Brněnští radní schválili investici do protipovodňových opatření ve výši 792 milionů korun. Do šesti let by tak na krajích řek Svratky a Svitavy měly vyrůst ochranné zdi nebo povodňové parky. Jedná se o opatření pro Staré Brno a Komárov kvůli Svratce a pro části Židenice a Husovice, které může ohrozit Svitava. Stavět se podle plánů může začít už napřesrok. Na březích brněnských řek tak mohou vyrůst železobetonové zdi či zemní valy. Plány počítají s ochranou i před stoletou vodou. A to i s variantou, že by po sobě přišly dvě velké povodňové vlny, z nichž by jedna naplnila přehradu. Poslední protipovodňovou součástí je i úprava kanalizací, kde je třeba namontovat zpětné klapky. Ty zabrání, aby se voda v kanálu valila proti proudu, podtekla povrchovou zábranu a zaplavila chráněnou část.

Průchod tzv. severojižního kolejového diametru prostorem budoucího nového hlavního nádraží v Brně má řešit firma, která získá veřejnou zakázku Jihomoravského kraje na zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí. Zahájení zadávacího řízení na tuto veřejnou zakázku schválila rada Jihomoravského kraje.
Kraj zajistí potřebnou dokumentaci, nezbytnou pro budoucí výstavbu severojižního kolejového diametru v úseku křížení s ulicí Opuštěnou. Dál bude diametr probíhat v podzemí pod nově navrženým bulvárem, překříží Rosickou ulici a protne kolmo nové nádraží, v jehož prostoru bude umístěna stanice diametru Hlavní nádraží. Tento podzemní úsek skončí necelých sto metrů za stanicí Hlavní nádraží.
Rada kraje již loni v září uložila krajskému úřadu zahájit práce na projektové dokumentaci a zajistit územní rozhodnutí pro zajištění průchodu severojižního kolejového diametru prostorem nového hlavního nádraží. Stavba, která má být předmětem řešení, má být základní podmínkou pro budoucí realizaci diametru. Kolejový diametr, po kterém budou místo tramvají v podzemí jezdit vlaky, má umožnit napojení příměstských linek Integrovaného dopravního systému kraje na městskou hromadnou dopravu Brna.

V loňském roce vzniklo v Brně za finanční podpory Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí informační centrum pro cizince pod názvem Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců. Ve spolupráci s klíčovými partnery projektu (Statutární město Brno, Diecézní charita Brno, organizace pro pomoc uprchlíkům, sdružení občanů zabývajících se emigranty atd.) poskytuje bezplatně sociálně právní poradenství, socio-kulturní kurzy, kurzy českého jazyka pro cizince, výuku češtiny pro děti cizinců, terénní sociální práce a realizace multikulturních aktivit.
Centrum, které zastřešuje a koordinuje činnost celoregionální platformy klíčových aktérů integrace (např. státní a samosprávní úřady, sociální zdravotnické a vzdělávací instituce, policie), se zabývá aktuálními problémy cizinců. V letošním roce budou mít zástupci platformy možnost zúčastnit se mezinárodních odborných stáží, které jsou zaměřené na výměnu zkušeností, osvědčených postupů a informací v oblasti integrace cizinců ze třetích zemí se zástupci vybraných regionů EU. Na podzim letošního roku připravuje Jihomoravský kraj mezinárodní konferenci za účasti českých a zahraničních expertů působících v oblasti integrace cizinců. Centrum má své sídlo v Brně v ulici Mezírka 1. Více informací najdete na www.cizincijmk.cz.

Dvaapadesát milionů korun bude Brno stát rozsáhlá rekonstrukce Wilsonova lesa. Téměř polovinu z potřebných peněz však město ušetří, neboť je získá z evropských fondů. Rekonstrukce má les přeměnit v oblast odpočinku a klidu. Místo bývalé lyžařské sjezdovky vzniknou lavičky, zábradlí a další vybavení, na odlesněné ploše vyrostou stromy. Práce začaly už loni v létě, trvat mají ještě minimálně dva roky.
Celkem získalo Brno v dotacích z poslední výzvy k čerpání z evropských fondů téměř padesát milionů korun. I další úspěšné projekty se týkají obnovy a rekonstrukce životního prostředí v Brně. Dotaci dostala například obnova lužáneckého parku nebo sportovní centrum v ulici Pod Plachtami v Novém Lískovci. Některé projekty byly zaměřené na bezpečnost, jako třeba sanace rozpadající se skalní stěny v Bosonohách.

V úterý 4. května byly vyhlášeny výsledky národního kola studentské soutěže Imagine Cup 2010, kterou celosvětově pořádá firma Microsoft. První místa s přehledem ovládly projekty studentů z Brna – GINA, GTD a 3D ImageViewer. Vítěznému týmu pomohla k úspěchu i účast v projektu MIC Akcelerátor, jehož jsou součástí. Tým pod vedením Zbyňka Poulíčka, studenta VUT Brno, chce po tomto úspěchu požádat o vstup do inkubačního programu Jihomoravského inovačního centra.
Všechna letošní ocenění, která byla v národním finále soutěže Imagine Cup udělena, připadla studentům z moravských vysokých škol podporovaných Microsoft inovačním centrem Brno. Úspěch brněnských studentů není náhodný. Podpora studentů z oblasti informačních technologií má na jižní Moravě silnou a dlouholetou tradici.
Mnoho oceněných studentů je zároveň zapojeno do programu MIC Akcelerátor, jehož cílem je vychovávat budoucí podnikatele v oblasti informačních technologií a vést je k realizaci jejich vlastních nápadů tak, aby po ukončení programu měli v rukách základ své vlastní firmy s inovativním potenciálem. Projekt organizuje Microsoft inovační centrum Brno, které se studenty spolupracuje od listopadu 2009. Účast v programu je zdarma.

Do konce roku by ve Šlapanicích měl vzniknout nový supermarket Lidl. Stát bude v blízkosti křižovatky ulic Tuřanka a Brněnská. O vybudování dalšího obchodního centra uvažovali zastupitelé již delší dobu, ale původní projekt se zdržel kvůli dopravnímu řešení. V okolí vznikne i malý park. Investor se bude finančně podílet na stavbě cesty a zaplatí i úpravu okolí plánovaného supermarketu, kde vznikne parčík s lavičkami. Až za ním bude parkoviště a samotná prodejna. Kromě toho Lidl poskytne peníze i na revitalizaci Starého sídliště, kde vzniknou dvě nová hřiště. Původně měl totiž řetězec zaplatit výsadbu zeleně v místě stavby, na ni ale město dostalo dotaci od ministerstva pro místní rozvoj, takže slíbené peníze půjdou nakonec právě na sídliště. O zákazníky nebude mít zřejmě obchodní centrum nouzi. V jeho blízkosti se totiž staví městská část Brněnská Pole, kde po dokončení vznikne okolo čtyř stovek bytů.

Dotaci na péči o všestranný rozvoj území města Brna a na péči o potřeby občanů města ve výši osmdesát milionů korun z rozpočtu Jihomoravského kraje schválilo zastupitelstvo Jihomoravského kraje. Dotace městu Brnu uvolní finanční prostředky vázané ke spolufinancování vybraných akcí, na nichž se výraznou měrou podílejí svými zdroji fondy Evropské unie. Uvolněné prostředky hodlá město použít ke spolufinancování desítek menších akcí především v městských částech. Půjde například o projekty rekonstrukcí škol a školských zařízení, sportovních areálů a center volného času. Jihomoravský kraj bude o realizaci těchto projektů průběžně informován.
Hejtman Michal Hašek označil udělení dotací Brnu za krok ke spravedlivější dotační politice kraje. Zatímco v loňském roce vycházela na jednoho občana žijícího mimo Brno dotace ve výši tři sta korun, na obyvatele kraje žijícího v Brně to bylo jen deset korun. „Výsledkem našich jednání s primátorem je dohoda, podle které uvolňujeme částku osmdesát milionů korun jako dotaci pro město Brno na kofinancování akcí, financovaných z evropských fondů. Naší podmínkou je, aby finanční prostředky, které se tím městu uvolní, byly využity zejména na revitalizaci škol a školských zařízení v městských částech,“ řekl hejtman. „Chtěl bych ocenit, že se nám také podařilo odblokovat jednání o vzájemných majetkových vypořádáních, protože kraj má z minulosti ještě mnoho nevypořádaných pozemků pod našimi školami, ale i na brněnském letišti, naopak město Brno má pod svými silnicemi krajské pozemky. Doufám, že jsme na dobré cestě i tuto věc vyřešit,“ dodal předseda finančního výboru Zdeněk Dufek.
Primátor Roman Onderka, který se tiskové konference po zasedání krajského zastupitelstva zúčastnil, ocenil, že kraj a město Brno našly konečně společnou řeč. „Město Brno má jistě jiný rozpočet než ostatní města kraje. Má ale také jiné náklady. Jsem rád, že to vedení kraje dokázalo zohlednit. Město má k dnešnímu dni rozpracováno 43 nových projektů s celkovými náklady 1,8 miliardy korun, z toho 1,1 miliardy získá z fondů Evropské unie. Zbývá zhruba sedm set milionů, které musíme doplatit. Chtěl bych poděkovat hejtmanu Michalu Haškovi a krajskému zastupitelstvu, protože jejich dnešní rozhodnutí lze označit za milník ve vztazích města a kraje,“ řekl Roman Onderka.

Dotaci ve výši 860 tisíc korun na obnovu značení pěších a turistických tras Jihomoravského kraje získá Klub českých turistů (KČT). O udělení dotace rozhodli krajští zastupitelé. Cílem akce je obnovit během letošního roku většinu vyznačených tras v Jihomoravském kraji. Celková délka pěších značených tras v kraji činí 3200 kilometrů, z toho je 70,5 kilometrů lyžařských tras a 156,8 kilometrů pásově značených cykloturistických tras. Značené trasy jsou vybaveny 4262 kusy směrovek a tabulek, 465 nosnými prvky (ocelové a dřevěné stojany na vývěsní mapy a směrovníky) a 140 vývěsními mapami.
Celá síť značených cest se udržuje tak, že každoročně se přeznačkuje třetina značených cest a obnoví nátěry pětiny nosných prvků. Směrovky a tabulky se vyměňují podle potřeby, ale ročně je třeba nahradit přibližně deset procent jejich počtu. Výměnu vývěsních map je nutné provádět během čtyř až sedmi let, pokud nedojde k jejich násilnému poškození či zničení.
V Jihomoravském kraji je v současné době 2100 km cyklotras vyznačených silničním značením. Na žádost jejich zřizovatelů (obcí, mikroregionů atd.) zajišťuje již osmým rokem jejich údržbu KČT svými vyškolenými cykloznačkaři, kteří každý rok projedou většinu značených cyklotras v kraji.
V roce 2010 značkaři KČT zajistí kontrolu značení přibližně 1600 km cyklotras v kraji a instalují na nesilničních úsecích cyklotras nové cykloznačky za chybějící nebo poškozené. Pomocí odborných firem klub zajistí výrobu chybějících cykloznaček a instalačního materiálu a instalaci cykloznaček na silničních úsecích.

Brněnští vědci pořádají ve čtvrtek 6. května v jihomoravské metropoli setkání předních týmů z České republiky bádajících v oblasti nanotechnologií a nanověd. Chtějí se dohodnout na dalším směřování výzkumu v této oblasti, zjistit, v čem jsou jednotlivé projekty unikátní, jak by mohly spolupracovat, případně co by mohly společně nabídnout firmám. Je to cesta k dalšímu využití miliard získaných ze strukturálních fondů Evropské unie. Právě výzkum financovaný z těchto zdrojů nyní hýbe Českou republikou. Některé projekty už běží, jiné jsou schválené nebo na schválení čekají. Cílem setkání je tedy zkoordinovat výzkumné aktivity současných i budoucích projektů tak, aby navazovaly a spolupracovaly.