Brněnský architektonický manuál

Brno, 30. listopadu 2012 - V říjnu letošního roku dokončilo statutární město Brno ve spolupráci s Domem umění města Brna rozsáhlý projekt Brněnských architektonických stezek. Jeho výsledkem je Brněnský architektonický manuál (BAM) – Průvodce architekturou 1918–1945.

K.H.Kepka, Kounicovy koleje, 1922

Stezka Žabovřesky

Na internetových stránkách bam.brno.cz je pro zájemce dostupná databáze brněnských meziválečných staveb s interaktivní mapou a informacemi o více než 400 objektech. Osudy vzniku jednotlivých domů, příběhy jejich majitelů a životopisy architektů zde doplňuje bohatá fotografická a plánová dokumentace. Volně ke stažení jsou i zvukové nahrávky namluvené brněnskými herci a dalšími významnými osobnostmi brněnského kulturního života. Pomocí databáze nebo tištěné mapy lze podniknout několik architektonických procházek po předem navržených trasách nebo si naplánovat vlastní tematicky zaměřený výlet. Pro lepší orientaci jsou stavby značeny i na komunikaci před uliční fasádou a opatřeny pořadovým číslem. Jako ochutnávku architektonických zajímavostí meziválečného Brna vám přinášíme tento seriál.

Stavební vývoj Žabovřesky

Dnešní městská část Žabovřesky zahrnuje území tří starších zemědělských obcí, Žabovřesk, Maniček a Vinohrádek se sady a vinohrady na svazích Kraví hory. Jejich historickou zástavbu podél hlavní cesty k Brnu tvořila zejména menší hospodářská stavení a domky dělníků a řemeslníků. Od 2. poloviny 19. století začala přízemní objekty doplňovat patrová výstavba, mnohdy již městského charakteru, která se postupně rozrůstala směrem k Brnu. Architektonická stezka začíná na kopci nad historickými Žabovřesky, v místech, kde na vrcholku kopce vznikla kompletní vilová kolonie, takzvaná Česká úřednická čtvrť, jako reakce a protiváha nedaleké německé zástavby na úpatí Žlutého kopce v dnešní Masarykově čtvrti. Po připojení Žabovřesk k Velkému Brnu se zvýšila stavební aktivita jak v okolí vilové kolonie, tak podél hlavní cesty vedoucí do Brna, dnešní Minské ulice. K propojení obou částí ovšem došlo až mezi léty 1922–1923 v souvislosti se stavbou Kounicových kolejí, které se staly dominantou svahu nad Žabovřesky a určily jeho urbanistickou podobu.

B.Fuchs, Dětský domov Dagmar, 1929
B.Fuchs, Dětský domov Dagmar, 1929

Kounicovy koleje

V roce 1908 věnoval hrabě Václav Kounic studentům České vysoké školy technické svůj palác na Žerotínově náměstí a inicioval vznik spolku, který měl budovu využít pro získávání financí na stavbu studentských kolejí. Jejich základní kámen byl položen roku 1922 a stavba se realizovala podle projektu profesora české techniky Karla Huga Kepky. Ten pojal dům podle Kounicova zadání jako polyfunkční stavbu s menzou, tělocvičnou, přednáškovým sálem a knihovnou. Budova by mohla být po vzniku již tehdy plánovaného studentského kampusu lehce přebudována na nájemní dům. Stavba svou uzavřenou dispozicí i monumentální hmotou odkazuje k barokním klášterním stavbám, což podtrhuje i užití vysoké valbové střechy a bosáže. Fasáda je v horní části zdobena sgrafity od Ladislava Nováka. Hlavní centrální vchod, tvořený antikizujícím portikem, a navazující vstupní hala dělí dispozici ve tvaru písmene U na dvě totožné části. Ve dvorním traktu, který je vymezen obytnými křídly, se nachází hmota tělocvičny přístupné ze vstupního prostoru. Dojem asketičnosti dotvářejí úzká okna a špatně prosvětlený vnitřní dvůr, kam jsou také orientovány studentské pokoje. Poklidný studentský život na kolejích byl narušen 17. listopadu 1939, kdy byly Kounicovy koleje obsazeny gestapem a pod záminkou ilegální odbojové činnosti bylo 173 tamních studentů odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Během války sloužily koleje jako věznice. Vystřídaly se v ní desítky tisíc českých odbojářů, z nichž velká řada byla popravena přímo na nádvoří budovy nebo zde podstoupila kruté mučení při výsleších. Po skončení války se zde odehrála řada tragických událostí spojených s odsunem brněnských Němců. Události 2. světové války dnes připomíná na místě popraviště pomník s plastikou Vlastence od Jiřího Marka a také travertinový pylon Vítězství nad fašizmem a socha V nový život umístěná v zahradě kolejí. V současné době slouží budova opět jako studentské koleje Veterinární a farmaceutické univerzity Brno

Vila Václava Dvořáka

Od monumentální budovy kolejí byla v meziválečném období vytyčena uliční osa, dnešní Březinova ulice, směrem k úpatí Kraví hory. V jejím okolí vyrůstala volněji koncipovaná obytná čtvrť vilových staveb, rodinných domků a menších bytových domů. Vlastní vilu si zde postavil i významný brněnský stavitel Václav Dvořák, který zásadním způsobem ovlivnil podobu stavební produkce a urbanistický rozvoj meziválečného Brna. Nové velkoměstské bloky nájemních domů pro střední třídu, které realizovala jeho firma, se vyznačovaly neokázalým architektonickým rukopisem moderních forem. Dvořákův vlastní dům však představoval reprezentativní sídlo s velkorysými prostorovými možnostmi, které tvořilo důstojnou kulisu jeho rozsáhlé sbírce moderního umění. Třípodlažní vila na atraktivním pozemku v blízkosti Wilsonova lesa se vymyká tehdejším nejmodernějším funkcionalistickým proudům. Může za to použití valbové střechy a výrazně přetažené korunní římsy, a také celkově monumentální působení stavby. Z dobových fotografií známe podobu interiéru, který vznikl podle návrhu architektů Jaroslava Grunta a Mojmíra Kyselky. Moderní nábytek doplňovaly umělecké předměty z Dvořákovy sbírky avantgardního umění a také díla vytvořená na objednávku přímo pro tento interiér malířem Antonínem Procházkou. Po komunistickém převratu se Dvořák musel i s rodinou vystěhovat, jeho firma byla znárodněna a stavitel poslán na nucené práce na stavbu v Ostravě. Tím ale jeho perzekuce neskončila. Pod záminkou nelegálního prodeje uměleckých děl byl Dvořák na dva roky uvězněn a zkonfiskovaná díla se stala součástí sbírek Moravské galerie v Brně. V 70. a 80. letech sloužila vila jako mateřská škola. Po revoluci byla vrácena dědicům, kteří zajistili její rekonstrukci a také částečně obnovili Dvořákovu uměleckou sbírku.

BAM_2_468
Václav Dvořák, vlastní vila, 1936-37

Dětský domov Dagmar

Paralelně se stráněmi Kraví hory se začala urbanisticky rozvíjet také oblast pod Wilsonovým lesem. Kromě významné výstavní kolonie Nový dům z roku 1928, které byl věnován jeden z předešlých článků našeho seriálu, se pozornost architektů soustředila převážně na finančně úsporné bydlení vynucené světovou hospodářskou krizí. Vznikaly zde zejména typizované, často řadové domky brněnských stavitelských firem, které zaručovaly nízké pořizovací náklady při zachování moderních uživatelských nároků. Roku 1929 byl jeden z pozemků v blízkosti Wilsonova lesa vybrán pro stavbu dětského domova Dagmar, založeného z popudu spisovatele, novináře, básníka a dramatika Rudolfa Těsnohlídka. V prosinci roku 1919 při procházce s přáteli v lesích v nedalekých Bílovicích našel pod smrkem odložené malé dítě. Tato událost jím hluboce otřásla a podnítila ho k organizaci péče o opuštěné děti. 14. prosince 1924 byl na brněnském náměstí Svobody z jeho iniciativy vztyčen první vánoční strom s pokladničkou pro dobrovolné příspěvky na pomoc dětem a v roce 1928 se díky vánočním sbírkám podařilo nashromáždit dostatek finančních prostředků k založení dětského domova, který byl pojmenován podle dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., jež proslula svou péčí o chudé. Vypracováním projektu se ujal bez nároku na honorář architekt Bohuslav Fuchs. Hmotu dvoupatrové budovy koncipoval jako jednoduchý kvádr s dispozicí rozdělenou střední chodbou na tři trakty. Směrem do ulice byly orientovány obslužné prostory s úzkými pásovými okny, do zahrady vedla velká okna ložnic a rohové balkóny společenských místností. Fuchsovo jednoduché dispoziční řešení stavby bylo v 80. letech změněno na rodinné se skupinami s vlastními pokoji, kuchyní i sociálním zázemím. Tyto koncepční změny si vyžádaly stavební zásahy v interiéru budovy. Poslední velká rekonstrukce proběhla roku 2006 a byl při ní kladen důraz na zachování původní vnější podoby stavby. Dnes je domov brněnskou příspěvkovou organizací, která zajišťuje náhradní výchovnou péči nezletilým, kteří jsou sem z výchovných či ochranných důvodů umísťováni na základě soudního rozhodnutí.

Ještě ve 30. letech byla v Žabovřeskách vyprojektována uliční síť, která tuto městskou část propojovala se sousedním Královým Polem. K její realizaci však před druhou světovou válkou došlo pouze v malém rozsahu. Severním směrem se proto Žabovřesky rozšířily až ve druhé polovině 20. století zástavbou úpatí Palackého vrchu, kde vznikaly převážně terasové rodinné domy, a také stavební činností v okolí historické královopolské cesty s panelovým sídlištěm z let 1966–1977.

3)    B.Fuchs, Dětský domov Dagmar, pohled ze zahradyB.Fuchs, Dětský domov Dagmar, pohled ze zahrady

Petra Hlaváčková, Šárka Svobodová, Lucie Valdhansová
Vyšlo v Brno Business & Style 


Lema Clinic úspěch ocenění globální cenou

Kvalita zdravotní péče a hodnota poskytovaná pacientům jsou měřeny nejen úspěchem nabízených léčebných metod, ale také pověstí v odvětví. Lema Dental Clinic zaznamenala mimořádný úspěch získáním ocenění „Nejlepší zubní klinika v Evropě“ v roce 2023. Nacházející se v srdci Istanbulu, Lema Clinic obdržela toto prestižní ocenění jako důkaz svých vysokých...