V souvislosti s přípravou Výstavy soudobé kultury v ČSR ve druhé polovině dvacátých let minulého století, která měla do města přilákat velké množství návštěvníků, se ukázalo, že Brno nedisponuje takovou kapacitou ubytovacích zařízení, jež by všechny hosty mohla uspokojit. A tak se k řadě starších hotelových zařízení, jakými byly například hotel Padowetz, Grandhotel, Evropa nebo Slavia, připojily dvě významné stavby, které spojuje osobnost jejich projektanta Bohuslava Fuchse.

Vilové stavby meziválečného období přitahují pozornost návštěvníků podobně jako například šlechtická sídla. Stejně jako tyto historické rezidence i vily plnily reprezentativní funkci, na jejich stavbě se podíleli významní architekti své doby, a pokud byli jejich majitelé osvícení, umožnili při jejich realizaci použít i nové architektonické postupy, technologie a materiály. Stavba vil tak mnohdy posunula vývoj architektury o velký krok dopředu.
Z těchto důvodů tvoří v připravovaném projektu Brněnských architektonických stezek vilové stavby naprostou většinu mapovaných objektů. Plánované trasy provedou návštěvníky Brna mimo jiné i lokalitami vilových čtvrtí, které jako nový fenomén začaly ve městech vznikat ve druhé polovině 19. století a rychle se staly nejžádanějším typem individuálního bydlení.

Brněnské nádrží mělo od počátku tak trochu smůlu. Když se totiž v 1. čtvrtině 19. století začalo uvažovat o spojení Vídně s polskou Bochniou přes Břeclav, vůbec se nepočítalo s tím, že by měla tato trať vést přes Brno. Pak se ovšem objevil názor, že by Vídeň přece jen měla mít s Brnem – svým předměstím, jak se mu říkalo – železniční spojení, neboť má prudce se rozvíjející průmysl a obchod a poštovní dostavníky či formanské vozy zastarávají. Zrodil se tedy záměr vybudovat z Břeclavi do Brna alespoň odbočku, když už se nová železniční trať jako taková stejně stavět bude.