1 150. výročí cyrilometodějské misie na Velkou Moravu

Brno, 30. května 2013 - V letošním roce si Česká republika a s ní i slovanská Evropa připomínají výročí příchodu velkolepé křesťanské a kulturní misie svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. V prostorách brněnského Paláce šlechtičen na Kobližné ulici jsou k vidění výstavy, které tuto významnou událost připomínají. Celý výstavní projekt vznikl na základě spolupráce několika společenskovědních oddělení Moravského zemského muzea a Slovanského ústavu Akademie věd České republiky a diváka provede doslova od 9. století až do současnosti.

Cyril-Metodej01

Byzantští misionáři vedení Konstantinem Filosofem, který později přijal klášterní jméno Cyril, přišli v roce 863 na pozvání velkomoravského knížete Rostislava do země, která již byla christianizována kněžími z Bavorska, severní Itálie, Dalmácie a snad také Irska. Pozadím celé misie byla Rostislavova snaha prosadit faktickou nezávislost své země na franské říši i v církevně politické oblasti. Proto požádal byzantského císaře Michaela III. o vyslání biskupa a učitele. K této misii byli vybráni bratři Konstantin a Metoděj. Nejen proto, že za sebou měli úspěšné diplomatické zkušenosti, ale také proto, že ze svého rodného města Soluně dobře ovládali slovanský jazyk. Mladší z bratrů, Konstantin Filosof, byl jedním z největších byzantských učenců své doby a své křesťanské poslání spojil s mimořádným kulturním programem: vytvořil pro slovanský jazyk písmo hlaholici a do slovanského jazyka přeložil bibli, základní dílo veškeré kultury té doby. Díky tomu se moravští Slované připojili k těm vyspělým evropským společnostem, které literární vzdělanost rozvíjely ve vlastní řeči.

Cyril-Metodej02Motiv s vyobrazením Cyrila a Metoděje (dříve nazývaných Crha a Strachota).
Rukopisný ilustrovaný kancionál neznámého autora, kolem 1825.
Sbírky Etnografického ústavu MZM


Když Konstantin v roce 868 zemřel, v jeho díle pokračoval Metoděj již s mnohými učedníky. Když však na velkomoravský knížecí stolec nastoupil Rostislavův nástupce Svatopluk, po Metodějově smrti (885) dovolil, aby učedníci věrozvěstů byli z Velké Moravy vyhnáni. Konstantinovo učení bylo převzato a dále rozvíjeno tam, kde tito učedníci našli útočiště a kde působili, tedy mezi jižními a východními Slovany.

Ale i když se naše země nadále vyvíjely v kulturní a duchovní sféře západní latinské civilizace, cyrilometodějská tradice žila v kulturním povědomí dále, někdy latentně skrytá, jindy v plné síle. K jejímu prvnímu oživení došlo za vlády Karla IV., který prostřednictvím tohoto odkazu legitimizoval a potvrzoval svůj nárok na české království. V nově založeném emauzském klášteře byla sloužena slovanská bohoslužba a věrozvěstové Cyril a Metoděj se spolu s jinými světci stali patrony českého království. Dalšího oživení se cyrilometodějské tradici potom dostalo přičiněním působení jezuitského řádu v 18. století a jeho vnějším výrazem byla četná malířská a sochařská díla.

Cyril-Metodej03Celkový pohled na areál velehradského poutního místa. Černobílá fotografie převedená na diapozitiv.
Autor: neznámý, kolem 1900. Sbírky Etnografického ústavu MZM

V 19. století cyrilometodějská úcta znovu a mohutně prostoupila i život širokých lidových vrstev. Slovanské národy, žijící v mnohonárodnostní buď habsburské, nebo osmanské říši, nalézaly v cyrilometodějské tradici doklad dávné jednoty a politické samostatnosti Slovanů. Zřetelná národní nota se ozývala v pozadí takových počinů, jakými bylo v roce 1849 založení časopisu Cyrill a Method nebo kulturně politického spolku Národní jednota Cyrilla a Methoděje, přejmenovaného roku 1853 na Matici moravskou. Z tohoto spolku se v roce 1850 oddělila skupina katolických kněží, kteří založili sdružení Dědictví sv. Cyrila a Methoda. V jeho čele stál kněz, spisovatel, básník a sběratel lidových písní František Sušil, jehož Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými jsou stěžejním dílem folklórního sběratelství. Sušilova osobnost přitáhla četné přátele a žáky, kteří své poslání viděli v myšlence náboženské obnovy a národní emancipace, a tu nalézali právě v cyrilometodějském odkazu, který šířili v každodenním životě mezi svými farníky. Sdružení vydávalo vlastivědnou a historickou literaturu zaměřenou na nejstarší dějiny Moravy a na cyrilometodějskou tematiku a programově připravovalo oslavy milénia příchodu obou věrozvěstů na Moravu (1863).

Cyril-Metodej04

Cyril-Metodej05Poutníci na Velehradě. Černobílé fotografie převedené na diapozitiv, ručně kolorováno.
Autor: neznámý, kolem 1900. Sbírky Etnografického ústavu MZM

Střediskem cyrilometodějské úcty na Moravě byl klášter na Velehradě, kam tradice neoprávněně klade Metodějovo sídlo. Poutě na Velehrad názorně dokládají propojení sakrální a profánní složky, protože vedle křesťanského základu se staly i manifestací národnostní. V roce milénia se této poutě zúčastnily početné zástupy poutníků nejen z celé Moravy, ale i Slezska, Čech, Lužice, Slovenska i Polska. Milénium pak zpětně působilo na upevnění zemského patriotismu a formování regionálního povědomí a podnítilo zakládání spolků, obecních knihoven, záložen a celkový rozvoj vzdělávání. V lidovém podání znovu ožily pověsti a písně o dávném působení věrozvěstů a byly šířeny a popularizovány v příležitostných tiscích i náboženských knížkách.

Vztah cyrilometodějské tradice k současnosti hledá již více než desetiletí fotograf Petr Francán. Jeho fotografie vznikají už více než deset let, spíše však z vnitřního zájmu o duchovní odkaz cyrilometodějské křesťanské misie než ze snahy dokumentovat a mapovat. Místa a stavební památky spojené s cyrilometodějskou tradicí jsou od sebe vzdálena od Moravy po Makedonii i tisíc kilometrů, přesto je podobnost architektonického a výtvarného tvarosloví velmi zřetelná. Na Moravě jsou však stavební památky spojené s působením Cyrila a Metoděje archeologickými lokalitami nebo památkářsky ošetřenými historickými objekty, ale obecně vnímané bez hlubšího duchovního obsahu, na Balkáně je naopak možné velmi intenzívně vnímat živé a temperamentní prostoupení minulosti a současnosti, protože tradice takzvaných Sedmipočetníků (tedy Cyrila, Metoděje a jejich pěti učedníků Sávy, Nauma, Klimenta, Gorazda a Angelára) je zde stále přítomna díky většinovému pravoslaví a tito světci jsou zde více než tisíc let kontinuálně uctívaní. Fotografiemi se snaží autor zprostředkovat genia loci těch míst, která jsou s cyrilometodějským dědictvím prokazatelně spojena, ale i těch míst, která jsou s touto tradicí spojena volněji, například díky lidovým pověstem. Na výstavě v Paláci šlechtičen jsou tedy prezentovány autentické archeologické nálezy, historické dokumenty, modely sakrálních objektů, předměty slohového umění i výtvarné projevy z lidového prostředí, fotografie archívní i zcela současné a ze srovnání tohoto širokého spektra exponátů vystoupí kontexty tradice, která znamenala jednu z vrcholných etap našich dějin a měla zásadní význam pro formování českého národního společenství. V roce 1980 papež Jan Pavel II. prohlásil sv. Cyrila a Metoděje a sv. Benedikta spolupatrony Evropy – v symbolickém spojení východní byzantské a západní latinské tradice tak poskytují Evropě a jejím obyvatelům duchovní rozměr a oporu.

Alena Kalinová a Helena Beránková, Etnografický ústav MZM

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:
5G

Proč je 5G budoucností smartphonů

Jsme na vrcholu nové éry bezdrátových technologií. Nová generace celulárních sítí, známá jako 5G, slibuje zásadní upgrade oproti současným 4G LTE sítím. Díky maximální rychlosti až 10 gigabitů za sekundu bude 5G výrazně rychlejší než nejrychlejší domácí širokopásmové připojení. Ale rychlost je jen jedním ze způsobů, jak 5G změní smartphony. Zde je šest výhod 5G, o kterých by měl vědět každý uživatel smartph...