Dům umění města Brna, Malinovského náměstí 2, 602 00, Brno
Pokladna, předprodej vstupenek, tel.: 515 917 572
Otevřeno: út - ne  10 - 18 hodin
www.dum-umeni.cz

Tektonika paměti
Pohyby osobních vzpomínek v českém a slovenském mladém umění
Paměť fungující na základě zvláštní, těžko vysledovatelné logiky. Rodinné historie, osobní vzpomínky, jejich příběhy a proměny, které se předávají z jednoho člena rodiny na druhého. Struktura obrazu pomíjivé, individuálně viděné skutečnosti, tvoří východiska chápání současnosti našeho kulturního prostoru. Tak by bylo možné popsat téma osobních vzpomínek v nejmladším českém a slovenském vizuálním umění. Prostřednictvím rodinného příběhu se mladí umělci dotýkají mimo jiné i obecně stále naléhavé potřeby společnosti vyrovnat se s nedávnou historicko-politickou minulostí obou zemí. Nepoužívají kategoricky jasná vyjádření. Vyjadřují se esenciálním jemným obrazem, subtilním záchvěvem vnímání, prostřednictvím vnitřně prožitých, zasutých emocí, které uvízly v jejich paměti nebo v paměti jejich nejbližších. V českém i slovenském umění se vzpomínka, paměť a historie objevují jako námět výtvarných děl spíše sporadicky nebo ve velmi zobecňující rovině. Námět se prosazuje až nyní, jak na slovenské, tak na české výtvarné scéně, v mimořádné šíři a jedinečném subtilním výrazu.
18. 3. 2015 – 17. 5. 2015
(1. patro)

Libor Teplý: Hledání světla
Cyklus černobílých fotografií Libora Teplého (1955) Hledání světla vznikal od konce prvního desetiletí tohoto století a volně souvisí s fotografovou předchozí tvorbou. Vztah světla a tmy byl pro něj inspirativní nejen při volbě motivu, ale i v přístupu k jeho významové interpretaci ve dvou předchozích fotografických sériích (Tma a světlo a Řád a svoboda), kde výchozím impulzem byly úvahy o hodnotách lidského života a hledání odpovědí na otázky s nimi spojené. Libor Teplý vyhledává prostředí a situace, které souzní s jeho vnímáním světla jako základní lidské potřeby i touhy, je pro něj synonymem svobody a radosti. Poslední soubor vznikal v ponurých prostorách bývalé věznice, kde světlo symbolizovalo vymanění se z temnoty – té reálné i v duchovním smyslu.
11. 3. 2015 – 5. 4. 2015
(Galerie Jaroslava Krále)

Julia Gryboś a Barbora Zentková
Uprostřed hluku vlastní kroky slyšet
Julia Gryboś i Barbora Zentková se většinou pohybují někde mezi médii, přičemž východiskem je pro ně vždy malba. Z tohoto pevného bodu jejich individuální tvorba často odbočuje různými směry a sleduje odlišné formální a současně obsahové problémy. Barbora Zentková se zabývala vztahem malby a fotografie, Julia Gryboś například koláží či tématem obrazotvornosti a simulace. Intenzivní vzájemné konzultace vlastních děl postupem času vyplynuly ve vůli dopracovat se v rámci společné tvorby k nadindividuálnímu projevu vycházejícímu z kompromisu, který komunikace mezi dvěma lidmi vždy přináší. Dosud se jako autorská dvojice věnovaly instalacím reflektujícím sdílené zkušenosti v malbě. Autorky svým uměleckým postojem citlivě usměrňují divákovo vnímání: „Co vzniká, když se potkávají dvě reality? Realita nová?" Julia Gryboś i Barbora Zentková ukončily magisterský program na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně v ateliéru Malba II. Luďka Rathouského.
11. 3. 2015 – 5. 4. 2015
(Procházkova síň)

České moderní umění ze sbírky Pavla Čáslavy
Pavel Čáslava navazuje svou sbírkou českého moderního umění na meziválečné sběratelství, které má v Brně dlouholetou tradici. Poměrně rozsáhlá kolekce se formovala v průběhu uplynulého desetiletí, a to ve snaze získat reprezentativní ukázky tvorby představitelů několika uměleckých generací minulého století.

Výstava seznamuje se zaměřením sbírkového souboru, aniž si může činit nárok na vyčerpávající představu o názorových tendencích nebo o přínosu stěžejních osobností českého umění dvacátého století. I tak však nabízí pohled na umělecký odkaz naší minulosti, jenž je právě dnes hodný zvýšené pozornosti.
11. 2. 2015 – 12. 4. 2015
(Dům pánů z Kunštátu)