Knihy pro jarní večery
Brno, 25. května 2012 - Nevíte, čím si zpříjemnit čím dál teplejší jarní večery? Nechte se inspirovat našemi knižními tipy z knihkupectví Barvič a Novotný.
Mario Vargas Llosa: Keltův sen
Světová beletrie Cormac McCarthy: Vnější tma
Světová beletrie Irena Dousková: Darda
Česká beletrie Nessim Nicholas Taleb: Černá labuť
Naučná literatura Dušan Karpatský: Labyrint literatury
Teorie literatury Umberto Eco: Od stromu k labyrintu
Kniha esejí |
Michel Houellebecq: Mapa a území
Světová beletrie Daniel Glattauer: Každá sedmá vlna
Světová beletrie Ivan Wernisch: Chodit po provaze je snadné
Poezie Vojtěch Cikrle, Libor Teplý: Kostel, živé místo k setkávání
Obrazová publikace, duchovní literatura Arnošt Lustig, Markéta Mališová: O ženách
Knižní rozhovor Miroslav Ivanov: Zahrada života paní Betty
Biografie |
Román Keltův sen vypráví o životě sira Rogera Davida Casementa, pozoruhodného člověka, kterého zavedl jeho dobrodružný duch do neuvěřitelných situací. Na podkladě Casementových deníků, dobových dokumentů a historických rešerší vypráví Mario Vargas Llosa strhující příběh o lidském údělu. Čtenář se s hlavním hrdinou Rogerem Casementem, britským diplomatem irského původu, dostane nejprve do Konga v době kaučukové horečky, vzápětí do Amazonie počátku století, v době první světové války pak bude přihlížet prvním pokusům o získání irské nezávislosti.
Vnější tma je raným, teprve druhým románem Cormaca McCarthyho, ale už v tomto díle jasně vystupují autorovy charakteristické stylotvorné rysy: krajina se před čtenářem rýsuje ve faulknerovsky barokních zákrutech, goticky střižené postavy spolu hovoří ve sporých, úsečných dialozích, najaté situace vyúsťují ve výbuchy nepředvídatelného násilí. Pestrá a pitoreskní krajina amerického Jihu neurčité doby se tak stává dějištěm univerzálního alegorického příběhu o vině, rozhřešení, víře v Boha a lidském údělu.
Po bestsellerech Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák přichází závěrečná část autorčiny volné trilogie. Čas železnou oponou trhnul, takže žákyni a v téže h(n)usákovské realitě dospívající gymnazistku Helenu potkáváme jako vdanou ženu, matku dvou dětí. Ačkoli se dobové kulisy proměnily, žádná idyla se zase nekoná. Namísto krize normalizace je tu krize středního věku. A když už krize, tak pořádná. Přichází totiž jedna darda za druhou.
Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu podrobně analyzuje fenomén „černých labutí", tj. nepředvídaných jevů s významným – a nezřídka výrazně negativním – dopadem na náš život. Podle Taleba je příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události především setrvačnost našeho myšlení. Černá labuť nás vyzývá, abychom přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme.
Připadáte si někdy bezradně, když potřebujete stručnou, ale solidní informaci o literatuře? Matou vás křivolaké uličky románů, básní či dramat? Nevíte tak docela přesně, jak definovat „žalm", „metaforu", „sonet", či třeba „komiks" nebo „postmodernismus"? Nechcete se spoléhat na všechny ty laciné, banální, nespolehlivé a nicneříkající přehledy a výčty spisovatelů? Pak se vám jako výmluvný průvodce nabízí Labyrint literatury.
V této knize předkládá Umberto Eco své studie o historii znakových teorií. Popisuje dva modely encyklopedického poznání, z nichž jeden vychází z ideje stromu (systematického větvení pojmů) a druhý z ideje labyrintu. V dalších kapitolách pak hledá sémiotickou reflexi ve filozofických systémech od Platóna a Aristotela přes Tomáše Akvinského či Viléma Ockhama ke Kantovi, ale nemenší pozornost věnuje rétorickým spisům či kabalisticky založenému učení o „kombinatorickém umění". Tato materiálově mimořádně bohatá kniha shrnuje Ecovy různorodé výzkumy z posledních desetiletí, autor jí však dokázal vtisknout přehlednou monografickou podobu.
Čtenáři, kteří mají v souvislosti s Houellebecqovou tvorbou jistá očekávání, budou překvapeni – v knize není jediná sexuální scéna. Autor se evidentně rozhodl znovu šokovat, ale tím nejméně očekávaným způsobem: je „vyklidněný" a úspěšně se snaží o poctu realistům devatenáctého století. Houellebecq vypráví příběh malíře a fotografa Jeda Martina. Jeho matka spáchala sebevraždu, s otcem se vídá jen sporadicky. Kariéru umělce začal na akademii Beaux-Arts fotografováním neživých objektů, když ale zjistil, jak fascinující záležitostí je mapa, a začal se zabývat zejména relací mapy a zobrazeného území a objevil zcela originální tvůrčí postup...
Pokračování úspěšného románu Dobrý proti severáku. Nevíte, o čem je řeč? Zamilovali se do sebe, aniž by se kdy viděli. Píší si a čekají na sebe ve svých schránkách elektronické pošty. A nyní má tento e-mailový románek románové pokračování. Glattauer ho napsal na přání čtenářů, kteří se s Leem a Emmi nedokázali rozloučit. Teď dostávají druhou šanci. Leo Leike se vrací do Vídně po roce stráveném v Bostonu. Nevyzvednuté e-maily od Emmi už na něj čekají. Oba si uvědomí, že se svých citů tak lehko nezbaví. Možná je tohle skutečně ta chvíle, kdy se konečně potkají.
Ivan Wernisch vypravuje dítkám i dospělejší české mládeži. Znalci Wernischova díla naleznou ve svérázném výběru samotného autora dnes již klasické básně a prózy, jako je Střelnice nebo Doupě latinářů, ale také zcela nové básně a texty. Autor u mnoha z nich, které už dříve publikoval jako překlady cizí poezie, přiznává nyní své autorství nebo jen inspiraci "překládaným" básníkem. S fotografem Jiřím Stachem, který důmyslnými kresbami a vystřihovánkami doprovodil poezii svého přítele, vysvětlují dětem bez obalu, že život je skutečně těžký, ale chodit po provaze je snadné, jen kdo to neví, spadne.
Fotografie Libora Teplého svou jedinečnou schopností vyprávět zachycují interiéry a exteriéry brněnských římskokatolických chrámů. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle jimi čtenáře provází a těm, kdo těchto prostor nevstupují příliš často, přibližuje, k čemu byly a jsou kostely stavěny, co se v nich nachází a k čemu mohou inspirovat.
Rozhovor Arnošta Lustiga s Markétou Mališovou na téma žena vychází jako druhé, doplněné vydání v Nakladatelství Čeněk ve spolupráci s Nakladatelstvím Franze Kafky. Žena jako matka, milenka, přítelkyně. Žena múza mužů a žena nepokořená tichá bojovnice. Takto a v mnoha dalších podobách Arnošt Lustig vnímá ženu. S nadhledem svého věku a životních zkušeností se ze svého hlubokého vztahu k něžnému pohlaví a lásce Arnošt Lustig vyznává v knize formou přátelského rozprávění. Předmluvu napsala socioložka Jiřina Šiklová.
Známý publicista a spisovatel zaměřený na českou literaturu a její postavy v této knize volí jinou, poněkud nezvyklou cestu, jak čtenáře seznámit s osobností Boženy Němcové. Jeho cílem nebylo podrobně popisovat její život a její díla, ale vyprovokovat čtenáře k vytvoření vlastního názoru. Tento pokus o aktivní spolupráci by pak měl, jak sám autor říká, vyústit v to, že čtenář této fascinující ženě porozumí.
