Dům umění města Brna, Malinovského náměstí 2, 602 00, Brno
Pokladna, předprodej vstupenek, tel.: 515 917 572
Otevřeno: út - ne  10 - 18 hodin
www.dum-umeni.cz

29 Diplomanti FaVU
Cílem výstavy je prezentovat komplexní obraz fakulty a práci všech ateliérů školy od klasických sochařských a malířských disciplín přes grafický a produktový design až po konceptuální projekty. Přehlídka obhájených prací a konfrontace rozmanitých autorských a studentských přístupů zároveň prezentuje veřejnosti pedagogické výkony celé fakulty.

Číslice v názvu výstavy funguje jako zjednodušení vedoucí k počtu 29 diplomatů z 13 ateliérů; jejich pojítkem je rok ukončení studia a brněnská FaVU. Číselné řazení diplomantů odpovídá abecednímu pořadí ateliérů, přičemž poslední je Ateliér video, který je v roce 2017 i kurátorem výstavy.
30. 6. 2017 – 23. 7. 2017
(Dům pánů z Kunštátu)

Margot Pilz
Margot Pilz (1936 Haarlem/Nizozemsko, žije a pracuje ve Vídni) patří k průkopnicím rakouského konceptuálního umění, již její rané fotografie obsahují experimentální a performativní aspekty, projevuje se v nich vliv avantgardní kulturní scény 60. a 70. let. Výstava, pořádaná ve spolupráci s Odborem kultury města Vídeň, připomene význam autorčiny performativní fotografie i její pozici v oblasti nových médií. Autorka pracuje s novými technikami a materiály, reaguje na tabuizovaná témata a společenské stereotypy. Jako jedna z prvních v Rakousku začala pracovat s počítačem a hledat tak nové výrazové prostředky a metody, překročila hranice analogové fotografie. Život a dílo Margot Pilz jsou úzce spojeny, což je zřejmé z jejích konceptuálních fotografických sérií, zabývajících se mezilidskými vztahy – vycházejí z autorčiných prožitků a životních situací, jejich charakteristickými rysy jsou radikalismus, akcionismus, feministické pozice.

Výstava je pořádána ve spolupráci s Odborem kultury města Vídně (MUSA) a s Rakouským kulturním fórem v Praze.
7. 6. 2017 – 30. 7. 2017
(Dům umění, Galerie Jaroslava Krále)

Jakub Šimčík
Jsme cizinci. Tady i tam.
Výstava mladého švédského umělce narozeného v někdejším Československu a usazeného dnes v Německu se zabývá hledáním rodinné a tak i vlastní identity, snahou nalézt pravdu, z níž z minulosti zbývají pouhé fragmenty nerozlišitelné od fiktivních představ vypravěčů, stejně jako snahou definovat svůj domov, s jehož ztrátou se členové autorovy rodiny vyrovnávali různými způsoby.
V době, kdy se na cizince hledající v Evropě útočiště před válkou díváme jako na nebezpečí, v době, kdy jejich dramatickou situaci využívají evropští populisté k radikalizaci společnosti, nám Jakub Šimčík předkládá autobiografický příběh českých migrantů, v němž lze s aktuální problematikou nalézt mnoho nečekaných paralel. Jeho příběh zároveň potvrzuje, že za každým případem se skrývá jedinečný, často pohnutý osud, který si nehledě na původ či vyznání daného člověka zaslouží individuální řešení.
5. 5. 2017 – 11. 6. 2017
(Dům pánů z Kunštátu, Galerie G99)

Sam Lewitt/Cheyney Thompson. Síť. Gradient. Opilecký krok.
Výstava vychází z prostorových a institucionálních podmínek Domu umění v Brně. Na institucionální úrovni chce navázat na zdejší zájem o reduktivní a konceptuální tendence. Z hlediska prostoru si expozice klade za cíl důsledně využít symetrickou dispozici prvního výstavního patra Domu umění, které je přirozeně členěno na hlavní sál a Procházkovu síň s přilehlými křídly. Ve výstavě dojde k propojení instalací děl dvojice úzce spolupracujících amerických umělců Sama Lewitta (nar. 1981 v Los Angeles, žije a pracuje v New Yorku) a Cheyneyho Thompsona (nar. 1975 v Baton Rouge, Louisiana, žije a pracuje v New Yorku). Sam Lewitt se ve své tvorbě věnuje informačním systémům a technologiím, které formují život soudobé společnosti. Na Bienále Whitney muzea v roce 2012 pracoval s tekutým kovem, respektive se směsí magnetických částic v tekutině, která je užívána například v počítačových pevných discích. Vlivem magnetického působení se tekutina zhušťuje do efemérních tvarů připomínajících pevná tělesa. Umělec v tomto díle vytvořil do sebe uzavřený systém, který ožil vlastním životem a kladl odpor jakékoli jednoduché definici. Cheyney Thompson podobně jako Sam Lewitt ve svých dílech vytváří samostatné deduktivní systémy, které odhalují sociální a ekonomické předpoklady současného umění i soudobé společnosti. Na rozdíl od Lewitta k tomu ovšem Thompson užívá médium malby a sochy.
19. 4. 2017 – 30. 7. 2017
(Dům umění)

Mezi-obrazy: Archiv kameramana Jaroslava Kučery
Projekt odborně a kurátorsky zaštítěný Kateřinou Svatoňovou, vznikající ve spolupráci s architektem výstavy Zbyňkem Baladránem, s produkční společností MasterFilm a Národním filmovým archivem, je zaměřený na osobnost Jaroslava Kučery, který neodmyslitelně patří mezi nejvýznamnější tvůrce československé kinematografie druhé poloviny dvacátého století. Je znám jako progresivní kameraman, který určil vizuální podobu řady českých filmů (mj. Démanty noci, Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Všichni dobří rodáci nebo Adéla ještě nevečeřela) a představení v Laterně Magice (např. Odysseus), a jako režisér dokumentárního snímku Pražský hrad – přičemž jeho tvorba je mnohem pestřejší. Pro Jaroslava Kučeru bylo klíčové zejména vyjadřování se obrazem, práce s barvou, stíny, světlem a kompozicí (často po vzoru význačných mistrů výtvarného umění; mezi nejznámější patří inspirace Hieronymem Boschem při promýšlení výtvarné koncepce filmu Ovoce stromů rajských jíme ad.). Cílem výstavy je představit profesi kameramana jako profesi tvůrčí a uměleckou, ukázat specifické postupy Jaroslava Kučery, zejména pak dát nahlédnout divákům do archivu umělce, jež je velmi specifický svou funkcí. Kučera svůj archiv fotografií vytvářel celý život, přičemž pro něj nebylo ani tak podstatné, aby výsledná fotografie byla skutečným artefaktem, ale šlo mu zejména o zachycení pohledu, archivaci „skutečnosti", ale nikoli v jejím historickém rozměru, ale zejména její atmosféry, světelnosti, prostorových proporcí a barevných odstínů a kontrastů.
19. 4. 2017 – 11.6.2017
(Dům pánů z Kunštátu)