Brno, 28. prosince 2022 - Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zajímá ho, jak podpořit obnovu spálené půdy za pomoci trav a kompostu.

„Požáry vždy byly a budou přirozenou součástí vývoje ekosystémů. Z hlediska přírody se jedná o fascinující jev, o jehož důsledcích ale stále nevíme vše. Naším cílem je navrhnout vhodnou fytoremediační metodu, která by mohla pomoci s obnovou spálené půdy,“ vysvětlila Petra Martínez Barroso, členka výzkumného týmu z Ústavu aplikované a krajinné ekologie.

Fytoremediace je ekologická a nízkonákladová metoda, která využívá rostliny k odstranění znečišťujících látek z prostředí. Princip spočívá v tom, že rostliny dokážou s nežádoucími polutanty v půdě různým způsobem nakládat, a zabraňují tak jejich dalšímu šíření do okolního prostředí.

Rostliny látky buď pohltí do nadzemní biomasy nebo sníží jejich biologickou dostupnost v půdě, a dokážou také polutanty přeměnit na méně toxickou formu a prostřednictvím listů je pak předávají do ovzduší. Pro účely fytoremediace testovali vědci z MENDELU vybrané travní druhy, které se běžně vyskytují v přírodě, například jílek vytrvalý.

„Kromě schopnosti z půdy odstraňovat polutanty, jako jsou těžké kovy a další prvky, je výhodou fytoremediační metody i to, že rostliny přispívají ke zpevnění půdního povrchu, a tím pádem zmírňují odtok vody a erozi, na které je půda po požáru náchylná,“ řekla Martínez Barroso a vysvětluje, že obnovu organické hmoty v půdě by mělo podpořit zase zapojení kompostu. „Díky kompostu se navrací do země aktivní humus, živiny a mikroorganismy, o které vlivem požáru půda buď zcela, nebo částečně přišla,“ dodala.

V rámci projektu se tým z MENDELU zároveň soustředil na to, aby získal přesná data o rozdílech mezi vlastnostmi spálené a nespálené půdy. I přes zásadní vliv požárů na životní prostředí totiž do dnešních dní komplexní data z podmínek střední Evropy odborníkům chybí. „Spolu s kolegy z ČVUT jsme připravili experiment, kdy byla kontrolovaně vypálena vytyčená plocha. Srovnávala se pak párová spálená a nespálená půda. Vedle toho provádíme pokus v laboratorních podmínkách na půdě, která byla odebrána z míst po skutečných požárech,“ upřesnila Martínez Barroso.

Vědci sledují například schopnost půdy propouštět vodu nebo vlastnosti, které ovlivňují zvýšenou náchylnost k erozi. Výsledky jejich výzkumu by už brzo mohly pomoci přímo v praxi.

Zdroj a foto: MENDELU