24. 11. 1919 vznikl Spolek československých mediků v Brně. Byl prvním z fakultních spolků na nově založené Masarykově univerzitě. Zakladatelem a prvním starostou spolku byl MUDr. Vítězslav Horn. Spolek pracoval s výjimkou válečných let, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny a spolková činnost zastavena, až do 15. 7. 1952, kdy byl vymazán ze spolkového katastru. V listopadu 1968 byl ustaven Spolek brněnských mediků, ten však zanikl už v lednu 1970. Teprve po listopadu 1989 vznikl opět Spolek mediků LF MU. Dnešní Spolek mediků vydává vlastní časopis Medik on-line.
Spolek československých mediků v Brně byl zakládajícím členem Všeslovanského svazu mediků, který se ustavil 24. 5. 1928 na valné hromadě v Praze za účasti delegátů z Jugoslávie, Polska a Československa.

www.encyklopedie.brna.cz

23. 11. 1853 byl otevřen sirotčinec v Brně na Dornychu. Sirotčinec vznikl díky dámám ze Spolku paní sv. Josefa v Brně, které se nechaly inspirovat podobnými institucemi z ciziny. V čele snah o zřízení sirotčince, především pro dívky, byla šlechtična baronka Anna Eötvös a biskup Jan Antonín Arnošt Schaffgotsche. Bylo přijato čtrnáct dívek, na jejichž výchovu byly vyžádány řádové sestry ze Štýrského Hradce. První představenou sirotčince se stala Aloisie Janitschová. Roku 1855 dostal sirotčinec od brněnské rodačky Aloisie Braunové z Vídně peněžní dar ve výši 26 tisích zlatých, za které byl zakoupen nový dům na Cejlu č.p. 84. Ústav dostal název „Braunova nadace zábrdovického sirotčince pro výchovu chudých osiřelých dívek moravských“. Ještě ve stejném roce měl v opatrování 84 dětí.

www.encyklopedie.brna.cz

Brno, 15. 11. 1747 byla založena Nemocnice milosrdných bratří. Založil ji moravský hrabě Leopold z Dietrichštejna. Podle plánů brněnského stavitele Mořice Grimma byl postaven konvent s lékárnou a nemocnicí se sedmdesáti lůžky. O třicet let později byl přistaven pozdně barokní kostel sv. Leopolda známý nádhernou freskovou výzdobou Mistra Josefa Sterna. Celý komplex budov i přes svou rozlehlost brzy nestačil, protože nemocných přibývalo. Po bitvě u Slavkova byla nemocnice obsazena napoleonským vojskem a přeplněná raněnými, stejně tomu bylo za prusko-rakouských válek, prostor nepostačoval a bylo nutno zvýšit počet lůžek.

8. 11. 1999 bylo otevřeno Centrum VUT v nově rekonstruované budově v Antonínské ulici v Brně. Centrum je sídlem Rektorátu VUT, ústřední knihovny, centra výpočetních a informačních služeb a dalších celoškolských pracovišť včetně Archivu VUT.

www.encyklopedie.brna.cz

1. 11. 1841 byla v ulici Lidická 59 zřízena tzv. donucovací pracovna. Fungovala jako ústav určený k zadržování a nápravě tzv. asociálních živlů. V těchto robotárnách byly zadržovány osoby, odsouzené pro potulku, vyhýbání se práci, nedodržování předpisů policejního dozoru, žebrotu a pro příživnictví, zejména prostituci. V roce 1885 byly zřízeny další donucovací pracovny ve Znojmě, Jihlavě Šumperku a Novém Jičíně (brněnské zařízení bylo určeno pro tuláky a žebráky, ostatní pro těžší delikventy). Pracovna v Brně měla kapacitu 250 osob. Budova v Lidické 59 byla v roce 1960 zbořena.

www.encyklopedie.brna.cz

1. 11. 1927 byla zahájena letecká poštovní doprava na trati Krakov–Brno–Vídeň. Pošta z Brna do Vídně byla dopravena dne 1. 11. 1927, z Brna do Krakova zpětným letem pak 2. 11. 1927.

www.encyklopedie.brna.cz

Loutkové divadlo Radost zahájilo profesionální činnost 25. října 1949, tomuto datu předcházely dva roky poloprofesionálního působení. V počátcích pracovalo divadlo převážně s marionetami, ale zanedlouho se v inscenacích objevují především loutky spodové. Již na přelomu padesátých let je Loutkové divadlo Radost divadlem vyznačujícím se tvůrčí režií i dramaturgií a hereckým souborem, který je obdařen nejen múzičností, ale i schopností precizní práce s loutkou.
S loutkovým divadlem a jménem Pavla Vašíčka je spjat i experiment českého loutkářství sedmdesátých let – uvádění inscenací pro mládež a dospělé publikum. V této době hraje divadlo pro mimořádně široký okruh návštěvníků, počínaje dětmi z mateřských škol přes žáky škol základních a mládež až k dospělým příznivcům loutkového divadla.
Od 90. let 20. století jsou inscenace pro dospělé organickou součástí repertoáru divadla. Pestrá je i tematická skladba repertoáru, dramaturgie je orientována na klasické pohádky a adaptace klíčových děl české a světové literatury.
V průběhu padesáti let činnosti divadlo nastudovalo dvě stě inscenací. Činnost divadla byla oceněna řadou domácích i zahraničních vyznamenání a úspěšně reprezentovalo české loutkářství na zahraničních festivalech i pohostinských vystoupeních v zemích Evropy, Asie i Jižní Ameriky. Na konci 90. let 20. století byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce divadla.

www.encyklopedie.brna.cz

Dne 27. 10. 1901 byl založen První spolek esperantistů v Brně (Unua societo de aŭstraj esperantistoj en Brno). Sídlem spolku byl Dělnický dům v Jůzově ulici č. 8 (později Dělnická, Marxova, nyní Spolková) a prvním předsedou se stal známý novinář a volnomyšlenkář Karel Pelant (1874–1925), který v následujícím roce založil také Klub esperantistů v Praze, kam se přestěhoval. První publikací spolku byla Pelantova brožurka „Idea řeči mezinárodní“ v roce 1902.

www.encyklopedie.brna.cz

Prudký rozvoj Brna ve třetím desetiletí 20. století se projevil mimo jiné v rozmachu společenského života, který se zde podobně jako v jiných městech soustřeďoval i do kaváren, vznikajících obvykle na místech s dlouholetou kavárenskou nebo pohostinskou tradicí.