telefon: +420 532 169 111
fax: +420 532 169 181
e-mail:
www.moravska-galerie.cz

Aktuální výstavy

24/11/2017 - 18/3/2018
Paneland
Největší československý experiment
Budova: Uměleckoprůmyslové muzeum (hlavní výstavní prostor, terasa, Respirium)
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Výstavní projekt nahlíží na téma výstavby panelových sídlišť v 70. a 80. letech jako neopakovatelný urbanistický, architektonický či designerský experiment. Zprůmyslnění výstavby bytů bylo hlavním tématem československých stavbařů a architektů po druhé světové válce. Shodou okolností s nástupem normalizace po okupaci Československa v roce 1968 došlo k masivnímu aplikování panelové výstavby a v průběhu krátké doby se přestěhovala třetina obyvatel Československa do prostředí, které se zcela vymykalo dřívějším podobám bydlení. Nalézt klíč k tomu, jak prostředí panelových sídlišť uchopit, jak jej zabydlit, byl úkol jak pro samotné obyvatele, tak i pro vědecké týmy, které se tímto problém zabývaly z pohledu architektury, urbanismu, sociologie nebo psychologie. Neméně zajímavá etapa vývoje panelových sídlišť je spojena s jejich sociální nebo estetickou proměnou po roce 1990, která odráží novodobou historii Československa a následně České republiky. Spontánní zásahy obyvatel sídlišť se v průběhu 90. let mísily s odborně podloženými pohledy architektů a sociologů, kteří hledali smíření a nový pohled na to, co bylo považováno za nechtěný relikt komunistického režimu.

24/11/2017 - 18/3/2018
Automat na výstavu
Československý pavilon na Expo 67
Budova: Uměleckoprůmyslové muzeum (Camera)
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Automat na výstavu připomene druhou z trojice poválečných prezentací Československa na světových výstavách. Expo 67 v Montrealu se odehrálo před půl stoletím, a navíc se z něho dochovalo málo hmotných exponátů, proto výstavní koncepce kombinuje vizuální a uměleckohistorickou část. Úvodní „black box“ nechá diváky zažít estetický účinek analogové audiovize, která patřila v čs. pavilonu mezi nejprogresivnější exponáty a dodnes je ceněna i v mezinárodním měřítku. Prostřednictvím světelných stolů se tak představí fotografická dokumentace zachycující výstaviště, naši expozici, současný stav pavilonu na kanadském ostrově Newfoundland i záběry z první výstavy o Expo 67, která se uskutečnila v roce 1968 v rámci Mezinárodního bienále užité grafiky Brno věnovaném současné výstavní tvorbě. Druhá místnost ukáže uměleckou tvorbu, většinou skici či modely k výtvarným dílům a budově pavilonu; doplní je zvuková intervence architekta výstavy a umělce Pavla Sterce, která nabídne jednu z možných interpretací vystaveného.

9/11/2017 - 30/3/2018
Nejkrásnější české knihy roku 2016
Budova: Pražákův palác (knihovna)
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Výstava 52. ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy 2016, která proběhla na jaře tohoto roku v letohrádku Hvězda Památníku národního písemnictví v Praze, představí v knihovně Moravské galerie knihy oceněné v soutěži pořádané Ministerstvem kultury ČR a Památníkem národního písemnictví. Z celkem 250 přihlášených titulů vybírala porota, tentokrát poprvé v mezinárodním obsazení, knihy z tradičních sedmi kategorií, jimž udělila ocenění za nejlepší grafické, polygrafické a ilustrační zpracování.

Jako vítězné tituly byly oceněny například TABOOK BEDEKR nakladatelství Baobab za odbornou literaturu, z knih pro děti Hafanova dobrodružství, publikace z kategorie knih o výtvarném umění StArt - sport jako symbol ve výtvarném umění nebo katalog RGB3D vydaný Galerií Zdeněk Sklenář a řada dalších zajímavých knih a katalogů.

Výstavu doplňuje katalog autorů letošního vizuálního stylu Štěpána Marka a Jaromíra Skácela.

3/11/2017 - 28/1/2018
Vesmír je černý (O kosmos hino kalo)
Budova: Místodržitelský palác
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Umělecký projekt Ladislavy Gažiové konstruuje chronologický příběh romského umění na základě sbírkového fondu Muzea romské kultury. Osvobozuje tento vizuální materiál z bezčasí, do kterého jej zvykově vřazují stereotypně nadužívané kategorie insitní umění nebo Art Brut. Naopak zdůrazňuje formální a stylové momenty tvorby, které mají filiace k "obecným" dějinám umění a vyhledává vazby ke konkrétním společensko-emancipačním fenoménům v historii Romů. Historický čas, formální proměny a angažovaný obsah tvoří trojici vektorů, která v interpretaci Ladislavy Gažiové rozbijí dosavadní monolit selankovitého pohledu na romské umění.

Součástí výstavy je prezentace výsledků uměleckého sympozia, které autorka vedla v září letošní roku v Brně.

22/9/2017 - 14/1/2018
Cena Jindřicha Chalupeckého: Finále 2017
Budova: Pražákův palác
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Již podruhé se v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně na skupinové výstavě představí pětice finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, jimiž jsou v roce 2017 Romana Drdová, Dominik Gajarský, Martin Kohout, Richard Loskot a Viktorie Valocká. Přestože každý z nich připravuje pro tuto příležitost samostatný projekt, společně jejich výpovědi můžeme vnímat jako určitou sondu do přemýšlení nastupující generace umělců o výzvách dnešního světa: ve spektru médií od malby přes film až po instalaci se finalisté zabývají tématy jako je emoční napětí versus možnosti a hranice terapeutických a relaxačních postupů, dopady a souvislosti noční práce a života v noci, domesticita ve vztahu k futuristickým vizím a vědě, vícesmyslové prožitky na hranici legality, nebo možnosti přenosu exotických inspirací do lokálního (a přesto surreálného) prostředí.

Podruhé bude rovněž součástí prezentace finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého výstava zahraničního hosta. Nové dílo pro Atrium Pražákova paláce a intervenci do stálé expozice chystá mezinárodně etablovaný německý umělec Clemens von Wedemeyer.

22/9/2017 - 14/1/2018
Clemens von Wedemeyer: Nebeská havěť
Host ceny Jindřicha Chalupeckého 2017
Budova: Pražákův palác (Atrium, ART IS HERE: Moderní umění)
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Po představení výstavního projektu Laure Prouvost v roce 2016 je hostem pro rok 2017 německý umělec Clemens von Wedemeyer. Ve svých dílech na poli konceptuálního pohyblivého obrazu a audiovizuálních instalací se Wedemeyer často zabývá (filmovými) archivy, historickými a symbolickými referencemi, které obohacuje o angažované komentáře a spojuje tak archivní materiál s aktuálními otázkami.

23/5/2017 - 6/5/2018
Josef Hoffmann - Otto Wagner
O užitku a působení architektury
Budova: Rodný dům Josefa Hoffmanna
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Letošní výstava JOSEF HOFFMANN - OTTO WAGNER. O užitku a působení architektury je věnována vztahu Josefa Hoffmanna (1870-1956) a jeho učitele Otto Wagnera (1841-1918), jehož sté výročí úmrtí připadá na rok 2018. Studium u Otto Wagnera na Specialschule für Architektur při vídeňské Akademii výtvarných umění, jejich společná práce ve Wagnerově ateliéru a ve sdružení Secession, stejně jako Wagnerova podpora při jmenování Hoffmanna profesorem na c.k. Škole uměleckých řemesel ve Vídni - to vše bylo pro kariéru Josefa Hoffmanna určující. Josef Hoffmann poprvé ocenil vliv svého učitele Wagnera již v roce 1909 ve své publikované přednášce. Velmi přesně jej zde charakterizoval slovy: „Wagner opouští čistý formalismus, tedy nenahlíží své stavby jako kompozice z konvenčních forem, ale v první řadě jako snahu o objasnění nebo krystalizaci architektonického řešení a účelu stavby obvyklými vyjadřovacími prostředky. [...] Namísto stylu, který sám o sobě nedokáže učinit stavbu rozpoznatelnou, nastupuje charakter.“

Výstava konfrontuje prostřednictvím návrhů a objektů tvorbu Josefa Hoffmanna s tvorbou jeho učitele Otto Wagnera.

28/4/2017 - 25/3/2018
Džadoňova vila, Jana Nečase 2
Budova: Jurkovičova vila
Otevírací doba: St-Ne: 10-18 h, Čt: 10-19 h, Po, Út: zavřeno.

Tomáš Džadoň, který ve svých konceptuálně propracovaných dílech už nejednou polemizoval se sílou identity spojenou se slovenským lidovým stavitelstvím ve srovnání s panelovou skladbou jeho rodného domu. Do prostoru Jurkovičovy vily umístí Tomáš Džadoň svá dřívější, méně známá díla - malby, grafiky, sošky, objekty, videa, ve kterých zaznamenává stesk po formách a projevech lidové tradice či paradoxnost života v technologicky vyspělé společnosti, která se neobejde bez zakořenění v své minulosti a tradici. Některá díla budou intervenovat do stálé expozice či obytné haly, zbylá se objeví v prostorách určených k sezónním výstavám v kombinaci s nábytkem a zařízením od Dušana Jurkoviče ze sbírek Moravské galerie. Zabydlení vily a domnělá přítomnost nového obyvatele bude také patrná na zahradě, kde se objeví tři objekty.