Brno, 18. srpna 2012 - Dušan Vitázek je v pouhých jedenatřiceti letech již dvojnásobným laureátem Ceny Thálie za vynikající ztvárnění divadelních rolí. Rodák z Trenčína vystudoval muzikálové herectví na brněnské JAMU a od roku 2005 je členem Městského divadla Brno. Za roli Bergera v muzikálu Hair obdržel svou první Thálii již v roce 2004 a druhou Thálii získal letos za titulní dvojroli Jekylla a Hyda ve stejnojmenném muzikálu. Do povědomí diváků se však zapsal i rolemi Ježíše Nazaretského v muzikálu Jesus Christ Superstar, Maria v Bídnících, Bouráka ve West Side Story nebo Berta v Mary Poppins. O tom, že mu sedí i činoherní role, zase přesvědčil v roli hraběte Buckinghama ve Třech mušketýrech. Dušan Vitázek je ženatý s herečkou Pavlou Vitázkovou, která je rovněž v angažmá v Městském divadle Brno. Udělení Ceny Thálie se pro nás stalo vítanou příležitostí k rozhovoru s jejím držitelem.

Narodil jste se na Slovensku v Trenčíně. Věnoval jste se v mládí hudbě, zpěvu nebo divadlu?

Divadlu vůbec, v Trenčíně ani žádné není, chodil jsem z povinnosti na klavír, ale tak dlouho jsem otravoval, až mě naši nakonec odhlásili. Hrával jsem na kytaru country a folk po táborech a čundrech. To je tak všechno.

portrét Dušana Vitázka, foto Jef Kratochvil

Když jste se rozhodl pro herecká studia, co vás přivedlo na JAMU? Nelákala vás Bratislava?

O JAMU jsem se dozvěděl od kamarádů z Brna. Tenkrát jsem ještě studoval střední obchodní školu. Vraceli jsme se z tábora od Jindřichova Hradce, a když jsme procházeli přes Mozartovu ulici, holky začaly dovádět, že právě jdeme kolem školy, kde se učí muzikálové herectví, a že to musím zkusit. To jsem se moc smál. Od tohoto momentu je to dlouhý a spletitý příběh. Až do chvíle, kdy jsem si na to opět vzpomněl, jsem stihl dokončit školu, zamilovat se do opery, operu opustit, stihl jsem taky rok základní vojenské služby, kvůli které jsem nestihl přímačky na VŠMU v Bratislavě, a tak jsem se ocitl na JAMU.

Dušan Vitázek s manželkou Pavlou Vitázkovou, foto Tino Kratochvil

Herectví stojí na jazykovém projevu. Nelimitovala vás při studiích rodná slovenština?

Na studiích jsem to s řečí tak vážně nebral. Poprvé jsem dokonce stál na jevišti při studiu třetího ročníku v Bratislavě na Nové scéně v představení Vlasy pod vedením Doda Gombára. To jsem měl ale problémy s jevištní mluvou vůbec a bylo jedno, jestli slovenskou nebo českou. Bylo pro mě těžké překousat „obyčejný text", protože jsem se příliš zaměřoval na zpěv. Tak jsem pak nevěděl, co s tím textem pořádně dělat, když pod ním nejsou noty.

Úspěšně střídáte muzikálové a činoherní role, přesto se zdá, že muzikál je vám souzený. Kdy se vaše herecká střelka začala vychylovat tímto směrem?

Je to naopak. Začal jsem studovat muzikál a neměl jsem ani ponětí, co je to divadlo. Přemýšlel jsem jenom nad tím, jak co zazpívat, jak vysoko, jak hluboko, jak co zatančit, jak otočit tři točky... Naštěstí se to postupně začalo obracet, ale trvalo to dlouho. Během studia jsem chodil do všech divadel v Brně, na některá představení i vícekrát. Chodil jsem úplně na všechno, na činohru, operu, balet, studentská představení, experimentální divadlo... Až jsem pak přišel do angažmá sám, zjistil jsem, že mě baví hlavně divadlo samotné, že je mnohem víc vzrušující a naplňující uhrát dialog s Martinem Havelkou, než přemýšlet, jak zaječet vysoké C. Ovšem na to, abych se mohl soustředit na divadlo a na text a jeho smysl, musím technické složky zpěvu nebo pohybu zvládat dokonale, takže je to věčný koloběh těžké, ale úžasné práce.

S Ivanou Vaňkovou v insenaci Jekyll a Hyde

Jak začala vaše spolupráce s Městským divadlem Brno?

Na Burze muzikálových zpěváků, která se konala na jaře 2003 v Městském divadle v Brně, si mě všimli Standa Moša a Petr Gazdík a nabídli mi roli Simona v zájezdové verzi Jesus Christ Superstar. Pak jsem dělal konkurz na představení Hair, kterým se otvírala Hudební scéna MDB. Dostal jsem roli Bergera, no a pak už to šlo ráz na ráz.

Získal jste už dvě ceny Thálie. V roce 2004 za roli v muzikálu Hair a nyní za titulní dvojroli Jekylla a Hyda ve stejnojmenném muzikálu. Co by jiní herci dali za tato dvě ocenění. Co znamenají pro vás?

Znamenají pro mě hlavně to, že jsem v tom správném divadle, mezi správnými lidmi, kteří se navzájem podporují a kteří si fandí. Je úžasné, jaké věci v oblasti muzikálového divadla děláme tady v Brně. Považuju to za absolutní zázrak a jsem vděčný za to, že můžu být u toho.

S Martinem Havelkou jako Ježíš v Jesus Christ Superstar, foto Tino Kratochvil

Vaše manželka Pavla je také členkou souboru MDB a navíc v poslední době hodně účinkuje v televizních seriálech. Jak vypadá herecké manželství dvou hodně populárních osobností? Nesnaží se vás přetáhnout velké scény nebo silné produkce do Prahy nebo i do Bratislavy?

Na to by se dalo odpovědět jedním slovem – nesnaží. I když Pavlínka by měla určitě možnost účinkovat v divadlech v Praze a pracovat tam na zajímavých projektech. Já bych mohl vyrazit do světa za velkými světovými produkcemi, ale to bychom se tomu museli opravdu aktivně věnovat a žít jinde než v Brně. No a to přece nepřipadá v úvahu. Máme tady velké zázemí a zatím nám tady absolutně nic nechybí.

S Andreou Březinovou v muzikálu Divá Bára

V Brně jste teď prožil polovinu svého života. Jak na vás město působí a co byste mu popřál do budoucna?

Pro mě je Brno nádherná a klidná metropole plná studentů, umělců, sportovců, metropole plná zajímavých lidí, metropole pořádající spoustu úžasných akcí a nabízející spoustu příležitostí. Přeju mu do budoucna: „Jen tak dál!"

Rozhovor připravily Lenka Pazourková, MDB
a Alena Štěpánková