Položení základního kamene k pomníku T. G. Masaryka

27. 10. 1946 byl položen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka. Slavnostního položení kamene v parčíku na místě zbořeného Německého domu na náměstí Rudé armády v předvečer státního svátku se zúčastnili kromě dalších oficiálních hostů v čele s náměstkem předsedy vlády Petrem Zenklem také příslušníci Masarykovy rodiny – dcera Alice a vnučky Anna a Herberta. Hlavní projev přednesl předseda Národního výboru města Brna Josef Podsedník.
Základní kámen k pomníku T. G. Masaryka měl být slavnostně položen již 28. října 1938 ke dvacátému výročí vzniku republiky, slavnost však zmařily mnichovské události a následný vývoj. Vítězný návrh architekta J. Fragnera a ak. sochaře V. Makovského vzešel z výtvarné soutěže vypsané městem 28. června 1937. K realizaci pomníku však nedošlo. Základní kámen se po nastolení komunistického režimu stal místem vyjádření symbolického odporu k režimu a perzekuce těch, kteří pokládáním květin tento svůj postoj vyjadřovali. V polovině 50. let 20. století byl proto kámen odstraněn a zničen.

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...

Založení prvního českého sportovního klubu ČAC Hellas v Brně

13. 10. 1897 schválilo c. k. místodržitelství stanovy spolku „Český athletic club Hellas Brno“ – prvního českého sportovního klubu v Brně. Členem klubu (od r. 1899) a prvním vynikajícím sportovcem mezinárodní úrovně se stal legendární zápasník, vzpěrač a vrhač Gustav Frištenský. Klub se podle stanov měl věnovat „pěstování sportu athletického, tj. běh, chůze, skoky, zdvihání břemen, zápas řecko-římský, vrhání, ...“ i dalším sportovním disciplínám, včetně míčových her, cyklistiky, bruslení atd. Věnoval se však převážně atletice. Tento klub také pořádal první atletické závody v Brně.

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...

Slavnostní odhalení pomníku Edwarda Babáka

22. 10. 1937 byl slavnostně odhalen pomník Edwarda Babáka od Vincence Makovského, financovaný především z veřejné sbírky profesorů brněnské lékařské fakulty. Odhalen byl v předzahrádce Anatomického ústavu LF MU za účasti představitelů všech tří vysokých škol, na nichž Edward Babák působil (Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a brněnská Vysoká škola zvěrolékařská). Babákův pomník byl několikrát přestěhován, po válce byl umístěn před budovou LF MU na Komenského náměstí (tam ho v roce 2000 nahradil pomník T. G. Masaryka) a pak v Joštově ulici.

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...

Sejmutí makovice s tubou s letopočtem 1727

20. 10. 1999 byla při opravě věže Nové radnice sejmuta makovice, z níž byla vyjmuta zaletovaná cínová tuba s letopočtem 1727. Po jejím otevření, v přítomnosti tajemníka MMB a ředitele Archivu města Brna, byla z tuby vyňata latinsky psaná pamětní listina z doby, kdy byla věž postavena známým brněnským architektem Mořicem Grimmem. Dokument se dochoval v dobrém stavu, zašitý v koženém pouzdře, a byl uložen do Archivu města Brna. Tuba s listinou se dochovala 270 let. Vesměs se věžní makovice otevírají po zhruba 100 letech a dokumenty v nich se obměňují, doplňují novými listinami i mincemi.
Na přední straně pergamenové listiny je portrét císaře Karla VI. Obsahem listiny je soupis zemských úředníků včetně krátké zprávy o zřízení zemského domu v době vlády Karla VI.. Tuto listinu na podnět zemského hejtmana Kounice sestavil zemský sekretář Panitz v srpnu 1727 a opsal ozdobným písmem Antonín Arnošt Eberhart. Ještě do konce téhož roku byla uložena do věžní makovice.

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...

Odhalení pomníku americkému pilotovi

13. 10. 2007 byl odhalen ve Šlapanické ulici v Brně-Slatině pomník W. L. Kigginse sestřeleného v říjnu 1944 nad Brnem. W. L. Kiggins je podle historiků jediným Američanem, který padl za druhé světové války v Brně. Trosky jeho stíhacího letounu P-51 B Mustang našli v jarních měsících roku 2007 pracovníci Moravského zemského muzea pod zemí v městské části Brno-Slatina.

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...

Elektrické divadlo ve stanu

6. 10. 1904 se uskutečnilo první představení Elektrického divadla bratří Oesrů ze Žatce, které probíhalo v jejich vlastním stanu. Promítaly se rovněž snímky natočené v Brně: Jízda elektrickou drahou od divadla k Lamplovu mlýnu, Scéna u městského divadla a Velké náměstí. Stan byl postaven v místech dnešního náměstíčka u lázní v Kopečné ulici. Bratři Oesrové zde hostovali ještě 14. 8. až 4. 10. 1909.

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...

První tištěná kniha v Brně

7. 10. 1486 vyšla první tištěná kniha v Brně. Stala se jí Agenda Olomucensis. Tato kniha ještě neměla titulní list, veškerá data jsou uvedena až na samém konci. Byla tištěna dvoubarevně s notovou osnovou, avšak noty se do ní musely zapisovat ručně. Tato vzácná kniha má 108 listů. Město Brno se stalo třetím městem (po Plzni a Vimperku), kde spatřila světlo světa tištěná kniha. Brno se může pochlubit asi 23 prvotisky, což je vlastně více než jedna třetina celé naší tiskařské produkce v 15. století. Knihtisk v Praze ožil až o rok později a tím se v roce 1486 město Brno stalo jediným knihtiskařským centrem ve střední Evropě.

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...

Slavnostní otevření Nové radnice

28. 9. 1935 byla slavnostně otevřena Nová radnice na Dominikánském náměstí v Brně. Vrchní magistrátní ředitel Richard Šňupárek v roce 1934 úspěšně inicioval stavební úpravy tzv. Zemského domu (dnešní Nová radnice), kam byla na podzim 1935 přenesena magistrátní úřední agenda z různých městských budov.

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...

První ročník automobilových závodů na Masarykově okruhu

28. 9. 1930 proběhl první závod na silničním okruhu u Brna a zahájil tak slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930–1937, kterých se účastnila světová elita automobilových závodníků a jimž přihlíželo více než sto tisíc diváků. V prvním závodu zvítězil von Morgen na Bugatti před Burgallerem na Bugatti a Nuvolarim na Alfa Romeo.
Už v roce 1929 souhlasil prezident Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Závod o čestnou cenu prezidenta republiky se jezdil na okruhu Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Nový Lískovec o délce 29,142 kilometru. Vozy slabší třídy (do 1,5 litru) jely 15 kol (437,130 km), silnější 17 kol (495,414 km).

www.encyklopedie.brna.cz

Celý článek...