Brno, 26. ledna 2026 - Sexting se stal běžnou součástí digitálního života českých dospělých. Videa, fotky nebo textové zprávy se sexuálním obsahem si posílá více než třetina populace a v generaci mezi 18–29 lety je to téměř polovina. Nejedná se tak o okrajové chování, ale už o běžný aspekt intimních vztahů v digitálním věku, jehož míra se stárnutím mladší generace patrně ještě poroste.

Vyplývá to ze zprávy vědeckého týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která vychází hned ze tří šetření mezi českou populací. Se sextingem jsou ale spojené i negativní jevy, vyšší míru sexuálního nátlaku oproti očekávání uvádějí muži. „Rychlý rozvoj digitálních technologií změnil způsob, jakým lidé navazují kontakty, komunikují a budují své vztahy. Pro mladistvé i dospělé se online interakce staly přirozeným rozšířením jejich společenského a milostného života. Technologie nejen podporuje přátelství a randění, ale také hraje ústřední roli v tom, jak objevujeme svou osobní identitu včetně sexuality,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Ainize Martínez-Soto z Fakulty sociálních studií MU.

Hlavní zjištění

Sexuálně laděnou či explicitní zprávu v posledním půlroce

–obdrželo:

• 21 % mladých mezi 11–16 lety
• 47 % dospělých ve věku 18-59 let

–odeslalo:

• 11 % mladých mezi 11–16 lety
• 36 % dospělých ve věku 18–59 let

Sextingem rozumíme odesílání a přijímání sexuálně sugestivních nebo explicitních zpráv, obrázků nebo videí prostřednictvím digitálních platforem. Ačkoli je často spojován s romantickými vztahy, může k němu docházet i mimo něj nebo dokonce rovnou mezi cizími lidmi. Studie odhalila mj. i řadu negativních vzorců. Přibližně třetina dospělých uvedla, že obdržela nevyžádané sexuální zprávy, přičemž častěji se to týká žen (40 % oproti 27 %). „Ženy jsou neúměrně více vystaveny nežádoucí sexuální pozornosti v digitálním prostoru. Z výzkumů na toto téma víme, že dostávání nevyžádaných sexuálních zpráv je spojeno s depresí, úzkostí, stresem a nižším sebevědomím,“ přiblížil Vojtěch Mýlek z týmu IRTIS.

Sexting je typický především pro mladou generaci. Studie prokázala, že bezmála polovina osob ve věku 18–29 let dostává nevyžádané sexuální zprávy, zatímco u nejstarší věkové skupiny (50–59 let) je to jen něco málo přes čtvrtinu. Navíc pro některé mladé dospělé nejde o ojedinělé incidenty, protože 9 % z nich dostává nevyžádané sexuální zprávy každý měsíc nebo ještě častěji. „Možná ještě znepokojivější je zjištění, že 13 % dospělých uvedlo, že posílalo sexuální zprávy, i když to nechtěli, což naznačuje sexuální nátlak v digitálním kontextu. Tento typ nátlaku k sextingu může vést k pocitům hanby, viny, lítosti a pocitu porušení autonomie,“ doplnil Mýlek.

Zajímavé je, že vyšší míru sexuálního nátlaku uváděli častěji muži (15 %) než ženy (10 %). „To zpochybňuje běžné genderové předpoklady a naznačuje, že sexuální nátlak v digitální komunikaci postihuje jak muže, tak ženy. Míra byla také vyšší u mladších dospělých, což poukazuje na potřebu lepšího vzdělávání o souhlasu (konsentu) a hranicích v digitálních intimních vztazích. Skutečnost, že 3 % dospělých zažívají tento tlak měsíčně nebo častěji, naznačuje, že pro některé jedince je nátlakové sextování spíše opakujícím se vzorcem než ojedinělým incidentem,“ vysvětlila Ainize Martínez-Soto.

Dalším opakujícím se problémem je sdílení. Téměř jeden z deseti dospělých uvedl, že jeho sexuální zprávy byly sdíleny bez jeho svolení, což představuje závažné porušení soukromí, které může vést k emocionálnímu utrpení, poškození reputace, problémům ve vztazích a v některých případech i k právním důsledkům. Také v tomto případě muži referují tuto situaci častěji než ženy (12 % oproti 5 %). Data tak poukazují na složitější realitu, i když muži zároveň častěji přiznávali, že bez svolení přeposílali zprávy jiných osob (11 % oproti 6 % žen). To naznačuje, že mohou být častěji pachateli i oběťmi této formy narušení soukromí zároveň.

Mezi dospívajícími ve věku 11–16 let byl sexting méně častý než mezi dospělými. Přibližně pětina sexuální zprávu v posledním půlroce dostala, asi desetina takovou zprávu poslala. Většinu dospívajících obdržení sexuální zprávy rozhodilo, ať už takovou zprávu očekávali (77 % bylo rozrušených alespoň v některých případech) či nikoliv (80 %). Radostné pocity byly pro příjemce méně časté jak u očekávaných (65 % mělo radost alespoň v některých případech), tak obzvlášť u neočekávaných sexuálních zpráv (35 %). I očekávaný sexting tedy může být pro dospívající nepříjemný či znepokojující.

Asi šestina dospívajících ve věku 11–14 let také zažila situaci, kdy je někdo o poslání sexuální zprávy či fotky požádal. Takové žádosti dostávaly častěji dívky (20 %) než chlapci (12 %) a pro dospívající byly typicky nepříjemné. Jelikož se se sexuálními žádostmi setkali i někteří jedenáctiletí, preventivní výchova by měla začít již před obdobím dospívání.

Studie kombinuje data ze tří šetření (FUTURE, PARKA a DigiWELL). Celkově analyzuje data od cca 4000 adolescentů a 3460 dospělých.

Zdroj: MUNI, foto: ideogram.ai