„Zelená“ výroba tepla z odpadu má v Brně zelenou

Brno, 24. dubna 2020 – Rada města Brna schválila 22. dubna pokračování projektu Odpadové hospodářství Brno II, jehož cílem je výstavba třetí spalovenské linky v zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO). Městská společnost SAKO Brno, a.s. se společně s městem Brnem dobrovolně zavázala v Paktu starostů a primátorů ke snížení environmentální zátěže o 40 % do roku 2030.

„ZEVO výstavbou nové linky přiblíží splnění tohoto cíle o více než 25 %, což si troufám označit za mimořádně vysoký podíl jedné společnosti v rámci strategie města,“ uvedl Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna.

„Dostavba bloku v SAKO je v souladu s naší strategií Brno 2050, neboť město Brno dlouhodobě podporuje projekty využívající obnovitelné zdroje energie. Našim cílem je energeticky šetrné a soběstačné město s vysokou kvalitou života, kde se bude dobře žít nám i našim dětem. Taková stavba se buduje na dalších 25 let provozu a osobně vnímám tuto realizaci jako důležitou součást naplňování dlouhodobého konceptu rozvoje města Brna,“ doplňuje Petr Hladík.

V České republice nyní chybí zařízení na energetické využívání pro více než 800 tis. tun směsného komunálního odpadu. Pokud má Česká republika omezit ukládání odpadů do skládek, musí vyrůst nová zařízení. Nový kotel v SAKO s nominální kapacitou 132 tisíc tun nerecyklovatelných odpadů se bude vyznačovat velmi vysokou účinností blížící se 100 %, provozní flexibilitou a nízkými emisemi oxidu dusíku a CO2. Jednotka bude vybavena moderní protitlakovou turbínou určenou primárně pro výrobu tepla do soustavy centrálního zásobování teplem.

„Díky spolupráci se špičkovou dánskou společností Ramboll, poskytující expertní konzultační poradenství v oblasti Waste to Energy, vznikl unikátní koncept využití energie z odpadu, který snese přísná srovnání i s nejmodernějšími jednotkami tohoto druhu na evropské i světové úrovni,“ uvedl Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno, a.s.

Mezi reference firmy Ramboll patří i ikonická spalovna v Kodani se sjezdovkou na střeše. „Tu sice v Brně mít nebudeme, ale při návrhu jsme kladli důraz i na architektonické řešení stavby, aby i Brňané mohli být na svoji spalovnu pyšní. Ta je již nyní z městských společností nejoblíbenějším cílem v rámci dnů otevřených dveří a my chceme systém nakládání s odpady a jejich energetické využití občanům ještě více přiblížit. Plně si totiž uvědomujeme naši společenskou odpovědnost udržovat naše město čisté, rozšiřovat povědomí o třídění a recyklaci odpadu a nyní, více než kdy jindy, vnímáme i nezastupitelnou službu v oblasti hygienizace odpadu. ZEVO je navíc součást kritické infrastruktury města Brna pro případ blackoutu, což jen podtrhuje důležitost naší mise,“ dodává Filip Leder.

Projektový manažer OHB II Martin Mužila přibližuje další detaily celého procesu: „Na přípravě pracujeme s celým týmem více než 1,5 roku, nicméně stejně jako u jiných projektů bojujeme s časem. Rádi bychom uvedli zdroj do provozu v roce 2024, je ale před námi ještě dlouhá a náročná cesta. Postupně plníme jednotlivé milníky, to nejdůležitější – vlastní realizace nás ještě čeká. Stávající bloky musí po celou dobu výstavby zůstat v provozu bez omezení, proto detailně analyzujeme veškerá rozhraní, jež mohou plynulost stávajícího provozu ohrozit.“

I sebelepší projekt je životaschopný pouze při fungujících ekonomických ukazatelích. Týmu v SAKO se podařilo navrhnout dílo, které mimo nesporné environmentální přínosy bude plnit dlouhodobé ekonomické cíle společnosti, přestože cena za energetické využití odpadu zůstane na společensky přijatelné úrovni, jak je tomu doposud.

„Vnímáme důležitost stability cen tepla. S naší sesterskou společností Teplárny Brno, a.s. jsme dospěli k dohodě o navýšení podílu výroby tepla do centrálního zásobování z obnovitelného zdroje ze současných 25 % na více než 40 %. V dlouhodobém horizontu jsme tímto krokem schopni zmírnit negativní vliv rostoucích cen emisních povolenek a snížit závislost na zemním plynu na úrovni města. I takto se dá charakterizovat udržitelnost,“ říká Filip Leder.

Obce a subjekty, které budou odpad dovážet do Brna, se nemusí obávat zvýšených nákladů na odpadové hospodářství. Kapacita ZEVO SAKO bude navržena na produkci nerecyklovatelného odpadu Jihomoravského kraje, neboť není moc rozumné stavět jinde na území jižní Moravy další spalovnu. V SAKO je dlouhodobě fungující provoz a napojení na rozsáhlou soustavu zásobování teplem. Ne všechny jihomoravské obce a subjekty však do této chvíle projevily zájem o spolupráci, proto je aktuálně volná kapacita rezervována i subjektům ze sousedních krajů. „Aktivně jednáme o budoucí spolupráci se všemi producenty odpadu, abychom kapacitu třetího zdroje naplnili,“ uzavřel Filip Leder.


Související články: