Změní brněnský objev možnosti léčby rakoviny?

Ve dvou se to lépe táhne. Tak by se dal ve zkratce popsat princip chování buněk rakoviny, na který přišli výzkumníci z Masarykovy univerzity. Ti totiž odhalili, že nádorové buňky dokážou spolupracovat. O této vlastnosti doposud neměli vědci na celém světě ani tušení. Přelomový objev vysvětluje například i to, proč se některým lidem onemocnění vrací.

lecba rakoviny350

Buňka se přibližuje k druhé buňce, lehce se vzájemně dotýkají, a najednou jedna z nich vstoupí do druhé. Vzniká „buňka v buňce", o které se dříve vědci domnívali, že je projevem kanibalismu – tedy že jedna buňka pohltí druhou, která umírá. Výzkumníkům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se však podařilo zjistit a zdokumentovat, že v mnoha případech jde o opačný proces – nádorové buňky tímto krokem spolupracují!

Při tzv. entóze je aktivnější ta buňka, která do druhé buňky „vstupuje" a činí tak dobrovolně. Tím vznikne nádorová buňka, která využívá vlastnosti a schopnosti obou svých částí a která je natolik zákeřná, že dokáže odolávat všem doposud známým možnostem léčby rakoviny. Na nové poznatky brněnských vědců teď budou navazovat další instituce z celého světa, například vývojem nových a efektivnějších léčiv.

Buněčná entózaBuněčná entóza (splynutí dvou buněk). Z původně „zdravých“ buněk (vlevo nahoře) dochází v nehostinném prostředí ke spouštění procesů buněčné smrti (snímek nahoře vpravo, buňky na okraji zorného pole). V tomto stádiu spolu buňky uprostřed zorného pole „komunikují“, až dojde k jejich postupnému splynutí (dole vlevo a vpravo), čímž vzniká vícejaderná buňka přežívající nehostinné podmínky výrazně déle.

Nezničitelné buňky jsou postrachem

„Náš výzkum v podstatě přináší špatnou zprávu – zjistili jsme, že v těle nemocného mohou být nádorové buňky, které nezničí ani nejagresívnější forma léčby. Na druhou stranu věříme, že tento průlomový poznatek poslouží například právě k vývoji nových léčebných strategií v onkologii," uvedl Michal Masařík, vedoucí výzkumného týmu z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde výzkum téměř tři roky probíhal.

Na podivné případy buněk, které se nacházejí uvnitř jiných buněk, naráželi vědci už několik let. Doposud se ale nevědělo, jak a proč k tomu vůbec dochází. Výzkumníci se proto mylně domnívali, že jde o kanibalismus, při kterém jedna z buněk umírá. Chybně předpokládali, že takový proces je pro organismus nemocného člověka prospěšný, protože se jím nádorové buňky vzájemně redukují.

Holografický mikroskopCo se mezi nádorovými buňkami skutečně děje mohli vědci sledovat jen díky nové technologii holografického mikroskopu Q-PHASE brněnské společnosti Tescan. Takových mikroskopů je po celém světě zatím pět.

Objev díky holografickému mikroskopu

Že je tento proces naopak pro člověka velmi nebezpečný, zjistili vědci díky nové technologii holografického mikroskopu Q-PHASE, který vznikl ve spolupráci Vysokého učení technického a brněnské firmy Tescan. Takových mikroskopů je po celém světě zatím jen pět.

„Udělali jsme několik desítek 48hodinových časosběrných experimentů. Současně jsme ve dvouhodinových intervalech prováděli pokus standardními metodami, kdy jsme zkoumali, jak se budou buňky chovat ve velmi stresovém prostředí v přítomnosti látky, která funguje podobně jako chemoterapie. Zjistili jsme, že mezi nádorovými buňkami je schopnost entózy poměrně rozšířená – je to asi tříprocentní pravděpodobnost. Pokud pak spolu začnou buňky dobře spolupracovat, spojí svůj genetický materiál a mohou využívat vlastnosti obou buněk. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že buňka přežije velmi nepříznivé podmínky," vysvětlil člen výzkumného týmu Jan Balvan.

Potvrdily to i výsledky testů. Buňky spojené entózou vydržely v krajně nepříznivém prostředí pod mikroskopem žít o 8 hodin déle než ostatní buňky a stejně jako u buněk, které vědci drželi ve stresových podmínkách, docházelo k nárůstu vícejaderných buněk a obnově populace.

Rekordní rok 2015 pro MOÚ

Synonymem pro špičkovou onkologickou péči je Masarykův onkologický ústav v Brně. Ten patří mezi přední česká onkologická zařízení s nadregionální působností. Přinášíme zajímavé statistiky této instituce za loňského rok. V roce 2015:

  • Bylo hospitalizováno 10 095 pacientů, nejvíce v historii ústavu;
  • Ambulancemi prošlo 165 156 lidí;
  • Bylo podáno 20 798 chemoterapií;
  • Preventivní ambulancí prošlo 1 937 klientů, z toho u deseti bylo diagnostikováno zhoubné onemocnění;
  • Průměrná ošetřovací doba činila 6,8 dne;
  • Pracovalo zde 887 zaměstnanců, z toho 438 nelékařských pracovníků;
  • MOÚ disponoval 254 lůžky;
  • Dne 1. července byl schválen akademickým senátem LF MU vznik nové kliniky (v MOÚ třetí), a to Kliniky operační onkologie. Poprvé v historii československého i českého zdravotnictví v sobě klinické pracoviště zahrnuje více oborů, a to chirurgii, urologii a gynekologii.
  • Byly pořízeny investice za 338 miliónů Kč, z toho 211 mil. z vlastních zdrojů MOÚ, zbytek z dotací (především EU). Největší investicí byla stavba dvou ozařoven za 55 mil. Kč a nákup dvou lineárních urychlovačů na fotonové ozařování pacientů za 200 mil. Kč.

„Tyto buňky jsou velmi adaptabilní. Mají velké množství chromozómů, a mohou se tak dobře měnit podle toho, jaké stresové podmínky přicházejí," doplnila výzkumnice Martina Raudenská. Takovým způsobem odolávají buňky v těle i velmi agresívním léčbám a jsou často důvodem, proč se rakovina pacientům vrací. Mají schopnost metastázovat, tedy odpojit se od nádoru a přemístit se do jiné části těla, kde mohou nějaký čas hibernovat nebo se „schovat" do další buňky a čekat, než pro ně budou podmínky v těle příhodnější. Právě v takových případech se rakovina pacientům vrací.

Nové metody léčby?

O tom, zda objev brněnských vědců přinese přelom v léčbě rakoviny, zatím jen můžeme spekulovat. „Je to hudba vzdálené budoucnosti, ale cestou je určitě personalizovaná medicína. Každá nádorová buňka je specifickým živým organismem a nádor je v podstatě takovým ekosystémem, kde je nejprve nezbytné odhalit, jak funguje a co jej může narušit. V budoucnu snad bude možné zkoumat vzorky z biopsie pacienta, který je ještě před léčbou, a vyzkoušet na nich léčbu na nečisto. Zjistili bychom, jak buňky reagují a jestli pod stresem nevyužívají některé mechanismy rezistence – např. právě entózu. Podle toho by pak lékaři mohli zvolit doplňkovou terapii tak, aby se těmto situacím zamezilo," uvedl Jaromír Gumulec, další vědec z výzkumného týmu.

Poznatky výzkumného týmu Masarykovy univerzity vydal na konci loňského roku prestižní vědecký časopis PLOS one. V nejbližší budoucnosti by na ně mohly vědecké instituce navázat vývojem nových léčiv nebo studiem molekulárních mechanismů, které by odhalily, proč a jak k procesu entózy vůbec dochází. Výzkumníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity teď mají v plánu zkoumat, jakým způsobem na sebe vzájemně reagují a zda jsou také schopny podobné „spolupráce" nádorové buňky s buňkami imunitního systému.

(red, tof), foto: archív LF MU

Pohled vědkyně: Rakovina není módní výstřelek

Mgr. Martina Raudenská, Ph.D., Lékařská fakulta MU Rakovina začíná, když se některé buňky těla vymknou kontrole. Mechanismus, který zajišťoval regulaci růstu buněk, je narušen a dochází k nekontrolovatelnému dělení nádorových buněk, a to na úkor těch normálních. Lidé i zvířata trpěli rakovinou skrze celou známou historii, což je dobře dokumentováno na kostních nálezech. Nejstarší písemně zaznamenaný případ nádorového onemocnění pochází ze starověkého Egypta.

O rakovině můžeme mluvit jako o nemoci stáří. S věkem, počtem buněčných dělení a hromaděním změn v DNA a jiných rizikových faktorů (kouření, nedostatek pohybu, dlouhodobý stres) totiž stoupá pravděpodobnost jejího výskytu. Smutnou výjimkou jsou dědičné formy, kde za nemoc může zděděný mutovaný gen. Oslabené ochranné mechanismy přestanou zvládat nápor škodlivých změn mnohem dříve a tyto formy rakoviny pak mají nástup v raném věku.

Evoluce může s určitou měrou omezit výskyt dědičných forem rakoviny, protože jedinec zasažený letálním nádorovým onemocněním v raném věku není schopen mít potomky. Nicméně nástup onemocnění v pozdním věku je mimo hledáček evoluce, protože daný člověk již potomky úspěšně vychoval a mnohdy se stačil dočkat i vnoučat. Rakovina v pozdním věku tudíž nemůže být kritériem selekce. Ale přesto darwinovská selekce u nádorů hraje velkou roli. Neprobíhá však na úrovni jedince, ale na úrovni samotných nádorových buněk, které nejsou všechny stejné. Mohou se lišit agresivitou, schopností vytvářet metastázy a také odolností k léčbě. Můžeme mezi nimi najít kanibaly požírající své sousedy i buňky, které se pokouší o spolupráci.

Právě různorodost nádorových buněk a zároveň jejich podobnost s buňkami těla je největší překážkou v úspěšné léčbě. Nevědomým cílem nádorových buněk je kolonizace a ovládnutí celého organismu. Těm nejúspěšnějším se to podaří, ovšem za cenu zničení lidského organismu, které vede následně ke smrti člověk a tím i ke smrti nádorových buněk. Jde o příklad Pyrrhova vítězství, kde vítězové darwinovské selekce nakonec zůstanou poražení.

Mgr. Martina Raudenská, Ph.D., Lékařská fakulta MU

Vyšlo v Brno Business & Style

5G

Proč je 5G budoucností smartphonů

Jsme na vrcholu nové éry bezdrátových technologií. Nová generace celulárních sítí, známá jako 5G, slibuje zásadní upgrade oproti současným 4G LTE sítím. Díky maximální rychlosti až 10 gigabitů za sekundu bude 5G výrazně rychlejší než nejrychlejší domácí širokopásmové připojení. Ale rychlost je jen jedním ze způsobů, jak 5G změní smartphony. Zde je šest výhod 5G, o kterých by měl vědět každý uživatel smartph...

upoutavka-restaurace3-FIN

prehled_vinotek_v_Brne3-FIN

Kulturní akce v Brně

<<  Listopad 2022  >>
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1  2  3  4  5  6
  7  8  910111213
141516171820
212223252627
282930    
Nejbližší akce

Žádné události