Canary - pronájem kanceláří

Rozhovor s hercem Zdeňkem Junákem

junak-01Brno, 13. května 2012 - Čerstvý šedesátník, herec Městského divadla Brno Zdeněk JUNÁK vystudoval na brněnské JAMU obor činohra a muzikál v roce 1974. Po ročním epizodním působení v Divadle pracujících ve Zlíně přešel do souboru Státního divadla v Brně, kde působil sedmnáct sezón v letech 1975–1992. Od tohoto roku je členem Městského divadla Brno, takže letos oslaví dvacáté výročí v tomto divadelním angažmá. Za téměř čtyři desetiletí herecké práce ztvárnil na divadle desítky skvělých rolí a asi by nebylo spravedlivé některou z nich povyšovat nad ostatní. Jednu životní roli však Zdeňkovi Junákovi nabídlo brněnské studio České televize v seriálu Četnické humoresky. Jeho hluboce lidský praporčík Ambrož velkou měrou přispěl k obrovské popularitě tohoto seriálu u nás i v zahraničí. Kromě divadla se Zdeněk Junák věnuje také dabingu, kde svůj hlas propůjčil například Seanu Connerymu, Alanu Aldovi nebo Gérardu Depardieu. Zdeněk Junák také skvěle zpívá, a to nejen v divadelních muzikálech, ale i v hudebním uskupení Vinařští romantici. Dvojnásobného jubilanta v životě i v angažmá jsme se zeptali na pár otázek.

junak-02Loni na Mikuláše jste oslavil šedesátku. Je to pro vás významný milník, vhodný k bilancování?

K bilancování? V žádném případě. Na odpočinek se zatím nechystám a někde jsem četl, že život začíná po šedesátce. Tak sem s ním.

Vraťme se ale o pár desítek let zpátky. Jak se dítě z exaktně zaměřené rodiny dostane ke studiu herectví?

Absolutně náhodou. To jsem se jednoho dne roku 1969 ocitl ve vrátnici tehdejšího Divadla bratří Mrštíků, dnes Městského divadla Brno, s doporučujícím dopisem pro člena tehdejšího souboru, vynikajícího herce Stanislava Zindulku. Ten dopis byl od jeho kamaráda, také herce, člena divadla v Hradci Králové pana Miroslava Suchého a já byl pln očekávání, jak to dopadne. A ono to dopadlo. Od té doby jsem zde, akorát jsem si na rok odskočil do divadla v Gottwaldově – dnes Zlíně a potom na jeden rok na vojnu do Prahy. A pak na celých 17 sezón do Mahenovy činohry tehdejšího Státního divadla Brno. Letos to bude plných 20 let, co jsem v Městském divadle Brno. Ale původně jsem chtěl být advokátem.

junak-03Zdeněk Junák s rodinou, foto jef Kratochvil

O studiu na JAMU se vyprávějí legendy. Jaké bylo pro vás?

Studium bylo pro mě úžasné. Pro kluka z prťavého městečka bylo Brno jako New York, těch hospůdek a fešáckých slečen, a úžasní spolužáci. A profesorský sbor? Jedna osobnost vedle druhé. Známé herecké osobnosti z televizní obrazovky a taky z filmu. A mamina s tatíkem z dohledu a život na studentské koleji, no, prostě paráda. A legendy? To nejsou legendy, to byla skutečnost.

Sedmnáct let hereckého života jste strávil v tehdejším Státním divadle a už dvacet let hrajete v Městském divadle Brno. Můžete obě angažmá srovnávat?

No, srovnávat angažmá, to bych mohl, ale nechci. Ono každé angažmá vám něco dá a taky něco vezme. Těch 17 sezón v „Mahence" bylo nádherných a nezapomenutelných. A teď, v „Městským" už 20 let prožívám úžasnou renesanci své, nejen herecké práce.

junak-04Zdeněk Junák na jevišti s Bolkem Polívkou, foto jef Kratochvil

Nemrzí vás, že na úkor mnoha vašich skvělých divadelních postav si vás celý národ navěky ztotožnil s praporčíkem Ambrožem z Četnických humoresek?

Naopak, jsem potěšen, že díky Pepovi Ambrožovi jsem se dostal do téměř všech domácností v republice a i na Slovensku.

Při vzpomínání na Četnické humoresky nejde nevzpomenout na vašeho kolegu a kamaráda, skvělého herce Erika Parduse. Jak moc chybí vám a jak moc chybí divadlu?

Promiňte, ale na tuto otázku vám neodpovím. Je to stále živé. Promiňte.

junak-05Erik Pardus a Zdeněk Junák v četnických uniformách, foto jef Kratochvil

Kromě herectví a dabingu se také věnujete zpívání. Skvěle jste interpretoval písně Vladimíra Vysockého a dnes působíte v uskupení Vinařští romantici. Zpíváte moravské lidové písně, je to jakýsi návrat ke kořenům?

Vinařští romantici – mnozí to komolí a říkají nám Vinní romantici – to je moje oáza klidu, pohody a dobré nálady. Prostě můj velký relax. A zpívání? Vždyť jsem se narodil ve sklepě. A jako návrat ke kořenům – tak bych to zrovna nenazýval – prostě naše lidovka, to je jako pro černého Američana jazz. A já jazz miluju.

V životě snad všech umělců nastane chvíle, kdy řeší, zda neodejít do Prahy. Měl jste také takové dilema?

Víte, co se o mě říká v Praze? Vůbec nic!!! Tak co bych tam dělal.

junak-06Zdeněk Junák jako Don Diego v dramatu CID, foto Tino Kratochvil

Co byste Brnu popřál do budoucna? Co všechno by se mělo zlepšit, aby bylo pořád městem našich srdcí?

Já mám Brno rád, opravdu mně přirostlo k srdci. A taky už jsem tady nějaký ten pátek, jak se říká. Já přeju Brnu větší hrdost, větší sebejistotu, větší drzost a průbojnost, větší furianství. Ať si konečně pořádně bouchne do stolu a přestane platit, že z Brna do Prahy je to kousek, zatímco z Prahy do Brna setsakramentsky daleko. Tož tak!!!

Váš Zdeněk Junák
Rozhovor připravily Lenka Pazourková, MDB, a Alena Štěpánková

Vyšlo v Brno Business & Style

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit