Helios

1 150. výročí cyrilometodějské misie na Velkou Moravu

Brno, 30. května 2013 - V letošním roce si Česká republika a s ní i slovanská Evropa připomínají výročí příchodu velkolepé křesťanské a kulturní misie svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. V prostorách brněnského Paláce šlechtičen na Kobližné ulici jsou k vidění výstavy, které tuto významnou událost připomínají. Celý výstavní projekt vznikl na základě spolupráce několika společenskovědních oddělení Moravského zemského muzea a Slovanského ústavu Akademie věd České republiky a diváka provede doslova od 9. století až do současnosti.

Byzantští misionáři vedení Konstantinem Filosofem, který později přijal klášterní jméno Cyril, přišli v roce 863 na pozvání velkomoravského knížete Rostislava do země, která již byla christianizována kněžími z Bavorska, severní Itálie, Dalmácie a snad také Irska. Pozadím celé misie byla Rostislavova snaha prosadit faktickou nezávislost své země na franské říši i v církevně politické oblasti. Proto požádal byzantského císaře Michaela III. o vyslání biskupa a učitele. K této misii byli vybráni bratři Konstantin a Metoděj. Nejen proto, že za sebou měli úspěšné diplomatické zkušenosti, ale také proto, že ze svého rodného města Soluně dobře ovládali slovanský jazyk. Mladší z bratrů, Konstantin Filosof, byl jedním z největších byzantských učenců své doby a své křesťanské poslání spojil s mimořádným kulturním programem: vytvořil pro slovanský jazyk písmo hlaholici a do slovanského jazyka přeložil bibli, základní dílo veškeré kultury té doby. Díky tomu se moravští Slované připojili k těm vyspělým evropským společnostem, které literární vzdělanost rozvíjely ve vlastní řeči.

Cyril-Metodej02Motiv s vyobrazením Cyrila a Metoděje (dříve nazývaných Crha a Strachota).
Rukopisný ilustrovaný kancionál neznámého autora, kolem 1825.
Sbírky Etnografického ústavu MZM


Když Konstantin v roce 868 zemřel, v jeho díle pokračoval Metoděj již s mnohými učedníky. Když však na velkomoravský knížecí stolec nastoupil Rostislavův nástupce Svatopluk, po Metodějově smrti (885) dovolil, aby učedníci věrozvěstů byli z Velké Moravy vyhnáni. Konstantinovo učení bylo převzato a dále rozvíjeno tam, kde tito učedníci našli útočiště a kde působili, tedy mezi jižními a východními Slovany.

Ale i když se naše země nadále vyvíjely v kulturní a duchovní sféře západní latinské civilizace, cyrilometodějská tradice žila v kulturním povědomí dále, někdy latentně skrytá, jindy v plné síle. K jejímu prvnímu oživení došlo za vlády Karla IV., který prostřednictvím tohoto odkazu legitimizoval a potvrzoval svůj nárok na české království. V nově založeném emauzském klášteře byla sloužena slovanská bohoslužba a věrozvěstové Cyril a Metoděj se spolu s jinými světci stali patrony českého království. Dalšího oživení se cyrilometodějské tradici potom dostalo přičiněním působení jezuitského řádu v 18. století a jeho vnějším výrazem byla četná malířská a sochařská díla.

Cyril-Metodej03Celkový pohled na areál velehradského poutního místa. Černobílá fotografie převedená na diapozitiv.
Autor: neznámý, kolem 1900. Sbírky Etnografického ústavu MZM

V 19. století cyrilometodějská úcta znovu a mohutně prostoupila i život širokých lidových vrstev. Slovanské národy, žijící v mnohonárodnostní buď habsburské, nebo osmanské říši, nalézaly v cyrilometodějské tradici doklad dávné jednoty a politické samostatnosti Slovanů. Zřetelná národní nota se ozývala v pozadí takových počinů, jakými bylo v roce 1849 založení časopisu Cyrill a Method nebo kulturně politického spolku Národní jednota Cyrilla a Methoděje, přejmenovaného roku 1853 na Matici moravskou. Z tohoto spolku se v roce 1850 oddělila skupina katolických kněží, kteří založili sdružení Dědictví sv. Cyrila a Methoda. V jeho čele stál kněz, spisovatel, básník a sběratel lidových písní František Sušil, jehož Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými jsou stěžejním dílem folklórního sběratelství. Sušilova osobnost přitáhla četné přátele a žáky, kteří své poslání viděli v myšlence náboženské obnovy a národní emancipace, a tu nalézali právě v cyrilometodějském odkazu, který šířili v každodenním životě mezi svými farníky. Sdružení vydávalo vlastivědnou a historickou literaturu zaměřenou na nejstarší dějiny Moravy a na cyrilometodějskou tematiku a programově připravovalo oslavy milénia příchodu obou věrozvěstů na Moravu (1863).

Cyril-Metodej04

Cyril-Metodej05Poutníci na Velehradě. Černobílé fotografie převedené na diapozitiv, ručně kolorováno.
Autor: neznámý, kolem 1900. Sbírky Etnografického ústavu MZM

Střediskem cyrilometodějské úcty na Moravě byl klášter na Velehradě, kam tradice neoprávněně klade Metodějovo sídlo. Poutě na Velehrad názorně dokládají propojení sakrální a profánní složky, protože vedle křesťanského základu se staly i manifestací národnostní. V roce milénia se této poutě zúčastnily početné zástupy poutníků nejen z celé Moravy, ale i Slezska, Čech, Lužice, Slovenska i Polska. Milénium pak zpětně působilo na upevnění zemského patriotismu a formování regionálního povědomí a podnítilo zakládání spolků, obecních knihoven, záložen a celkový rozvoj vzdělávání. V lidovém podání znovu ožily pověsti a písně o dávném působení věrozvěstů a byly šířeny a popularizovány v příležitostných tiscích i náboženských knížkách.

Vztah cyrilometodějské tradice k současnosti hledá již více než desetiletí fotograf Petr Francán. Jeho fotografie vznikají už více než deset let, spíše však z vnitřního zájmu o duchovní odkaz cyrilometodějské křesťanské misie než ze snahy dokumentovat a mapovat. Místa a stavební památky spojené s cyrilometodějskou tradicí jsou od sebe vzdálena od Moravy po Makedonii i tisíc kilometrů, přesto je podobnost architektonického a výtvarného tvarosloví velmi zřetelná. Na Moravě jsou však stavební památky spojené s působením Cyrila a Metoděje archeologickými lokalitami nebo památkářsky ošetřenými historickými objekty, ale obecně vnímané bez hlubšího duchovního obsahu, na Balkáně je naopak možné velmi intenzívně vnímat živé a temperamentní prostoupení minulosti a současnosti, protože tradice takzvaných Sedmipočetníků (tedy Cyrila, Metoděje a jejich pěti učedníků Sávy, Nauma, Klimenta, Gorazda a Angelára) je zde stále přítomna díky většinovému pravoslaví a tito světci jsou zde více než tisíc let kontinuálně uctívaní. Fotografiemi se snaží autor zprostředkovat genia loci těch míst, která jsou s cyrilometodějským dědictvím prokazatelně spojena, ale i těch míst, která jsou s touto tradicí spojena volněji, například díky lidovým pověstem. Na výstavě v Paláci šlechtičen jsou tedy prezentovány autentické archeologické nálezy, historické dokumenty, modely sakrálních objektů, předměty slohového umění i výtvarné projevy z lidového prostředí, fotografie archívní i zcela současné a ze srovnání tohoto širokého spektra exponátů vystoupí kontexty tradice, která znamenala jednu z vrcholných etap našich dějin a měla zásadní význam pro formování českého národního společenství. V roce 1980 papež Jan Pavel II. prohlásil sv. Cyrila a Metoděje a sv. Benedikta spolupatrony Evropy – v symbolickém spojení východní byzantské a západní latinské tradice tak poskytují Evropě a jejím obyvatelům duchovní rozměr a oporu.

Alena Kalinová a Helena Beránková, Etnografický ústav MZM

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články: