Slavnosti vína

Dům umění města Brna - výstavy, květen 2017

Dům umění města Brna, Malinovského náměstí 2, 602 00, Brno
Pokladna, předprodej vstupenek, tel.: 515 917 572
Otevřeno: út - ne  10 - 18 hodin
www.dum-umeni.cz

Jakub Šimčík
Jsme cizinci. Tady i tam.
DUsimcikVýstava mladého švédského umělce narozeného v někdejším Československu a usazeného dnes v Německu se zabývá hledáním rodinné a tak i vlastní identity, snahou nalézt pravdu, z níž z minulosti zbývají pouhé fragmenty nerozlišitelné od fiktivních představ vypravěčů, stejně jako snahou definovat svůj domov, s jehož ztrátou se členové autorovy rodiny vyrovnávali různými způsoby.
V době, kdy se na cizince hledající v Evropě útočiště před válkou díváme jako na nebezpečí, v době, kdy jejich dramatickou situaci využívají evropští populisté k radikalizaci společnosti, nám Jakub Šimčík předkládá autobiografický příběh českých migrantů, v němž lze s aktuální problematikou nalézt mnoho nečekaných paralel. Jeho příběh zároveň potvrzuje, že za každým případem se skrývá jedinečný, často pohnutý osud, který si nehledě na původ či vyznání daného člověka zaslouží individuální řešení.
5. 5. 2017 – 11. 6. 2017
(Dům pánů z Kunštátu, Galerie G99)

Sam Lewitt/Cheyney Thompson. Síť. Gradient. Opilecký krok.
DumUm samlewittVýstava vychází z prostorových a institucionálních podmínek Domu umění v Brně. Na institucionální úrovni chce navázat na zdejší zájem o reduktivní a konceptuální tendence. Z hlediska prostoru si expozice klade za cíl důsledně využít symetrickou dispozici prvního výstavního patra Domu umění, které je přirozeně členěno na hlavní sál a Procházkovu síň s přilehlými křídly. Ve výstavě dojde k propojení instalací děl dvojice úzce spolupracujících amerických umělců Sama Lewitta (nar. 1981 v Los Angeles, žije a pracuje v New Yorku) a Cheyneyho Thompsona (nar. 1975 v Baton Rouge, Louisiana, žije a pracuje v New Yorku). Sam Lewitt se ve své tvorbě věnuje informačním systémům a technologiím, které formují život soudobé společnosti. Na Bienále Whitney muzea v roce 2012 pracoval s tekutým kovem, respektive se směsí magnetických částic v tekutině, která je užívána například v počítačových pevných discích. Vlivem magnetického působení se tekutina zhušťuje do efemérních tvarů připomínajících pevná tělesa. Umělec v tomto díle vytvořil do sebe uzavřený systém, který ožil vlastním životem a kladl odpor jakékoli jednoduché definici. Cheyney Thompson podobně jako Sam Lewitt ve svých dílech vytváří samostatné deduktivní systémy, které odhalují sociální a ekonomické předpoklady současného umění i soudobé společnosti. Na rozdíl od Lewitta k tomu ovšem Thompson užívá médium malby a sochy.
19. 4. 2017 – 30. 7. 2017
(Dům umění)

Jiří Thýn
Hledání monumentu II
DumUm hledanimonumentu2Multimediální instalace představí nejnovější práci Jiřího Thýna, v níž se autor vrací k fotogramům a ukazuje možnosti jejich vizuálního působení v rámci prostorové koncepce. V Thýnově pojetí se fotografie vyděluje z klasického žánru fotografie a stává se současným vizuálním uměním. Zájem o tradiční analogovou černobílou fotografii, historii oboru a práci s experimentálními technikami fotografie propojuje Thýn s nefotografickými postupy a konceptuálním myšlením. Výsledný obraz je kontextuálním spojením různých úrovní uvažování o fotografii a současném umění.
Jiří Thýn absolvoval studium v Ateliéru fotografie na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Pavla Štecha a Ivana Pinkavy. Byl zakládajícím členem skupiny Ládví, která fungovala na bázi dobrovolné činnosti ve prospěch ochrany veřejného prostoru místního sídliště. Dvakrát byl mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého.
19. 4. 2017 – 28. 5. 2017
(Dům umění, Galerie Jaroslava Krále)

Mezi-obrazy: Archiv kameramana Jaroslava Kučery
DumUm archivkameramanaProjekt odborně a kurátorsky zaštítěný Kateřinou Svatoňovou, vznikající ve spolupráci s architektem výstavy Zbyňkem Baladránem, s produkční společností MasterFilm a Národním filmovým archivem, je zaměřený na osobnost Jaroslava Kučery, který neodmyslitelně patří mezi nejvýznamnější tvůrce československé kinematografie druhé poloviny dvacátého století. Je znám jako progresivní kameraman, který určil vizuální podobu řady českých filmů (mj. Démanty noci, Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Všichni dobří rodáci nebo Adéla ještě nevečeřela) a představení v Laterně Magice (např. Odysseus), a jako režisér dokumentárního snímku Pražský hrad – přičemž jeho tvorba je mnohem pestřejší. Pro Jaroslava Kučeru bylo klíčové zejména vyjadřování se obrazem, práce s barvou, stíny, světlem a kompozicí (často po vzoru význačných mistrů výtvarného umění; mezi nejznámější patří inspirace Hieronymem Boschem při promýšlení výtvarné koncepce filmu Ovoce stromů rajských jíme ad.). Cílem výstavy je představit profesi kameramana jako profesi tvůrčí a uměleckou, ukázat specifické postupy Jaroslava Kučery, zejména pak dát nahlédnout divákům do archivu umělce, jež je velmi specifický svou funkcí. Kučera svůj archiv fotografií vytvářel celý život, přičemž pro něj nebylo ani tak podstatné, aby výsledná fotografie byla skutečným artefaktem, ale šlo mu zejména o zachycení pohledu, archivaci „skutečnosti", ale nikoli v jejím historickém rozměru, ale zejména její atmosféry, světelnosti, prostorových proporcí a barevných odstínů a kontrastů.
19. 4. 2017 – 11.6.2017
(Dům pánů z Kunštátu)