Hrady.cz

Po stopách brněnského bigbítu VI. - F.G.B. STELLARS

Bigbit Stellars 5Brno, 30. dubna 2013 - Polovina šedesátých let znamenala v jihomoravské metropoli nebývalý nástup řady bigbítových kapel, které podle angloamerického modelu začaly vytvářet vlastní hudební deriváty ve snaze prosadit svoje hudební představy a zaujmout v bigbítové aréně svoje čestné místo. Dnes vám představím jednu z nejzajímavějších skupin druhé poloviny šedesátých let, která v té době poměrně výrazně ovlivňovala hudební scénu.

Na chmelové brigádě v roce 1965 dva spolužáci z nynějšího gymnázia na Elgartově ulici Zdeněk Kalina (1949) a Vít „Bigo" Kukla (1949) obveselovali spolužáky hrou na kytaru a rozmanitým repertoárem. Na podzim téhož roku začaly věci získávat konkrétnější tvar. Ve stejném domě ve středu města bydlel i student Státní konzervatoře v Brně Vladimír Severa (1950), a protože ho stejně jako ostatní vrstevníky oslovil bigbít, velmi rychle si osvojil hru na kytaru a k oběma jmenovaným kamarádům se připojil. Na školním večírku už si rozdělili úlohy: Severa se stal sólovým kytaristou, Kalina hrál kytarové doprovody a Kukla se zmocnil baskytary. Na pionýrský buben a činel se ještě připojil další studující konzervatoře Vítězslav Vavrda (1950). Třebaže všichni přítomní uměli zpívat, usoudili, že by jejich vznikající skupina měla mít sólového zpěváka. Jeden z jejich kamarádů jim doporučil dvoumetrového, štíhlého a charismatického Jiřího „Píďu" Látala (1946). Ten ovšem nepocházel z bigbítového podhoubí, ale byl to pravověrný tramp, který jezdil na potlachy k ohni mimo Brno. Jak se záhy zjistilo, byl majitelem výtečně posazeného silného hlasu s poměrně výrazným přednesem a ostatní rázem zaujal. Látal musel ovšem v začátcích úzkostlivě tajit svoje námluvy s bigbítem, protože jeho ortodoxní trampští kamarádi by jej z tábornického života nemilosrdně vytěsnili.

Podnikavý Kalina dal skupině název F.G.B. Stellars, začali postupně budovat hudební aparaturu a od ručně vyrobených elektrických kytar přešli na skutečné nástroje. Zkratka F.G.B. byla protipólem všudy přítomného „The" a znamenala Five Guitar Band. V roce 1966 měla skupina premiéru ve Vysokoškolském klubu na Gorkého. Tamější domovská skupina Synkopy 61 v té době odjela na turné do Polska a F.G.B. Stellars je na půdě Vysokoškolského klubu zastoupili. Jejich repertoár tvořily především, jak bylo tehdy zvykem, převzaté skladby z repertoáru britských Rolling Stones, Pretty Things, Animals, Dave Clark Five, Tuesday Children. Později to byly písně od Troggs, Traffic a Moody Blues.

F.G.B. Stellars se brzy na brněnské scéně zavedli a vystupovali také v Žabovřeskách v hotelu Kozák, v sále u Ševčíků, v Divišově čtvrti u Antoníčka, u Dvořáků v Komíně, stejně jako v klubu Esenc na Křenové ulici a rovněž v divadle Reduta. Jejich domovskou scénou se ale stala takzvaná Masná burza v Černovicích. Tam na ně chodily masy lidí, kapela se těšila velké popularitě a jejich prezentace se stávaly až démonickým show za pomoci světel.

Bigbit Stellars Latal-VavrdaJiří Látal a Vítězslav Vavrda

Kalinův otec byl totiž v diplomatických službách a díky tomu mohl přivézt synovi a skupině důležité doplňky, jako kvalitní mikrofony a technické vybavení, které nebylo běžně k dostání.
V březnu 1968 F.G.B. Stellars soutěžili v Brněnské beatové lize v Besedním domě v Králově Poli se zavedenou skupinou Vulkán se zpěvačkami Marthou a Tenou Elefteriadu a z tohoto klání vyšli vítězně. V dubnu se pak utkali s populárními Synkopami 61 a nebýt intrikování synkopáckého manažera Leoše Továrka s vyprodanými lístky, pravděpodobně by i tehdy zvítězili. Nakonec první místo získaly Synkopy 61 a F.G.B. Stellars se dělili společně s Atlantisem o druhé místo.

Tehdy se jich ujal zřizovatel Park kultury a oddechu v Brně a skupině se otevřely nové možnosti hraní na Riviéře, ale i mimo Brno. Popularitu si získali zejména v Pohořelicích, Hustopečích, Břeclavi, Mikulově a ve Znojmě. Díky úspěchu si jich povšiml hudební režisér studia brněnského rozhlasu Lubomír Novosad a F.G.B. Stellars začali nahrávat, například Severovu skladbu Pláč a Stará Maturina na texty francouzské renesanční poezie, kterou upravil Kukla. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy se od skupiny odpoutal z nevysvětlitelných důvodů Kalina a jeho místo už nebylo obsazeno. Nemělo to ani vliv na název, který nyní zněl Four Guitar Band.

Skupina začala spolupracovat s Igorem Vavrdou, bubeníkovým bratrem, který hrál vedle kytary na klavír, varhany a housle, a díky němu skupina získala možnost pravidelně hrát v činoherním představení Dundo Maroje jugoslávského autora Martina Držiće na scéně Mahenova divadla. Byl to odvážný pokus nahradit klasický orchestr bigbítovou kapelou, doplněnou varhanami, klavírem a trubkou. Premiéra se konala 7. prosince 1968.

Bigbit Stellars-VavrdaLatalKuklaDanhelVavrda, Látal, Kukla, Daňhel

V pořadu Beatfórum se F.G.B. Stellars zúčastnili v dubnu 1969 veřejného nahrávání ve studiu Dukla v tehdejší Leninově ulici. Z jejich hudebního pojetí je cítit vliv rhythm and blues, britské rané psychedelie, ale i americký soul. Vedle této orientace kapela nahrávala i běžnější písňový rockový repertoár. Postupem času F.G.B. Stellars natočili již tolik hudebního materiálu, že by se z něho dalo natočit regulérní album. Bohužel plíživá normalizace zvolna, ale neodkladně likvidovala svobodomyslné výdobytky Pražského jara a nový dramaturg studia nechal nemilosrdně veškerý záznam na studiových pásech vymazat.

V polovině roku 1970 skupina vystupovala v hotelu International doplněná trumpetistou Ladislavem Kozderkou a saxofonistou Josefem Havelkou. V jejich repertoáru se objevily mimo jiné písně Proud Mary od Creedence Clearwater Revival, Yellow River od Tonyho Christie, přepracovaná lidová chorvatská píseň Trla Baba Lan a náročná Spinning Wheel od amerických Blood Sweat And Tears. Inspirace přicházely ale třeba i od Chicago Transit Authority. Látal se začal věnovat hře na příčnou flétnu, skupina se nebála improvizovat a její instrumentální úroveň šla rychle nahoru. V červenci 1970 F.G.B. Stellars odjeli na tři měsíce do Jugoslávie na ostrov Krk do města Punat. Zájezdu se nezúčastnil Severa a nahradil ho multiinstrumentalista Igor Vavrda.

Na podzim se ke skupině vrátil Severa a F.G.B. Stellars nyní měli dva výtečné kytarové hráče. Skupina získala profesionální statut. Agentura pro ně vytvořila zájezdní pořad Brněnské kolo a vedle Látala se ve skupině začali objevovat zpěváci pop-music. Bigbít se zvolna stával oficiálně nežádoucím, a tak orientace skupiny tíhla k univerzální populární hudbě, kde bylo zajištěno ekonomické zázemí. V roce 1971 odešel Severa do Skupiny Jana Sochora doprovázet Boba Frídla a v roce 1974 do Prahy ke Karlu Černochovi do skupiny Akvarel. Skupina F.G.B. Stellars se rozpadla v roce 1972. Kukla odešel do skupiny Junior, bývalých Speakers, a bratři Vavrdové přijali lákavé angažmá do Orchestru Gustava Broma. Látal s Kalinou nastoupili do countryové skupiny Sekáči. Na jaře 1976 po tragické smrti zpěváka Jiřího Kameše v Polsku dostal Látal nabídku na pěvecký post do skupiny Junior, kde vydržel do roku 1982. V roce 1991 dobrovolně odešel z tohoto světa Kukla pod tíhou životních složitostí. Skupina F.G.B. Stellars dnes patří k legendám brněnského bigbítu. Je uznávaná pamětníky a lze ji zařadit do památného fondu jihomoravské metropole, aniž by ovšem za nimi zůstalo jediné album.

Petr Gratias

Vyšlo v Brno Business & Style

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit