnostní předání.

ŠLP Křtiny daruje městu Brnu prostřednictvím Červeného kříže vánoční strom pravidelně. Nabízí vánoční stromky ale i jednotlivým občanům do jejich domovů. Každoročně se koná několik prodejních víkendů na hájenkách, kde si zájemci mohou vybrat a zakoupit stromky, které pochází oproti těm běžně prodávaným z kraje lesů lišky Bystroušky, a ne z plantáží. „Stejně jako vánoční strom pro Brno, i tyto stromky mají ekologickou certifikaci a vyrostly v pestrých univerzitních lesích v Moravském krasu, jsou to zkrátka tradiční čerstvé a voňavé stromky,“ uvedl Dobrovolný. Pochází jak z prořezávek, které jsou z pěstebního hlediska nutné a stromky by jinak zůstaly v lese k rozkladu, tak i z cílených maloplošných výsadeb na specifických místech, například pod elektrovody.

Zdroj a foto: MENDELU