MU povede Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik

Brno, 17. června 2022 - Masarykova univerzita bude aktivně pomáhat řešit celospolečenské výzvy. V programu EXCELES podpořeného z Národního plánu obnovy je zastoupena ve všech pěti projektech, přičemž z pozice koordinačního národního pracoviště povede právě Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

muni socioekonomicky vyzkum

Poučit se z bezprecedentní situace v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 a vytvořit nástroje reakce na podobné systémové hrozby do budoucna, a poskytnout pro veřejnou správu data, jak v krizových situací postupovat. Takový je základní cíl projektu SYRI alias Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Masarykova univerzita dosáhne na víc než pětinovou částku z pětimiliardové podpory programu EXCELES, přičemž víc než 560 milionů korun z tohoto objemu je určeno na vznik Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Prostředky z programu EXCELES podpoří také vznik Národního institutu virologie a bakteriologie, Národního ústavu pro výzkum rakoviny, Národního ústavu pro neurologický výzkum a Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. V každém z těchto nově vznikajících institutů má Masarykova univerzita, spolu s Univerzitou Karlovou jako jediná, svého řešitele, což ji staví do role, kdy bude mít na národní úrovni zásadní vliv a aktivní roli při hledání a vytváření řešení celospolečenských výzev.

„Pro Masarykovu univerzitu je to obrovská čest a potvrzení toho, že na naší půdě působí špičkoví vědci, jenž se podílejí na excelentních výzkumech, které mají využitelnost ve všech oblastech lidského života. Je to zároveň závazek a velká zodpovědnost podílet se na formování budoucnosti naší společnosti,“ hodnotí rektor Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. výsledky téměř dva roky trvajících úvah a jednání s potenciálními partnerskými špičkovými výzkumnými pracovišti jak z řad vysokých škol, tak ústavů Akademie věd ČR.

Největší pozornost z perspektivy Masarykovy univerzity poutá Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, zkráceně SYRI, jehož vědeckou ředitelkou je Klára Šeďová z Filozofické fakulty MU. V rámci něj dojde ke vzniku konsorcia Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, jejichž propojení umožní výzkumnou činnost, která bude mít jednak excelentní vědeckou úroveň a také povede k vytváření poznatků prakticky využitelných v oblasti fungování veřejné správy a její komunikace s veřejností, zejména v otázkách zdraví a zdravotní péče, ale také např. vzdělání, ekonomiky či legislativy.

„Covid nám ukázal, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní reakce ze strany veřejných politik. Ke zvládání nestačí medicínský výzkum. Je třeba, aby se zapojili sociální vědci a přispěli svou expertízou např. při rozhodování, jak věrohodně šířit informace o zdravotních rizicích a ochraně před nimi, jak zajistit kvalitu vzdělávání při nuceném uzavření škol či jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadly do chudoby. SYRI tvoří devět vzájemně provázaných vědních okruhů, z nichž tři budou přímo řídit výzkumníci z Masarykovy univerzity a v dalších budou zastoupeni,“ přibližuje prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.

Zdroj: MUNI


Související články:
5G

Proč je 5G budoucností smartphonů

Jsme na vrcholu nové éry bezdrátových technologií. Nová generace celulárních sítí, známá jako 5G, slibuje zásadní upgrade oproti současným 4G LTE sítím. Díky maximální rychlosti až 10 gigabitů za sekundu bude 5G výrazně rychlejší než nejrychlejší domácí širokopásmové připojení. Ale rychlost je jen jedním ze způsobů, jak 5G změní smartphony. Zde je šest výhod 5G, o kterých by měl vědět každý uživatel smartph...