Co vše o Brně prozrazují statistiky

Brno, 13. února 2014 - V roce 2013 Kancelář strategie města Magistrátu města Brna zadala odborníkům z Masarykovy univerzity zpracovat tři studie založené (nejen) na podrobných výsledcích Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011.

Jedná se o Sociodemografickou analýzu územních částí města Brna, kterou zpracoval sociolog a demograf Aleš Burjanek, a o dvě studie zpracované autorským kolektivem sociálních geografů Danielem Seidenglanzem, Václavem Touškem a Filipem Chvátalem - Prognóza demografického vývoje obyvatelstva města Brna a jeho okolí a Odborná analýza vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně.

Sociodemografická analýza územních částí města

Cílem první studie byla analýza sociodemografické struktury Brna v kontextu menších územních celků (tedy členění podrobnější než jsou městské části nebo katastry). Studie pracovala s 34 ukazateli získanými v rámci SLDB 2011, jako je např. počet a hustota obyvatel, věk, vzdělání, rodinný stav, ekonomická aktivita, struktura zaměstnanosti, stáří bytového fondu, typy bytů, vlastnictví bytů, vybavení internetem atd. Jednotkou analýzy byla „základní sídelní jednotka" (dále ZSJ), tzv. urbanistický obvod. K roku 2011 bylo území Brna rozděleno do 283 těchto ZSJ.

statistiky 02Zdroj: SLBD 2011 Brno, data ČSÚ, vlastní výpočty

Studie na základě pokročilejších statistických metod identifikovala „typologii rezidenčních lokalit" v Brně, tedy územních celků, které jsou relativně stejnorodé a zároveň se ale dostatečně liší od ostatních skupin. Na základě shlukové analýzy bylo nalezeno osm obecnějších „typů" brněnských obytných lokalit. Nutno zdůraznit, že jsou to typy „hrubé" a syrově statistické, vypovídají pouze o některých dimenzích kvality života posuzovaných lokalit.

Zdroj: SLDB 2011 Brno, data ČSÚ, vlastní výpočty

Za klíčovou můžeme považovat polaritu mezi prvním a posledním uvedeným typem, tedy mezi lokalitami s vysokým sociálním statusem (tradičně Stránice, ale i další, tentokrát již suburbánní lokality) a vyloučenými lokalitami (Zábrdovice a Trnitá). V území Brna se tak dlouhodobě projevuje socioekonomické rozdělení na ose jihozápad–severovýchod. V severozápadní části města najdeme vzdělanější a kvalifikovanější obyvatelstvo, zatímco jihovýchod Brna lze s jistou mírou zjednodušení označit za „dělnický".

V blízkosti historického centra Brna stále platí to, co opakovaně konstatovala už řada předchozích analýz: je to po mnoho desetiletí utvrzovaná polarita mezi čtvrtěmi vnitřního města obepínajícími z jihovýchodu centrum (Zábrdovice, Trnitá), kde v obecních nájemních bytech žije nedostatečně kvalifikovaná populace (zejména sociálně vyloučená, avšak ze statistického hlediska „neviditelná" romská minorita), a „bohatou" Masarykovou čtvrtí s vilovou zástavbou a ekonomicky silným obyvatelstvem.

statistiky 02Zdroj: SLBD 2011 Brno, data ČSÚ, vlastní výpočty

Prostorovou a sociodemografickou strukturu Brna ovlivnily výrazně i suburbanizační trendy, tedy odliv obyvatel měst do kvalitnějšího bydlení v zázemí města zejména v rodinných domech. Ty se přibližně od poloviny 90. let 20. století projevují v prostoru většiny českých velkoměst a poznamenávají vývoj Brna nápadněji v jeho severní (severozápadní) části. Nicméně i při východním okraji Brna sporadicky identifikujeme suburbanizované lokality s vyšším socioekonomickým statusem.

V prostorové struktuře Brna tedy současně zaznamenáváme setrvačnost i projevy relativně „nových" globálních trendů. Můžeme zde proto pozorovat analogické obytné lokality, jaké jsou známé ze západních velkoměst. Nižší míra prostorového oddělení různých skupin obyvatel (segregace), příznačná pro postkomunistická města, však nevytváří podmínky pro vznik vyhraněných forem území (tzv. „citadely" bohatých, popřípadě ghetta s extrémně tíživými životními podmínkami), jak je známe ze západních metropolí, což i nadále umožňuje příznivý rozvoj města.

Prognóza demografického vývoje obyvatelstva města Brna a jeho okolí

statistiky-05Existuje mnoho různých důležitých statistických údajů, které jsou důležité pro rozvoj města. Jeden z nich však ční nad ostatními svou důležitostí. Je základním stavebním kamenem pro všechny činnosti, plány nebo analýzy a rozhoduje také o tom, kolik finančních prostředků město Brno získává. Tímto číslem je počet obyvatel a následně i jeho budoucí vývoj.

Z prognózy demografického vývoje města Brna do roku 2056 lze vypíchnout několik zajímavých údajů. Na začátku je potřeba zmínit, že prognóza byla vypracována ve třech variantách – nízké, střední a vysoké – podle toho, jak je odhadováno a předjímáno budoucí chování obyvatel.

V současné době připadá průměrně na jednu matku narození 1,51 dítěte. Toto velmi nízké číslo by se mohlo mírně zvýšit podle optimistické varianty až na 1,75. Zároveň lze vyčíst trend, že věk matek při narození prvního dítěte stále roste. Tento trend se pravděpodobně v blízké budoucnosti zastaví, zejména protože narazí na biologické limity lidského těla. Důležitý údaj je také naděje na dožití. Momentálně je naděje na dožití u mužů 75,85 roku a u žen 81,76 roku, což jsou relativně velmi vysoká čísla. Optimistická varianta odhaduje, že v roce 2056 bude naděje na dožití u mužů 86 let a u žen dokonce 91 let. Na první pohled se mohou tyto hodnoty zdát vysoké či příliš optimistické, ale pokud se podíváme do dalších vyspělých populací ve světě, není toto číslo až tak nerealistické.

Pro někoho může být překvapivý i vývoj migrace, kdy se ukazuje, že lidé se z Brna stále masívně vystěhovávají za jeho hranice především do okresu Brno-venkov. Předpokládá se, že tento proud by mohl v následujících letech přece jen slábnout a že Brno i nadále zůstane atraktivním cílem pro zahraniční imigranty a také pro skupinu ,mladých dospělých" (absolventi, mladé rodiny s dětmi), kteří se budou v Brně usazovat.

A nyní již to hlavní, co z prognózy vyplývá. V roce 2056 bude mít město Brno podle nízké varianty prognózy cca 300 000 obyvatel, podle střední cca 350 000 a podle vysoké téměř cca 400 000 trvale bydlících obyvatel. Ve všech variantách však velmi výrazně vzroste počet osob ve věku 65+, což bude vyžadovat posílení nabídky služeb a vhodného bydlení pro seniory. Jak to bude doopravdy, se dozvíme až v příslušných letech, nicméně mezi lety 2020 a 2030 nastane důležité období, kdy dojde podle demografických ukazatelů k výraznějšímu úbytku obyvatel města. Otázkou je, zda se tato prognóza vyplní, či zda se podaří tuto mezeru zacelit např. migrací, tedy nově přistěhovalými obyvateli z tuzemska a zahraničí.

statistiky-grafZdroj: Prognóza demografického vývoje obyvatelstva města Brna a jeho okolí

Odborná analýza vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně

Brno můžeme označit za město 21. století: žijeme v univerzitním městě se silným výzkumem a vývojem, sledujeme zde rozvoj rozmanitých technologií a jsme zde svědky vzniku nových center excelentní vědy. Přes tento dynamický rozvoj ale existuje v Brně (stejně jako v dalších velkých městech) jeden zvláštní paradox: v dnešní přetechnizované době je téměř nemožné zjistit, kolik vlastně v Brně žije lidí. Veškeré statistiky jsou postavené především na obsahově vyprázdněném ukazateli, kterým je „trvalý pobyt", což se již dávno v dnešním dynamickém světě neslučuje s realitou. Tato chyba se pak šíří dále do všech dalších dílčích statistik a tím je znehodnocuje.

statistiky-04

Foto: Kryštof Turek


Skutečně tedy žije v Brně „jen" 378 327 obyvatel, jak říká poslední Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, ačkoliv víme, že technická infrastruktura města v realitě odpovídá daleko většímu počtu osob? Abychom zjistili alespoň elementární číslo – kolik se v Brně denně pohybuje lidí – byla aktualizována Odborná analýza vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně. Kvalifikovaně bylo určeno, že v Brně fakticky bydlí kolem 430 000 obyvatel, přičemž denně do Brna může dojíždět dalších 110 000 obyvatel. Celkově je tedy v Brně denně přítomno až 540 000 obyvatel a tomuto počtu se musí město nabídkou své technické infrastruktury a služeb přizpůsobit.

Představené studie s podrobnými výsledky naleznete na webu www.brno.cz v sekci Správa města – Dokumenty města – Analýzy a studie.

Jak se tvoří prognóza?

Aby bylo možné vytvořit prognózu budoucího populačního vývoje, je nutné pro výchozí rok prognózy (tzv. práh prognózy) znát následující skutečnosti:
  • Strukturu obyvatelstva podle věku a podle pohlaví (postačující jsou údaje pro pětileté kategorie)
  • Úhrnnou plodnost a specifické plodnosti žen podle pětiletých věkových kategorií
  • Postup vymírání dané populace (respektive pravděpodobnost přežití do vyšší věkové kategorie) a naději dožití
  • Migrační saldo a strukturu migrantů podle věku a pohlaví
Teprve díky znalosti těchto údajů lze provést odhad budoucího vývoje hlavních populačních procesů – plodnosti, úmrtnosti a migrací – ovlivňujících budoucí počet obyvatel a jeho strukturu. Prognóza pro město Brno musí vždy vycházet z oficiálních dat.

Na základě studie Aleše Burjanka
a studií autorského kolektivu Daniel Seidenglanz, Václav Toušek a Filip Chváta
připravili Eva Gregorová a Jan Zvara

Kancelář strategie města MMB

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit