Nahota v knihovně aneb co mají společného banány, knihy a guerilla

S rozvojem internetu měla nastat doba temna pro tištěné časopisy i knihy. Čekali jsme, že klasické kamenné knihovny vytlačí z ulic internetové kavárny a studentské pokojíky prosvětlené modrou září computerů. Nestalo se, i když stále častěji hledáme čerstvé informace v internetových denících a texty knih zobrazujeme na obrazovce počítače nebo stahujeme e-booky do mobilů. Katastrofické vize se nenaplnily, i když kniha si ve světě on-line informací stále hledá své místo.

Sedm mladých studentů a studentek alias gorilek rozvíjí od podzimu roku 2008 pod křídly Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně projekt Guerrilla Readers. Prý se rozhodně po nikom neopičí a jejich spolupráce je více než banánová.

Jsme lidé

A o co jim jde? Přejí si, aby byl marketing veřejných knihoven otevřenější a efektivnější. A také se zamýšlejí nad prací knihovníka a zajímá je, co čtenář skutečně potřebuje. „My v knihovnách občas podléháme dojmu, že pomáháme uživatelům orientovat se logickým řazením fondu a dokonalým pořádkem. Nejlépe to ještě pojistíme pravidlem 5T: ticho, teplo, tišení, transport z regálu do regálu knihovníkem, aby nám knihy čtenáři nezašantročili. Přísně vzato tedy 4T. Tekutina ve volném výběru nefrčí,“ tvrdí na webu skupiny www.greaders.cz sebekriticky jedna z členek. Mohou knihovníci konkurovat moderním technologiím? „Jednoduše řečeno výhodou je, že jsme lidé. Více než roboti ovládající dokonale abecedu. Ostatně přesně jako naši čtenáři. V tom je náš monopol. Můžeme jim dát něco navíc. Nepochybuji, že to mnozí z nás dělají, zvláště pracují-li v menší knihovně, své čtenáře znají osobně a mají na ně čas. Ale jde to i v naprosto obrovských knihovnách,“ věří. A jak vidí budoucnost knihoven? „Právem nás snad může děsit představa nějaké té augmented reality křížené s umělou inteligencí, navazující na kyborgizaci čtenářů, která jim bude příběhy lít do hlavy na ulici na základě vyhodnocení aktuálního stavu jejich organismu. I když i z toho se dá vybruslit bez zániku profese, pokud bude SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků – pozn. red.) vlastnit příslušný software. Co to chce do té doby? Méně uklízet. Více se vcítit a otevřít. Hodně spolupracovat,“ míní.

Pozor, přichází guerilla

Mladí nadšenci očekávají GR-®EVOLUCI, která je podle nich nevyhnutelná. Domnívají se, že neziskové vzdělávací instituce v České republice, v čele s veřejnými knihovnami, nevyužívají dostatečně efektivně marketing a nechovají se „tržně“. Přestože mezi institucemi zabývajícími se poskytováním informací a naplňováním volného času konkurence neustále roste. A přestože počet čtenářů, zvláště mezi mladými lidmi, neustále klesá. Knihovny prý na tuto situaci nereagují dostatečně pružně a věří ve své monopolní postavení. A proto členové skupiny hledají řešení a vybrali si k tomu nejvhodnější marketingový styl – guerillu! Tvrdí, že vyžaduje minimální finanční náklady, využívá kreativitu, empatii a znalost cílové komunity a její kampaně mají trvalý účinek.

Guerilla, španělský výraz pro partyzánské války, je způsob boje, který probíhá rychlými a překvapivými akcemi malých záškodnických skupinek. Způsob marketingu, nazývaný guerilla, postupuje podobně: využívá netradičních kanálů, je provokativní, poměrně agresívní a často na hraně toho, co je pro reklamu povoleno (například černý výlep). Obvykle ke své prezentaci využívá různých veřejných prostranství – nároží, zábradlí, chodníků, ale třeba i kukátek na dveřích. Hlavní charakteristikou guerilla marketingu je překvapivost – něco, co nečekáte, co upoutá vaši pozornost, u čeho vás v první chvíli možná ani nenapadne, že je to vlastně reklama. Pro tuto netradiční formu marketingu obvykle není nutný nijak velký rozpočet. Potřebujete především originální nápad a odvahu ho uskutečnit.

Knihovna je sexy

Členové Guerrilla Readers jsou plni entuziasmu. Touží rozvířit stojaté vody, respektive prach na zašlých knihách. Využívají k tomu i provokativní formu marketingu, jako je guerilla. Jako by říkali: „Co takhle vyzkoušet, jaké reakce vzbudí třeba kalendář zobrazující současně knihy i nahotu? Hleďte, lidičky, ukazujeme vám jiný pohled na knihovnu. Nejsou to jen regály plné zaprášených knih. A lidé, kteří zde pracují, jsou svěží, moderní a atraktivní. Zkrátka, knihovna je sexy.“ A jak to mladí „záškodníci“ chtějí dokázat? Odvážné dívky i mladí muži obklopení knihami odhodili oděv a stud a čekají, že lidé odhodí předsudky. „Máme fotografa! Fotit bude Mirek Pospíšil! Máme modely! Po dlouhém a všude propagovaném castingu jsme sehnali dostatek odvážlivců s krásnými těly! Kde budeme fotit? Na FF MU? Bohužel! Odvahu s námi jít do projektu sebrala Moravská zemská knihovna! komentují na svém webu vznik kalendáře. Podařilo se a loni v prosinci realizovali výstavu uveřejněných fotografií v Moravské zemské knihovně v Brně. Kdo chtěl, mohl se s nimi setkat, popovídat si, prohlédnout si či zakoupit kalendář na Dni otevřených dveří pořádaném knihovnou.

Jejich partyzánská akce na navrácení sex-appelu knihovnám byla přijata vesměs kladně, ale setkali se i s negativními ohlasy. „Přátelé, pokud se i knihovna musí podbízet erotikou, je to hodně špatné. Osobně dám přednost knihovně s profesionálními službami než se sexy babami. I když se to, samozřejmě, nemusí vylučovat. Bohužel, kalendář, jak se zdá, zdůrazňuje spíše tu neprofesionální stránku…,“ píše na stránkách banánové guerrilly čtenář Maru. Opačný názor má například čtenář Marian, který říká: „Kalendář je velmi vkusný, nikoho neurazí. Erotika (a navíc takto jemná) a porno k sobě mají opravdu daleko, zvláště v podání knihovnickém. Myslím, že nápad ukázat knihovnu i v jiném světle než v obecně zajetých kolejích o brýlatých šedých knihovnicích je dobrý nápad a povedl se.“ A jak vidí kalendář čtenář M. Pobucký? „Beru ho spíše jako souhrn aktů situovaných do zajímavé architektury a s příjemnou grafikou… Rozhodně jsem spokojen s kvalitou toho díla a doufám, že příště se k němu dostanu zase. Souhlasím však, že podobných ,nahých‘ kalendářů je dnes více. Proto se mi nezdá být nijak revoluční, i když v knihovně je foceno asi poprvé. Nicméně, budu rád, když budete v takové aktivitě pokračovat a já si na podzim budu moci koupit další podobné dílo. I pokud počty čtenářů v našich knihovnách nerozšíří, určitě udělá radost mnoha lidem. Díky a těším se na další vydání,“ doufá.

 

Petra Knotková

Foto (kalendář): Miroslav Pospíšil

Foto (výstava): Alena Tomečková


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit