Brno, 18. listopadu 2014 - V poslední době se stává stále aktuálnějším tématem ochrana členů statutárních a dozorčích orgánů společností, především v souvislosti se změnou legislativy. Odpovědnost členů statutárních a dozorčích orgánů společnosti byla a je jedním z nejpřísnějších druhů odpovědnosti.

Její další zpřísnění, včetně řady jiných změn, letos přinesl nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen NOZ) a zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen ZOK).

Odpovědnost statutárních a dozorčích orgánů společnosti je odpovědností neomezenou (ručí celým svým majetkem), solidární (členové kolektivních orgánů ručí za rozhodnutí všichni společně a nerozdílně) a objektivní (odpovědnost za výsledek, obrácené důkazní břemeno). Členové orgánů, kteří by nově měli svoji funkci zásadně vykonávat na bázi smlouvy o výkonu funkce, jsou tak z právního hlediska vystaveni daleko větší odpovědnosti, než jaké by byli vystaveni na základě pracovněprávní legislativy. Jakákoliv smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost předem omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Povinnosti členů orgánů společnosti
Členové orgánů společnosti mají povinnost vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, tj. „s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí“. Mezi další povinnosti patří například zákaz konkurence, zachování mlčenlivosti o důvěrných informacích, zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví nebo informování společníků o záležitostech společnosti. Novinkou je ručení členů orgánů za závazky společnosti dle § 68 ZOK a povinnost vydat případný neoprávněný prospěch dle § 62 ZOK, oboje v případě úpadku společnosti.

Neúmyslným porušením těchto povinností mohou členové orgánů společnosti způsobit rozsáhlou škodu. Nejčastější případy manažerského pochybení, respektive nejednání „s péčí řádného hospodáře“, souvisí zejména s uzavíráním obchodních smluv, změnou struktury společnosti, rozhodnutím o investicích, pracovně-právními vztahy a konečně i s případnou insolvencí.
Odpovědnost statutárního a kontrolního orgánu za takto vzniklou finanční škodu, kterou způsobí při výkonu své funkce společnosti nebo třetím osobám, je předmětem tzv. D&O pojištění (Director’s & Officer’s Liability). Jedná se v podstatě o jediný skutečně účinný prostředek, jímž lze riziko vyplývající z dané činnosti minimalizovat a chránit tak současně společnost i její management.

Na co se pojištění D&O vztahuje
Pojištění kryje, kromě způsobené finanční škody, rovněž i náklady právního zastoupení pojištěných osob při projednávání vzneseného nároku před soudem a řadu dalších nákladů, jako např. náklady na PR, náklady na šetření, náklady na poradce a náklady na osobní potřeby při zabavení majetku. Pojistnou smlouvu sjednává jako pojistník společnost, přičemž pojištěna je osobní odpovědnost členů orgánů společnosti (pojištěných osob). Okruh pojištěných osob zahrnuje minulé, současné a budoucí členy orgánů společnosti.

Individuální D&O pojištění
Čerstvou novinkou na trhu je tzv. individuální D&O pojištění, které umožňuje sjednání osobního pojištění D&O pro individuální osobu – člena orgánů společnosti, kde tato osoba poté figuruje jako pojistník a současně pojištěná osoba. To dosud nebylo možné a členové orgánů se museli spoléhat na společnost, že pojištění uzavře. Individuální D&O pojištění tak pojištěnému, tedy členovi orgánu společnosti, umožňuje osobní jistotu a především kontrolu nad tím, jaké pojištění bylo sjednáno, jak bude prodlužováno a jak může být uplatněno v případě pojistné události.

V zahraničí je D&O pojištění naprosto běžným typem pojištění sjednávaným společnostmi, zejména jako reakce na krachy velkých mezinárodních společností. V České republice zatím není příliš rozšířené, nicméně v souvislosti s novou legislativou se o něm začíná stále více hovořit a poptávka ze strany společností výrazně stoupá.

Příklad z české praxe:
Správce konkurzní podstaty zahájil soudní řízení proti členům statutárního orgánu mateřské akciové společnosti s tím, že vznesená obvinění se týkala nedostatečného prověřování finančního stavu mateřské akciové společnosti a strategické omyly při restrukturalizaci činnosti celého koncernu. Společnost se dostala vinou špatného řízení do předlužení a do úpadku. Z pojištění byly hrazeny náklady na právní zastoupení členů statutárního orgánu mateřské akciové společnosti a částečná úhrada dluhu vůči věřitelům.

Autor: Ing. Michal Pilecký, produktový manažer RENOMIA, a. s.