K nejvýznamnějším letošním přírůstkům v brněnské zoo patří samička tapíra jihoamerického, narozená 8. srpna. Stejně jako loni, kdy byla slavnostně pokřtěna tapířice Adina z prvního vrhu stejných rodičů, je křest mláděte naplánován na setkání adoptivních rodičů a sponzorů, které se uskuteční v sobotu 28. srpna.
Při této příležitosti Zoo Brno vyhlašuje veřejnou soutěž na pojmenování tapírka. Soutěžící mohou své návrhy zasílat do 27. srpna na e-mailovou adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Zasílat lze pouze jména začínající písmenem B, protože se jedná o potomka z druhého vrhu. Jménem, které opět vylosuje zpěvák Laďa Kerndl, pak bude tapír pokřtěn a jeho autor oceněn.

V úterý 3. srpna se v brněnské zoo narodila samička bizona. Dalším přírůstkem je lama alpaka narozená o tři dny později. Černobílou samičku mohou návštěvníci spatřit pod dozorem své matky ve venkovním výběhu. Zatím posledním přírůstkem je tapíří samička, která se narodila v neděli 8. srpna. Matka s potomkem jsou umístěni ve vnitřní ubikaci, která se nachází poblíž pavilonu Tropické království. Pro pětiletou samici Neny, která pochází z lotyšské Zoo Riga, je to druhý potomek.

Celý rok muselo šest výletních lodí počkat, než se s výletníky mohly znovu rozhoupat na vlnách Brněnské přehrady. Tak dlouho totiž byla zdejší nádrž vypuštěná kvůli čištění od sinic. Jeden z parníků se však slavnostního návratu už nedočkal. A přehradě musel dát po dlouhých šedesáti letech navždy sbohem. Výletní Pionýr odplul do lodního důchodu. Jeho místo nahradilo nejnovější plavidlo s názvem Lipsko.

Občané Jihomoravského kraje za pět let existence zpětného odběru elektrozařízení odevzdali k recyklaci 147 452 televizorů a 82 875 monitorů. Více odevzdali jen občané Středočeského kraje a Prahy. Díky recyklaci tohoto množství se uspořilo 34 307 MWh, 678 900 litrů ropy či 172 600 m³ vody. Snížením emisí skleníkových plynů o 9165 tun CO² se smazala roční produkce 4750 osobních aut. Tato zjištění přinesla analýza dopadu sběru a recyklace televizí a monitorů na životní prostředí, jejíž vytvoření iniciovala nezisková společnost Asekol. Výsledek studie jednoznačně prokázal, že zpětný odběr elektrozařízení je pro životní prostředí přínosný.
Podle studie zpětný odběr a recyklace jedné televize uspoří tolik energie, kolik spotřebuje žárovka za čtyři měsíce nepřetržitého svícení, spotřebu ropy osobního automobilu za 22 km jízdy nebo zabrání vzniku odpadní vody z deseti sprchování. Díky recyklaci televize se také sníží roční produkce nebezpečných odpadů od 41 domácností, emise skleníkových plynů vyprodukované vlakem během 157 cest mezi Prahou a Ostravou a uspoří téměř deset kilogramů primárních surovin jako písek, vápenec, železo apod. Podobný efekt má i recyklace jednoho monitoru.

Vědci z Ústavu vegetabilních potravin a rostlinné produkce Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno testují nové metody, které mají pomoci rychle a přesně odhalit přidané rostlinné bílkoviny běžně přidávané do masných výrobků. Používají při tom tzv. imunohistochemické metody, které se uplatňují především v diagnostice nádorů v humánní medicíně. Ty by měly v budoucnu pomoci rychle a především přesně určit složení dané potraviny. Znát přesné složení potraviny je důležité zvláště pro alergiky – právě alergie na sóju a pšeničnou mouku spolu se slepičími vejci, kravským mlékem, arašídy, ořechy, rybami či plody moře tvoří dnes 80 až 90 % alergických reakcí na potraviny. Znalost složení je zároveň ale také indikátorem kvality či záměny surovin v masných výrobcích.
Princip metody spočívá ve vazbě značených protilátek na sledovaný protein přímo v histologickém preparátu. Po navázaní značené protilátky je protein zvýrazněn barevně. Okolní struktura masného výrobku je zvýrazněná běžnými histologickými barvami. Jedná se o vysoce specifickou reakci, za pomocí které je možné prokázat přítomnost samotného proteinu, či dokonce jen jeho alergenní části. Použité histologické barvení navíc umožňuje získat přehled o dalších přítomných surovinách, ze kterých byl výrobek vyroben. Stanovení přesného obsahu přídavných složek v potravinách je důležité zejména pro ochranu zdraví spotřebitele.

Masarykova univerzita věnovala 25 vyřazených počítačů do projektu eAfric@, který je dodá do Keni dětem ze slumů. Počítače pro africké děti byly 3. srpna předány v univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích společnosti DHL. Na Masarykově univerzitě tak celý projekt odstartuje. O tom, jak děti v Keni počítače využívají, se budou moci přesvědčit české děti spolu s rodiči, učiteli a dalšími zájemci již 8. září v knihovně Univerzitního kampusu Bohunice na akci Jak začíná školní rok v Africe.

V ulicích Brna můžete v těchto dnech potkat tzv. digihlídky. Jde o součást informační kampaně k digitalizaci televizního vysílání. Proškolené posádky digihlídek se zde budou pohybovat až do definitivního vypnutí zemského analogového televizního vysílání v této územní oblasti, ke kterému dojde letos 30. září. Jejich úkolem je přímo v ulicích města informovat obyvatele Brna o digitalizaci televizního vysílání. Digihlídky mají za úkol nejen upozorňovat na blížící se ukončení zemského analogového televizního vysílání, ale také poradit občanům s jejich konkrétními problémy a informovat je, jak se na digitalizaci dobře připravit. Digihlídky jsou kontaktní složkou komplexní informační kampaně k přechodu na digitální vysílání. Páteří kampaně je bezplatná infolinka 800 90 60 30 a speciální webové stránky www.digitalne.tv.

Se speciálním třináctistupňovým nefiltrovaným pivem přichází značka Starobrno. „Obliba speciálních piv u našich spotřebitelů roste, proto jsme se rozhodli pro ně uprostřed léta připravit další lákavou nabídku – Starobrno Speciální třináctistupňové kvasnicové pivo s obsahem alkoholu 5,6 procenta. Čepovat se bude ve vybraných restauracích v Brně a jeho nejbližším okolí,“ říká Miroslav Harašta, trade marketing manager ze společnosti Heineken Česká republika, do jejíhož portfolia značka Starobrno patří.
Podle Miroslava Harašty se jedná o nefiltrované třináctistupňové pivo se zbytky pivovarských kvasnic, které pivu dodávají plnější a výraznější chuť a způsobují také zakalení nápoje. Pivovarské kvasinky jsou známým zdrojem vitamínu B, stopových prvků a minerálů, společně s látkami obsaženými ve sladu, chmelu a vodě působí příznivě na lidský organismus. Nefiltrované pivo je speciální také tím, že se jedná o stále živou kulturu. Z toho důvodu je i trvanlivost oproti klasicky vyráběnému pivu podstatně kratší. Pivovar proto klade vysoké nároky na jeho skladování – pivo vyžaduje stabilní nízkou teplotu. „Klademe velký důraz na ošetřování piva, tak aby zůstala zachovaná nejvyšší kvalita našeho speciálu. Proto jej mohou čepovat jen taková restaurační zařízení, která každý týden provádí sanitaci výčepního systému a jsou vybavena speciálním chladícím boxem,“ vysvětluje Miroslav Harašta. V první várce bylo v pivovaru Starobrno uvařeno celkem pět set hektolitrů speciálu, který nyní zraje v tancích. Do restaurací se od 2. srpna dodává ve dvacetilitrových sudech.
Starobrněnská nefiltrovaná třináctka není v portfoliu značky jediným speciálem. Starobrno každoročně připravuje unikátní velikonoční Zelené pivo, které se těší velké oblibě a z původně regionální speciality v rámci jižní Moravy se vloni i letos před Velikonocemi dostalo do výčepů v restauracích po celé České republice.

Ve středu 14. července od 15 hodin se uskuteční v Urban centru na Staré radnici vernisáž výstavy s názvem „Do Beringie za poučením i dobrodružstvím“. Návštěvníci výstavy se mohou seznámit s jedním z největších rozvojových projektů brněnské zoologické zahrady – expozicí Beringie. Výstava bude prezentovat architektonické studie jednotlivých objektů a na zhruba deseti panelech i velkoplošné obrazovce bude sledovat vývoj stavebních prací od bourání zastaralých klecí a prvních výkopů na jaře 2008 až po nedávné stavební úpravy. Expozice medvědů kamčatských a další soubor objektů přibližujících přírodu Kamčatky a východní Sibiře bude dokončena letos v říjnu. Domov v ní najde skoro sedm desítek druhů zvířat, hlavními obyvateli se stanou medvědi kamčatští. Zatímco vlci, lišky polární, losi i orli už se v Beringii zabydleli, medvědi by měli do Brna dorazit na konci prázdnin. Stavba komplexu přijde na osmdesát milionů korun a stane se tak největší investicí v dějinách brněnské zoo.