„Jediné potěšení duše a srdce, nejlíbeznější a nejmilovanější Maryšenko! Po listu napsaném z Olomouce nepřihodilo se nic zvláštního. [...] Mši svatou jsem vyslechl v Brně, ve františkánském kostele, kde zrovna byla pouť a svátek svatého Jana Křtitele, a právě dnes církev slaví jeho stětí. Město je krásné, opevněné, zvláště hrad na vysokém vrchu, tvrdá pevnost. Pokud jde o krajinu, nic ve světě se jí nevyrovná: půda je lepší než na Ukrajině. Všechny kopce plné vinné révy, kterou stejně jako broskvemi mají obrostlé své domy. Hustota panáků v poli je taková, že jsem nic podobného neviděl. [...] V Brně jsem dnes obědval u jakéhosi Kolowrata, který spravuje tuto provincii a byl císařovým velvyslancem na mírovém jednání v Oliwě. Docela hezky nás hostil a zhola po francouzsku…“








.jpg)




