Brno, 12. ledna 2012 - Hvězdárna a planetárium Brno zve i v roce 2012 veřejnost na odborné přednášky. Zájemci mohou navštívit prezentace popularizátorů prezentujících některé z mnoha vědeckých témat, ale také přednášky špičkových odborníků, s nimiž se v menším počtu diváků ponoří hlouběji do problematiky. Délka těchto pořadů často závisí na zájmu tazatelů, ale nepřevýší 90 minut. Odborné přednášky se konají vždy v úterý od 18.00 buď v sále velkého planetária anebo v poněkud komornějším přednáškovém sále.

17. ledna 2012, Mgr. Petr Scheirich, PhD. Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Podivuhodné příběhy malých těles Sluneční soustavy

 Kde se ve Sluneční soustavě vzaly komety, planetky a trpasličí planety? Co nám prozrazují o minulosti našeho koutu vesmíru? Z čeho se skládají? A mohou představovat nebezpečí pro Zemi? Přijďte si poslechnout odpovědi na tyto otázky a dotknout se malých těles Sluneční soustavy. Můžete si také vyzkoušet, zda rozeznáte mimozemské těleso od pozemského a nechat si poradit jak na to!

24. ledna 2012, Mgr. Alexandr Ač, PhD. Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Je změna klimatu největší hrozbou budoucnosti lidstva?

S pojmy globální oteplování a změna klimatu se určitě setkal téměř každý. I když v populárních médiích může jít o kontroverzní téma, vědci dnes nediskutují, jestli oteplování způsobil člověk. V tomto ohledu panuje vysoká jistota. Dnes se diskuze vede o tom, jak rychle se bude oteplovat v budoucnu, a jak vážné dopady to bude mít na přírodní a lidské (eko)systémy. Podle nejnovějších vědeckých poznatků se zdá pravděpodobné, že mnohé dnes existující ekosystémy už nemůžeme zachránit, mnohé však ještě ano. To v případě, že se nám povede nepřekročit nezvratné body zlomu klimatického systému planety Země. Velice aktuální téma se bude probírat v neformálním prostředí u dobré kávy s vyhlídkou na noční Brno.

7. února 2012, Dr. Ing. Zdeněk Řehoř, PhD. Hvězdárna a planetárium Brno, Univerzita Palackého v Olomouci. Atmosféra – vždyť je to jen vzduch

 Pro někoho zajímavé, pro někoho možná trochu překvapivé ohlédnutí na oceán, na jehož dně žijeme a bez nějž by svět tak jak jej známe neexistoval. Dozvíte se něco o tom, jak ovlivňuje atmosféra Země nejen práci astronomů, jaký vliv má například na pozorované obrázky, ale i jak ovlivňuje život nás všech včetně optických klamů, se kterými se téměř každý setkal. Dozvíte se mimo jiného např. i odpověď na otázky: Co to znamená, když řeknete, že je něco pro vás vzduch aneb kolik váží vzduch? Proč je obloha modrá a proč Slunce při západu červené? Proč jsou vidět „kaluže“ v parném létě na suché silnici?

14. února 2012, Ing. Tomáš Přibyl Když padají rakety aneb kosmické havárie

Kosmonautika je lemována stovkami selhání nosných raket, družic či meziplanetárních sond. Některé havárie vešly do dějin, o jiných naopak téměř vůbec nevíme. Ty nejzajímavější či nejkurióznější si rozhodně stojí za to připomenout…

21. února 2012, Mgr. Natália Martínková, PhD. Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i., Brno, Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Je plesnivý netopýr mrtvý netopýr?

Syndrom bílého nosu je infekční plísňové onemocnění kůže, kterým trpí netopýři během zimního spánku. V Severní Americe natolik, že v rozsáhlých oblastech onemocněné netopýry téměř vyhubilo. V Evropě ale ne. Proč? Co plíseň evropským netopýrům dělá? Vydrží to naši netopýři? Co můžeme dělat, aby se americká katastrofa nezopakovala jinde? Přijďte si také vyzkoušet najít plíseň a odebrat z netopýra vzorek. Stačí k tomu lepící páska a sklíčko.

28. února 2012, Mgr. Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno. Jak se dotknout Měsíce

Ačkoliv je Měsíc po Zemi nejlépe prozkoumaným kosmickým tělesem, je pro nás stále velmi vzdálený. Po jeho povrchu se v rámci projektu Apollo procházelo pouze 12 astronautů a v pozemských laboratořích je dnes k dispozici necelých 400 kilogramů vzorků měsíčních hornin. Na brněnské hvězdárně ovšem máte hned tři možnosti, jak si na Měsíc sáhnout. Všechny tyto možnosti vám během přednášky představíme a dozvíte se také, co nového jsme se za posledních několik let dověděli o našem nejbližším kosmickém souputníkovi.

foto: Hvězdárna a planetárium Brno