Elektrické divadlo ve stanu

6. 10. 1904 se uskutečnilo první představení Elektrického divadla bratří Oesrů ze Žatce, které probíhalo v jejich vlastním stanu. Promítaly se rovněž snímky natočené v Brně: Jízda elektrickou drahou od divadla k Lamplovu mlýnu, Scéna u městského divadla a Velké náměstí. Stan byl postaven v místech dnešního náměstíčka u lázní v Kopečné ulici. Bratři Oesrové zde hostovali ještě 14. 8. až 4. 10. 1909.

www.encyklopedie.brna.cz

První tištěná kniha v Brně

7. 10. 1486 vyšla první tištěná kniha v Brně. Stala se jí Agenda Olomucensis. Tato kniha ještě neměla titulní list, veškerá data jsou uvedena až na samém konci. Byla tištěna dvoubarevně s notovou osnovou, avšak noty se do ní musely zapisovat ručně. Tato vzácná kniha má 108 listů. Město Brno se stalo třetím městem (po Plzni a Vimperku), kde spatřila světlo světa tištěná kniha. Brno se může pochlubit asi 23 prvotisky, což je vlastně více než jedna třetina celé naší tiskařské produkce v 15. století. Knihtisk v Praze ožil až o rok později a tím se v roce 1486 město Brno stalo jediným knihtiskařským centrem ve střední Evropě.

www.encyklopedie.brna.cz

Slavnostní otevření Nové radnice

28. 9. 1935 byla slavnostně otevřena Nová radnice na Dominikánském náměstí v Brně. Vrchní magistrátní ředitel Richard Šňupárek v roce 1934 úspěšně inicioval stavební úpravy tzv. Zemského domu (dnešní Nová radnice), kam byla na podzim 1935 přenesena magistrátní úřední agenda z různých městských budov.

www.encyklopedie.brna.cz

První ročník automobilových závodů na Masarykově okruhu

28. 9. 1930 proběhl první závod na silničním okruhu u Brna a zahájil tak slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930–1937, kterých se účastnila světová elita automobilových závodníků a jimž přihlíželo více než sto tisíc diváků. V prvním závodu zvítězil von Morgen na Bugatti před Burgallerem na Bugatti a Nuvolarim na Alfa Romeo.
Už v roce 1929 souhlasil prezident Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Závod o čestnou cenu prezidenta republiky se jezdil na okruhu Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Nový Lískovec o délce 29,142 kilometru. Vozy slabší třídy (do 1,5 litru) jely 15 kol (437,130 km), silnější 17 kol (495,414 km).

www.encyklopedie.brna.cz

Oslavy 100. výročí narození J. G. Mendela v Brně

23. 9. 1922 proběhly v areálu starobrněnského kláštera oslavy 100. výročí narození J. G. Mendela. Součástí oslav byla výstava dokladů o Mendlovi a odhalení Mendlova pomníku v pokusné zahrádce v areálu kláštera.

www.encyklopedie.brna.cz

První vzlet balonu s lidskou posádkou v Brně

22. 9. 1850 provedl Angličan Henry Tracey Coxwell spolu se dvěma brněnskými občany let v balonu Sylph naplněném svítiplynem. Balon údajně vystoupal do výšky tři tisíce metrů. Let, za který Brňané zaplatili čtyřicet zlatých, uskutečnil Coxwell zřejmě z nádvoří brněnské plynárny na Radlase. Let balonu pokračoval směrem k Babicím, kde musela posádka nouzově přistát. Zde byl balon naložen na vůz a odvezen do Adamova, odkud pak pokračoval vlakem zpět do Brna.
Anglický vzduchoplavec Henry Tracey Coxwell objížděl města a předváděl lety balonu. Balon Sylph byl 65 stop vysoký, největší obvod měl 125 stop a obsah 35 tisíc krychlových stop. Jako první plnil balon svítiplynem a vystupoval s ním v našich zemích (v Praze uskutečnil ve dnech 9. 7., 13. 7. a 20. 7. 1851 své vzlety z nádvoří karlínské plynárny).

www.encyklopedie.brna.cz

Výstava připomíná 90. výročí připojení předměstských obcí k Brnu

Do časů konce rakousko-uherské monarchie, první světové války a prvních let Československé republiky vrací návštěvníky výstava „Velké Brno“ uspořádaná k 90. výročí připojení předměstských obcí k Brnu v roce 1919. Umístěna je na Nové radnici v Brně v Křížové chodbě a potrvá do 31. října. Návštěvníci zde uvidí nejen množství dvourozměrných předmětů (pohlednic, fotografií, map a dalších historických dokumentů), ale i trojrozměrné exponáty ukazující například dobovou módu, nábytek, hračky apod. Výstavu uspořádalo Muzeum města Brna ve spolupráci s Archivem města Brna.

Opět je k vidění výstava k výročí Masarykovy univerzity

Výstava k devadesátému výročí založení Masarykovy univerzity po letní přestávce znovu přivítala návštěvníky. Veřejnosti je opět přístupná v prostorách Lékařské fakulty na Komenského náměstí v Brně. Výstava nazvaná Příběhy z dějin MU nabízí pohled do života školy i mimořádnou příležitost zhlédnout medaile, insignie, taláry, historické obrazy i fotografie. Nechybí ani originální dobové záznamy zapůjčené z Národního filmového archivu. Zájemci tak mohou sledovat unikátní záběry z položení základního kamene k budově Právnické fakulty, kterého se v roce 1929 zúčastnil prezident T. G. Masaryk, nebo záznam laudatia Romana Jakobsona, světoznámého lingvisty a profesora Harvardské a Masarykovy univerzity, při udělení čestného doktorátu v roce 1968. Výstava potrvá do 30. října, vždy od úterý do čtvrtka od 9 do 17, v pátek od 9 do 13 hodin.

Příjezd císaře Napoleona do Brna

16. 9. 1809 přijel Napoleon do Brna. Ráno v pět hodin oznámily dělostřelecké salvy ze Špilberka jeho příjezd, v devět hodin vyjel s doprovodem na koni na špilberskou pevnost a poté projel městem. Druhý den přijal deputaci moravských stavů a měšťanstva a vykonal přehlídku vojska na bitevním poli z roku 1805, do města se vrátil večer – jeho rezidencí se stejně jako v roce 1805 stal Místodržitelský palác. Následujícího dne (18. 9.) v sedm hodin ráno Brno opustil.

www.encyklopedie.brna.cz

Zřízení telefonní linky z Brna do Olomouce

15. 9. 1894 byla otevřena meziměstská telefonická linka z Brna do Olomouce. Poplatek za hovor byl stanoven takto: Brno–Olomouc: 50 krejcarů, Vídeň–Olomouc: 1 zlatý, Jihlava–Olomouc: 1 zlatý. Dle výnosu ministerstva obchodu ze dne 25. srpna se vztahuje meziměstský telefonický styk s Olomoucí na telefonické sítě v Brně a v Jihlavě a na státní telefonickou síť ve Vídni. 16. 12. 1890 byla zřízena druhá státní telefonní linka z Vídně do Brna.

www.encyklopedie.brna.cz