Slavné brněnské kavárny VII.

Brno, 27. října 2011 - Dnešní pokračování seriálu článků o brněnských kavárnách nás zavede do dvou populárních kaváren, které fungovaly – byť na značně pokleslé úrovni a pod správou státních a městských institucí – až do devadesátých let minulého století. V prvním případě vyhlášený podnik padl za oběť vlně restitucí, ve druhém se ho i přes několikanásobné snahy o obnovu nepodařilo udržet v provozu, čímž Brno ztratilo jedno ze svých nejznámějších a velmi osobitých společenských středisek.

03-kavarny-01

Tomanova cukrárna

03-kavarny-02Původní podnik pozdějšího známého brněnského kavárníka a především cukráře Emanuela Tomana – cukrárna a pekárna – se až do první světové války nacházel na Starém Brně, kde si získal stálou klientelu díky výtečným sladkostem a chutnému a levnému pečivu, oblíbenému zejména mezi studenty. V této tradici Toman pokračoval také na svém dalším působišti, na České ulici č. 19, kam přesídlil na začátku dvacátých let. A právě pro prostory na této ulici mu byla v roce 1921 udělena koncese „ku podávání kávy a čaje s rumem, čokolády, cukrářských likérů a desertních vín“, tedy koncese kavárenská. Tu se Tomanovi podařilo získat až po jistých komplikacích – ostatní živnostníci v Brně se zřejmě obávali konkurence, a proto na jejich žádost zemská správa nejprve rozhodla, že už je na České i v přilehlých ulicích dostatek hostinských živností. Emanuel Toman však neváhal odvolat se až k ministerstvu obchodu, které mu nakonec provozování podniku povolilo.

Už v roce 1924 Toman koupil řadový dům na náměstí Svobody č. 22, kam přemístil svou kavárnu z České ulice. Nové sídlo na hlavním brněnském náměstí pak představovalo v historii Tomanova podniku éru největšího rozmachu. Jeho majitel si však byl vědom skutečnosti, že zřídit závod je těžké, ale ještě těžší je udržet ho na patřičné úrovni, a tak se na začátku třicátých let rozhodl prostory kavárny i s provozním zázemím zmodernizovat. Přestavba proběhla v roce 1933 podle projektu Miloslava Kopřivy, který hlavní i vedlejší prostory kavárny s přípravnou situoval do mezipatra adaptovaného domu.

03-kavarny-03V přízemí byla kavárenská kuchyně a cukrárensko-kavárenský sál, na podestě schodiště se nacházela ústřední šatna a nad ní v mezipatře hlavní prostory kavárny s cukrárnou, osvětlené velkými okny do náměstí Svobody. Kopřiva navrhl i zařízení interiérů, které tvořily kruhové a obdélné stoly a vyplétané thonetovské židle. Střídmý a účelný, ale svěží funkcionalistický styl a moderní zařízení jistě přispěly velkou měrou k tomu, že Tomanův podnik získal ještě větší prestiž a mohl se srovnávat s prvotřídními kavárnami evropských velkoměst.

Význam tohoto zdatného podnikatele však nedokládala jen úroveň vybavení a sortimentu služeb jeho kavárny. Emanuel Toman se totiž také zásadně zasloužil o rozvoj kavárnictví na Moravě tím, že umožnil, aby v jeho podniku praktikoval početný dorost, z jehož řad si mnozí získali pověst špičkových odborníků, mimo jiné i jeho následovník syn Otakar. Emanuel Toman věnoval rovněž velký zájem stavovským otázkám. Jako dlouholetý předseda Společenstva cukrářů například inicioval vznik odborné cukrářské školy v Brně.

Otakar Toman převzal podnik v roce 1947 a podařilo se mu ještě rozšířit sortiment hostinských služeb původní kavárny s cukrárnou. Kromě typických kavárenských nápojů a pokrmů se zde začalo čepovat víno i pivo a hosté měli k dispozici „hry dovolené s výjimkou výher hracích automatů“.

Živnost Otakara Tomana zanikla v důsledku poválečných politických a hospodářských změn roku 1950, kdy se stala součástí národního podniku Československé hotely. Kavárna s cukrárnou však fungovala pod názvem Nitra ještě víc než čtyřicet let, poté byla zrušena a nahradila ji prodejna CD, DVD, doplňků pro počítače a podobného sortimentu Bontonland.

Kavárna Bellevue

03-kavarny-04Jiným vyhlášeným podnikem s dlouholetou tradicí, v němž se soustřeďoval mimořádně čilý společenský ruch, a to zejména ve dvacátých a třicátých letech minulého století, byla kavárna Bellevue. Nacházela se v domě na nároží dnešního Moravského náměstí a Joštovy ulice, který postavil v letech 1883–1884 jako sídlo pojišťovací banky Slávie brněnský stavitel František Alois Dvořák. Majitel Bellevue, známý brněnský kavárník Antonín Uřídil ji získal už v prvních letech druhého desetiletí dvacátého století, nechal ji podle návrhu architekta a stavitele V. K. Muchy upravit v čistém, elegantním stylu vídeňské moderny a v roce 1913 ji slavnostně otevřel. Už od počátku se zde scházel umělecký výkvět českého Brna, sedával tady například Leoš Janáček, Jiří Mahen nebo Rudolf Těsnohlídek.

V roce 1925 odešel A. Uřídil na odpočinek a kavárnu předal Janu Řezníčkovi, jehož na začátku třicátých let vystřídal Alois Pazderka. V té době byl celý dům banky Slávie upraven a přefasádován podle projektu Františka Krásného z Prahy a krátce nato byla zmodernizována i Bellevue. Projekt na její adaptaci byl dílem začínajícího architekta Karla Růžičky z Brna, který koncem třicátých let navrhl také interiéry známé Dorotíkovy kavárny a cukrárny v paláci Convalaria na souběhu České a Veselé ulice. Stavbu provedla brněnská stavitelská firma Vincence Kolbingera, nábytek dodal František Plhoň z Černé Hory.

Kavárna byla slavnostně otevřena 30. září 1934. Brno tak získalo další příjemný kavárenský podnik na velmi exponovaném místě, který nezůstal nic dlužen svému názvu, protože se z jeho velkých oken otevíral krásný pohled do parku na dnešním Moravském náměstí a rovněž na kostel sv. Tomáše. Vedle hlavních prostor kavárny, situovaných v nárožní části přízemí budovy a orientovaných jak do náměstí, tak také do Joštovy ulice, tady opět nechyběla čítárna při Joštově, dámský salónek a kulečníková a šachová herna, které směřovaly do Moravského náměstí. Pravidelně se tu také pořádaly klavírní koncerty.

03-kavarny-05Půdorys kavárny měl tvar písmene L s delším křídlem o osmi okenních osách do náměstí a s kratším o čtyřech okenních osách do Joštovy ulice, kam bývala Bellevue v letních měsících rozšířena o nezbytnou zahrádku. Obě křídla se protínala na nároží, v části, které se podle půdorysu třičtvrtěkruhu říkalo rotunda. Vstup, krytý obdélnou stříškou a obložený světlým opaxitem, byl situován do náměstí a dělil prostory na kavárnu v rotundě a čítárnu po její levé straně a na hernu napravo. Celý podnik osvětlovala vysoká obdélná okna. Kavárna byla jednoduše, ale prakticky zařízena: rotundu lemoval při zdech tmavě čalouněný sedací nábytek, k němuž byly připojeny chromované stolky s obdélnými deskami z tmavého, světle žíhaného mramoru. Stěny byly světlé, patrně bílé, v pravidelných intervalech na nich byla připevněna subtilní válcová světla z mléčného skla, kombinovaného s chromovou ocelí. Zbývající zařízení tvořily mramorové stolky na kovové podnoži a prosté židle z tmavého dřeva. Podlahu krylo patrně linoleum opět tmavší barvy.

I po modernizaci ve třicátých letech se společnost v Bellevue nijak podstatně nezměnila, nadále ji s oblibou navštěvovaly mnohé osobnosti brněnského uměleckého a kulturního světa, jako například Jiří Mahen, Oldřich Nový nebo majitel nedalekého známého knihkupectví Josef Barvič. Tradice kavárny Bellevue jako významného kulturního a společenského centra moravské metropole přetrvávala i po druhé světové válce. Tehdy už ovšem tento podnik, který přešel do majetku Restaurací a jídelen Brno, pomalu chátral a upadal, až nakonec svou původní funkci ztratil a v osmdesátých letech sloužil dokonce jenom jako dietní jídelna. Po listopadu 1989 ji i s celým domem získala Česká pojišťovna, a. s., která se ji v roce 1994 pokusila obnovit do podoby ze třicátých let a vrátit jí – i s pomocí zamýšlených klavírních koncertů a módních přehlídek – její zašlou slávu. To se ovšem nepodařilo a kavárna za krátký čas ukončila svou činnost, stejně jako v nedávné době restaurace Potrefená husa, která ji vystřídala.

Lenka Kudělková
Muzeum města Brna

(Všechny fotografie pochází ze soukromé sbírky.)

Vyšlo v Brno Business & Style

5G

Proč je 5G budoucností smartphonů

Jsme na vrcholu nové éry bezdrátových technologií. Nová generace celulárních sítí, známá jako 5G, slibuje zásadní upgrade oproti současným 4G LTE sítím. Díky maximální rychlosti až 10 gigabitů za sekundu bude 5G výrazně rychlejší než nejrychlejší domácí širokopásmové připojení. Ale rychlost je jen jedním ze způsobů, jak 5G změní smartphony. Zde je šest výhod 5G, o kterých by měl vědět každý uživatel smartph...