Počet obyvatel Brna klesá, město čelí problému suburbanizace

Brno ze Špilberku, foto archiv ABRASTBrno, 18. srpna 2016 - Brno čelí problému suburbanizace. V minulých letech vykázala většina obcí v okolí Brna nárůst počtu obyvatel. Stav v moravské metropoli je ale zcela opačný – počet obyvatel se snižuje. Lidé se stěhují za hranice města. Někteří přitom jistě preferují bližší kontakt s přírodou, rozhodujícím aspektem ale bývá nejčastěji dostupnost bydlení. A toho je v Brně nedostatek. V prvním čtvrtletí letošního roku poklesla zahájená výstavba bytů v Brně meziročně o 21,9 %, v okrese Brno-venkov naopak vzrostla o 5,6 %. To je jeden z faktorů, který žene ceny nemovitostí nahoru a bydlení ve městě je stále méně dostupné.

V Brně je největším problémem hlavně 22 let starý Územní plán, který výstavbu silně reguluje. Chybějící bydlení je jedním z důvodů, proč do města denně dojíždí 100 tisíc lidí. Potřebnou infrastrukturu přitom musí platit Brno, které se navíc zbytečně rozrůstá do okolí, místo aby se zahušťovala již existující zástavba.

Dle ČSÚ bylo za první čtvrtletí tohoto roku vydáno v rámci bytových novostaveb pouze 13 stavebních povolení na území Brno-město. Naopak na území Brno-venkov bylo těchto povolení vydáno 135, tedy více než desetinásobně více. Zájem o byty přitom v posledních letech roste. Kvůli nedostatku nových bytů se zvedají ceny a zájemci o vlastní bydlení proto z finančních důvodů častěji volí lokality mimo město. Počet obyvatel okresu Brno-venkov vzrostl od roku 2000 o 35 %, zatímco ve stejném období počet obyvatel Brna nejenomže neroste, ale dokonce mírně klesá. Nejvyšší počet obyvatel, 392 tisíc osob, mělo Brno v roce 1990. Zlom nastal koncem roku 1993, kdy celkový počet obyvatel města Brna začal pomalu klesat.

Migrační saldo obcí za období 1991 - 2014


Do Brna denně dojíždí přes 100 tisíc lidí

Marek Vinter Marek Vinter

V Brně dnes žije necelých 380 tisíc obyvatel. Podle magistrátu je denně počet lidí navyšován o 110 tisíc lidí, kteří dojíždějí za prací a vzděláním. Například jenom žáků a studentů do Brna denně cestuje více než 40 tisíc. Tak velké množství dojíždějících velmi zatěžuje městskou infrastrukturu – zejména dopravu.

Na problémy s probíhající suburbanizací upozorňuje také Asociace brněnských architektů a stavitelů, která se snaží s městem příčiny odlivu obyvatelstva aktivně řešit. „Město by nemělo sloužit pouze jako centrum služeb. Postupující suburbanizace, která trvá řadu let, ohrožuje podobu Brna i jeho fungování. Je potřeba klást důraz na vytváření dobrých podmínek pro bydlení," varuje předseda asociace Marek Vinter.

„Podstatné jsou i dopady suburbanizace pro ekonomický rozvoj Brna. V moravské metropoli studuje 75 tisíc studentů, kteří se po dokončení studia rozhodují, zda tady zůstat, nebo se přestěhovat jinam. Pokud město dopustí, aby mladí vysokoškoláci raději hledali bydlení jinde, nelze očekávat, že budou firmy investovat do rozvoje svých poboček v Brně, jako tomu bylo doposud. Kvalitní pracovní síla se jednoduše přesune jinam a spolu s ní i prosperující společnosti," dodává Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.

V prvním čtvrtletí letošního roku poklesla zahájená výstavba bytů v Brně meziročně o 21,9 %, v okrese Brno-venkov naopak vzrostla o 5,6 %. To je jeden z faktorů, který žene ceny nemovitostí nahoru a bydlení ve městě je stále méně dostupné. V Brně je největším problémem hlavně 22 let starý Územní plán, který výstavbu silně reguluje. Chybějící bydlení je jedním z důvodů, proč do města denně dojíždí 100 tisíc lidí. Potřebnou infrastrukturu přitom musí platit Brno, které se navíc zbytečně rozrůstá do okolí, místo aby se zahušťovala již existující zástavba.

Čelíme komplikacím v dopravě a hrozí další problémy

Odliv obyvatel z města s sebou přináší velké množství negativních jevů. Každý den jsme svědky dopravních kolon, když desetitisíce obyvatel přilehlých obcí míří do Brna za prací. Obdobně pak v odpoledních hodinách při jejich návratu domů. Důsledkem obrovského množství automobilové dopravy je zhoršující se znečištění ovzduší a hluk ve městě.

Dlouhodobější následky suburbanizace Brňané aktuálně nepociťují až tak palčivě, ale jejich význam v následujících letech poroste. Věkový průměr populace se obecně zvyšuje, podíl osob starších 60 let narůstá. V Brně se ale k tomuto jevu přidává i odliv mladých rodin za hranice města. Brno-město má nejvyšší věkový průměr v Jihomoravském kraji. Průměrný věk obyvatel Brna činí 42,7 roku, což mezi všemi okresy v ČR znamená sedmou příčku a každým rokem roste. Ve srovnání s ostatními okresy dosahuje brněnská míra stárnutí obyvatelstva nejvyšších hodnot v celé ČR. Podíl obyvatelstva v produktivním věku se zmenšuje. A to bude mít samozřejmě následky ekonomické.

Velké procento obyvatel přilehlých obcí využívá brněnskou infrastrukturu, ale o její údržbu a provoz se musí postarat město Brno. To samozřejmě navíc přichází o daňové příjmy z obyvatel, kteří mají bydliště v jiné obci. Rozpínání města do krajiny také vyžaduje další investice pro výstavbu silnic, městské hromadné dopravy, kanalizace a další infrastruktury. Nehledě na to, že na jejich úkor ubývá přírody.

územní plán BrnaBrno má územní plán starý 22 let

Rozvoj města musí vycházet z Územního plánu

Pokud by byl v Brně dostatek bytů, ceny bydlení by postupně klesaly. To se ale nestane, dokud nevzroste výstavba, která v uplynulých letech navzdory obecným trendům klesá. Proč se tedy více nestaví, když zájem lidí o nové byty existuje? Hlavním problémem je brněnský Územní plán, který novou výstavbu velice silně reguluje. 22 let starý plán již vyčerpal většinu vhodných ploch pro výstavbu. Změnu měla přinést jeho aktualizace, kterou ale vloni zrušil soud. Dalším důvodem nedostatečné výstavby jsou složité povolovací procesy pro nové stavby.

„Pokud nechceme, aby se lidé z Brna stěhovali do okolních obcí nebo aby město polykalo čím dál více ze svého okolí, musíme podporovat výstavbu uvnitř města. Včetně růstu výšky budov. Pouze kompaktní město je městem krátkých vzdáleností, ve kterém lze omezit osobní automobilovou dopravu na minimum a vytvořit tak prostředí, které slouží primárně lidem. A krátké vzdálenosti se netýkají pouze dopravy osob, ale také energií, jejichž přesun představuje výrazné ekonomické náklady," uvedl k problematice Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.

„Je potřeba upozornit, že proces suburbanizace již probíhá, nejedná se pouze o hrozbu do budoucna. Bez nového Územního plánu města Brna s dostatečnou konkurenceschopnou nabídkou ploch pro bydlení je obtížné očekávanou poptávku pokrýt, a lze proto očekávat další pokračování suburbanizačních trendů. Město by se k řešení tohoto problému mělo postavit aktivně," dodává architekt Jaroslav Dokoupil.

V Plánu udržitelné městské mobility, kterou schválilo zastupitelstvo města Brna, je vyslovena vize, že v roce 2050 bude v Brně 480 tisíc obyvatel. To je téměř o 25 % více než dnes. S ohledem na současný trend, kdy se lidé spíše stěhují z města, se ale tento cíl jeví jako nereálný. Bez dostupného kvalitního bydlení přímo v Brně nelze počítat s tím, že by se suburbanizace, která již probíhá řadu let, najednou skončila.

Článek byl připraven ve spolupráci s Asociací brněnských architektů a stavitelů
foto: archiv ABRAST

Vyšlo v Brno Business & Style

Komentáře  

 
0 #4 Petr Skála 2016-08-26 16:18
Jen upozornění na zavádějící informace o počtu obyvatel Brna v tomto článku. Zde použitá data ČSÚ se týkají jen obyvatel se stálým pobytem v Brně a občanstvím ČR. Stálý pobyt v Brně má však i 24 596 občanů jiných zemí (většinou z EU). Brno má tedy v současnosti 401 000 stálých obyvatel. Další velkou položkou, v článku nezmiňovaném, jsou tisíci obyvatelé, kteří v Brně dlouhodobě žijí, ale nejsou přihlášeni k trvalému pobytu atd.
Citovat
 
 
0 #3 Michal Zavodsky 2016-08-26 10:33
Ke stezkům developerů, jak nelze v Brně kvůli strému územnímu plánu stavět...
Nebrání vám ÚP, ale (světe div se) lidé a nověji už i samotné samosprávy...

Z webu MČ Žabovřesky:

Vysvětlení k novostavbě bytového domu Plovdivská 7
26.08.2016
V měsíci červenci přijal starosta MČ BŽ na radnici zástupce občanů protestujících proti plánované novostavbě bytového domu v Žabovřeskách na ulici Plovdivská. Oznámení o zahájení územního řízení vydal náš Odbor stavební veřejnou vyhláškou.
Na základě podnětu občanů starosta MČ BŽ jakožto účastník územního řízení podal Odboru stavebnímu námitky proti této stavbě. V tomto dokumentu poukázal na skutečnost, že realizace stavby takového rozsahu by měla za následek zhoršení kvality bydlení, životního prostředí, narušení původního architektonické ho konceptu i urbanistického charakteru sídliště, zmenšení ploch veřejné zeleně, parkovacích míst, zhuštění dopravy a další negativní faktory.
Citovat
 
 
+4 #2 Franta 2016-08-19 08:05
Lol, přesně kvůli lidem jako pan "po nás potopa" Zavodsky je město na tom tak jak je. Ona snad ta čísla v článku nesedi? Brno nemá problém s tím, že se tu nestaví, protože lidé jako vy jakoukoli stavbu zablokuji a nebo prosadí takové podmínky (počet bytů atd), že následně se jednotka 2+kk s podlahovou plochou garsonky prodává za 3mega,když se do toho promítne cena stavebního pozemku? Z Brna se nastehuji lide pryč a Brno tak fakticky nevymira? Mimochodem lidé se mimo Brno fakt nastehuji kvůli přírodě, to jediné jen ve článku nesmysl a je parodii, že zrovna toho jste se chytl...
Citovat
 
 
-4 #1 Michal Závodský 2016-08-18 17:47
Děkujeme za tento neobjektivní developerský PR článek - snad je nestál moc peněz. :-)
Říká-li developer: "Je potřeba klást důraz na vytváření dobrých podmínek pro bydlení", překládám si to tak: je třeba mi co nejvíce umést cestičku, abych mohl stavět velké domy a mít na nich velký zisk. Mezi mnou a mým ziskem nesmí stát nic - žádný urbanismus, žádní sousedé, žádný respekt k okolní zástavbě.
Pokud někdo se stěhuje mimo Brno kvůli přírodě a vlastnímu domu, tomu - na rozdíl od bláhové ziskové představy pana Veselého - mrakodrap od Trikayi asi moc neřekne.
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit