Canary - pronájem kanceláří
CCV

Výstava Nechtěné dědictví představuje architekta Jana Dvořáka

dvorak spilberkBrno, 20. dubna 2017 - Svými stavbami z 60. až 80. let přispěl k moderní tváři města Brna, angažoval se v dobových kauzách a poukazoval na nutnost chránit brněnskou meziválečnou architekturu, na vlastní pěst pátral po ztraceném nábytku z vily Tugendhat, díky čemuž se mu podařilo zachránit několik původních kusů. Za tím vším stojí Jan Dvořák, významný brněnský architekt, kterého představí Muzeum města Brna ve spolupráci s 4AM/Fórem pro architekturu a média na výstavě „Nechtěné dědictví“ na Špilberku, která potrvá až do 2. července.

ZPMVČR 2017 - léto (5)

Společný projekt chce tematizovat kontext architektury vzniklé za minulého režimu a rozvířit o ní diskusi. Česká veřejnost k ní cestu hledá stěží: odborníci se jí dostatečně nezabývají, laici ji nevyhledávají, nerozumí jí. To platí i pro Dvořákovy realizace. „Doba vzniku je pro majitele objektů mnohdy dostatečným argumentem ke změnám až destrukcím, aniž by byla zkoumána jejich uměleckohistorická hodnota,“ říká autorka a kurátorka výstavy Šárka Svobodová z 4AM/Fóra pro architekturu a média. Stržena byla např. monumentální čelní budova dnešního sídla Fakulty informatiky MU na Botanické ulici. Jinou Dvořákovu budovu v Komárově zase ukrývá velkoformátový reklamní banner přes celou fasádu.

jan dvorak botanicka

Výstava Nechtěné dědictví vychází z Dvořákovy osobní pozůstalosti, kterou v roce 2013 předala Oddělení dějin architektury Muzea města Brna architektova manželka Nina Dvořáková. Zahrnuje plány, fotografie z realizací, řadu koláží a skic k výtvarným dílům, výstřižky z tisku a několik teoretických textů. Výstava ukáže to nejzajímavější. „Jejím těžištěm jsou především Dvořákovy brněnské realizace a dokumentace jejich současného stavu. Zazní i rozhovory s jeho manželkou, synem, kolegyněmi, kolegy, ale i s dnešními majiteli budov nebo autory jejich přestaveb,“ upřesňuje Svobodová. Kromě toho expozice symbolicky znázorňuje i postoj veřejnosti: návštěvníci např. „šlapou“ po chodbě s koláží z původních plánů. Prostor výstavy také pracuje s vertikálními prvky, tak typickými pro Dvořákovu tvorbu. Do samostatné kapitoly je zpracován také Dvořákův prvek tzv. lomenicové střechy.

spilberk dvorak jan hotel myslivna

Navrhoval i jadernou elektrárnu...
Jan Dvořák v Brně projektoval např. hotel Myslivna v Pisárkách, internát India v Komárově, areály několika výzkumných ústavů nebo již neexistující budovu Snaha na Lidické ulici naproti Lužánkám. Navrhl i futuristické řešení brněnského Jižního centra – jeho vizualizace návštěvníci také uvidí. Dvořák působil i mimo Brno: vypracoval výtvarní řešení Jaderné elektrárny v Dukovanech, v Práčích na Znojemsku navrhl kulturní dům a ve Vrbnu pod Pradědem smuteční síň. Pro jeho tvorbu je podstatná provázanost architektury a umění, ke svým stavbám vytvářel umělecká díla, sám byl autorem několika fontán, soch a památníků.

Angažoval se i v dobových kauzách. V 60. letech se snažil chránit před zásahy stavby meziválečného funkcionalismu. Právě Dvořák tehdy také stál za nálezem několika kusů ztraceného původního nábytku z vily Tugendhat. Výstava Nechtěné dědictví má tři části. Největší na Špilberku se veřejnosti otevře 20. dubna, menší část v kulturním prostoru Praha 5. května a další část ve vile Tugendhat 16. května.


Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit