Michlovský

Archeologové: Na Špilberku se padělaly mince

Brno, 16. srpna 2012 (MEDIAFAX) - Zlomky keramiky, plechy potřebné k ražení falešných měděných pražských grošů z 15. století, ale i vojenské výložky nechvalně známých Vlasovců z dob druhé světové války objevili historici při záchranném archeologickém průzkumu dosud neprobádaného jižního křídla brněnského hradu Špilberk.

Podle unikátních nálezů sídlili před sedmi staletími na brněnském královském hradě Špilberku kromě jiných i o penězokazci. Vedoucí archeologického výzkumu Muzea města Brna Petr Vachůt ve čtvrtek řekl, že odborníci to zjistili při průzkumu jižního křídla Špilberku, které až dosud archeologové nikdy detailně neprobádali.

"Očekávání byla o to větší, že právě do prostoru jižního křídla je historickými prameny situován objekt hradního paláce, tedy vlastního rezidenčního sídla moravských markrabat," řekl Vachůt. Početnější soubor nálezů pochází podle něj z 15. století. Hradu se v této době nevyhnulo několikeré poškození ohněm a díky tomu se v jižním křídle zachovala silná požárová vrstva. Ta obsahovala hojné zlomky keramiky a zejména pozůstatky honosně zdobených kachlových kamen, která vytápěla tehdejší rezidenci moravských Lucemburků.

Požárový horizont však vydal ještě jeden velice překvapivý nález – zbytky plechu, ze kterého byly vybíjeny či vystříhávány mincovní střížky, které pak sloužily jako polotovary pro ražení samotných mincí. "Nešlo ovšem o pozůstatek oficiálního mincování. Při konzervaci plechového odpadu bylo totiž zjištěno, že není z drahého kovu, ale je měděný. Z vyražených střížků se tedy vyráběly falešné mince, které byly poté pouze postříbřeny a vydávány za pravé," řekl Vachůt. Na královském hradě tak v neklidné době po skončení husitských válek penězokazci padělali populární pražské groše a jejich menší mince, takzvané parvy.

Díky novým výzkumům se vědcům podařilo doplnit půdorys hradu také na jeho jižní frontě. Odhalením dochovaných základů zjistili rozměry a dispozice všech místností přízemí palácového traktu. Komplexní představu si lze nyní udělat také o pevnostních prvcích hradu, a to zejména o doposud jen tušené parkánové zdi. Tato předsunutá hradba z přelomu 13. a 14. se původně nacházela mezi hradním příkopem a hlavní hradební zdí. Po vybudování kasemat uvnitř jižního hradního příkopu a při následném rozšíření kasárenských objektů v polovině 18. století ji tehdejší správci headu jako nepotřebnou zasypali a vědci ji nově odhalili teprve nyní.

I když gotické zdivo hradu zůstalo podle Vachůta překvapivě zachováno až nadstandardně, mladší stavební úpravy Špilberku prakticky odstranily původní terén obsahující případné movité archeologické nálezy. "Vítali jsme doslova každý nalezený artefakt, který by pomohl upřesnit funkci a datování objevených stavebních reliktů," přiznal výzkumník. Z období vzniku původního hradu budovaného v průběhu 13. století nenašli vědci žádnou keramiku ani jiný předmět, vyjma několika desítek architektonických článků, které později tehdejší stavbaři využili jako prostý stavební materiál. "Části gotických kleneb se proto nacházely náhodně zazděné ve zdivu kasárenských místností z 18. století a druhotně uložené mistrně opracované kameny tvořily také například základ kuchyňské pece, ve které byla připravována strava ubytovaným vojákům," upozornil Vachůt. Ze 14. století pak podle něj stojí za zmínku alespoň objev jedné mince Jana Lucemburského.

Jako kuriozitu z nedávné minulosti zmínili ve čtvrtek muzejníci nález několika vojenských výložek z období druhé světové války ukrytých pod podlahu jedné z místností Jižního křídla. V této době sloužil Špilberk jako kasárna Wehrmachtu. Při závěrečných bojích o osvobození Brna v roce 1945 pobývali na Špilberku zjevně také poddůstojníci Ruské osvobozenecké armády, takzvaní Vlasovci. Ti z pochopitelných důvodů nechtěli přiznat svoji příslušnost k Rusy nenáviděným kolaborantským jednotkám, proto strhli své černé výložky, které je odlišovaly od běžných uniforem Wehrmachtu, a skryli je pod podlahu svých ubikací. "Tento dramatický příběh poodkrytý archeologickým výzkumem ovšem zůstane nedopovězen, další osudy vojáků nejsou známy," řekl Vachůt.

Jiří Nováček, foto: Cissura sloužící k padělání mincí, zdroj: Muzeum města Brna

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit