www.moravska-galerie.cz
telefon: +420 532 169 111
fax: +420 532 169 181
e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Aktuální výstavy

1/12/2015 - 31/12/2017
ART IS HERE
Budova: Pražákův palác
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Nová stálá expozice v Pražákově paláci přináší vybrané kapitoly a příběhy umění po roce 1945.

Osu nové stálé expozice tvoří umělecká sbírka a archiv Jiřího Valocha, klíčové osobnosti nejen kulturního Brna. V trojjediné pozici umělce, kurátora, teoretika umění se Jiří Valoch stal protagonistou radikální proměny umění. Expozice dokumentuje nejen zásadní projevy nového umění, ale mapuje rovněž jeho lokálně historické předpoklady i mezinárodní přesahy.

Společně s novou expozicí ART IS HERE: Nové umění po roce 1945, bude v druhém patře Pražákova paláce otevřena nově zrekonstruovaná stálá expozice Moderního a současného umění zaměřená na prezentaci tvůrců české moderny a meziválečné avantgardy. Zastoupení vystavených exponátů bude od původního řešení obohaceno o představení okruhu autorů spojených s brněnskou odnoží uměleckého seskupení Devětsil nebo sochařský ostrov prezentující prostorové exponáty ze sbírek Moravské galerie v Brně. Pokračováním této expozice bude částečně zpřístupněný depozit soch v suterénu Pražákova paláce, který umožňuje divákům nahlédnout do zákulisí galerijního provozu. Komplexní změny v Pražákově paláci završuje také úprava výstavního prostoru Atria. Jeho oddělením od vnitřního zázemí galerie vznikne prostor čtvercového půdorysu nabízející prestižní výstavní prostředí pro prezentaci autorů střední a nejmladší generace.

1/12/2015 - 6/3/2016
Nejkrásnější české knihy roku 2014
Budova: Pražákův palác (Knihovna)
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Výstava představí výsledky jubilejního 50. ročníku soutěže o Nejkrásnější české knihy roku, kterou každoročně pořádá Ministerstvo kultury ČR a Památník národního písemnictví v Praze. Letošního ročníku se zúčastnilo 156 nakladatelů s 262 knihami a odbornou porotu vedla Zuzana Kubíková. Návštěvníci výstavy budou mít možnost v knihovně Moravské galerie zalistovat nejen oceněnými knihami, ale i publikacemi, které postoupily do užšího výběru.

1/12/2015 - 28/2/2016
Boris Ondreička: Propast
Budova: Pražákův palác (Atrium)
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

V rámci instalace Propast (Brněnská verze), 2013-2015 si BORIS ONDREIČKA počíná jako nonkonformní encyklopedista. Pomocí vyhledávání v online archivech a na Googlu shromažďuje historický materiál věnovaný vývoji materiální kultury. K jednotlivým množinám pomyslných významů, které z archivu generuje, přiřazuje kategorie prostřednictvím svého autorského textu. Snaha o kategorizaci a typologii se ovšem záměrně tříští. Text a obraz vstupují do myriády vzájemných vztahů, překrývají se, doplňují a vyrušují. Záměrem autora je - na základě propojení nástrojů objektivní analýzy s vlastní poetikou - vytvořit psychedelický tlak v mysli diváka, navodit mu druh pomyslné závratě. Je to pro něj cesta, jak zahlédnout pravdu, která se na malý okamžik mihne kdesi v mezeře mezi viděným a čteným.

Výstava se koná v rámci projektu Výměna rolí. Atrium 2005-2015, který reverzně prověřuje postoj Moravské galerie v Brně k prezentaci současného umění minulých deseti let. Název Výměna rolí odkazuje k fenoménu, který je pro sledované období příznačný, kdy se umělci stávají dramaturgy, kurátory, architekty výstav.

25/11/2015 - 3/4/2016
DESIGN.LIVE! Klára Šípková
Klára Šípková: Osmnáct
Budova: Uměleckoprůmyslové muzeum (stálá expozice)
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Výstava šperků Kláry Šípkové: Osmnáct v prostoru Design.Live! přináší průřez její dosavadní tvorbou, vystaveno je 18 náramků z tématicky různých kolekcí od roku 2007 dodnes.

Věnuje se zejména navrhování a výrobě šperků, ale příležitostně zamíří i do dalších oblastí designu. (Jako designérka zaujala veřejnost kovovou židlí Klára, která slavila úspěch na prestižních mezinárodních veletrzích v Miláně, Londýně a New Yorku a byla zařazena do sbírky nábytku Uměleckoprůmyslového muzea).

Při navrhování ráda pracuje s čistými formami... zabývá se nejenom použitím zákonů geometrie, ale především také harmonií, pohybem a příběhem, který do šperků vkládá. Ve svých kolekcích si často pohrává s nekonečností a tvarovou jednoduchostí, kterou tu a tam pokryje romantičtějším dekorem. Z každého objektu je cítit intenzivní hledání krásy, vtipu a stylově vytříbeného názoru. K výrobě šperků využívá nejmodernější průmyslové technologie, ale nezapomíná ani na pečlivé ruční řemeslné zpracování. Oblíbeným materiálem bývá především nerezová ocel, avšak nebrání se ani materiálovým experimentům - je první šperkařkou, která v kontextu šperku využila vysoce tvarovatelnou hi-tech fólii Barrisol.

20/11/2015 - 21/2/2016
Jan Svoboda: Nejsem fotograf
Budova: Uměleckoprůmyslové muzeum
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Výstava staví vedle poněkud abstraktní autorovy postavy stvořené historií fotografie a dějinami umění její civilnější variantu, v níž jsou umělecké otázky vztaženy k sociální realitě. Autorův archiv, uložený v Moravské galerii umožnil, podívat se na Jana Svobodu optikou, jež dává tušit, že jeho život i tvorbu nenaplňovaly pouze úvahy mířící do vyšších sfér, ale také prozaické věci jako zaměstnání, vztahy s lidmi a institucemi. Obecně jde však především o to, podívat se na autora nikoli jako na uměleckého fotografa, ale spíše jako na umělce s fotoaparátem.

Paralelně můžete navíc vidět expozici, zamýšlenou jako protějšek k výstavě fotografií Jana Svobody Nejsem fotograf, prezentuje patnáct o téměř generaci mladších fotografů a fotografek, kteří na přelomu 70. a 80. let minulého století vytvořily série fotografií, v nichž rozpoznáváme formy a postupy zřetelně odkazující k dílu Jana Svobody. Autor, který je tradičně chápán jako pokračovatel Josefa Sudka, tak nachází další referenční body, jež zpřesňují jeho pozici v historii domácí fotografie. Výstava však nechce budovat linii učitele a následníků, chápe všechny zahrnuté, včetně Svobody, jako pospolitost, jejíž uvažování a způsob tvorby určovala významnou měrou sociálně-institucionální situace oboru.