Brno, 30. července 2013 - Výstavba nájemných domů a jejich následné pronajímání za činži patřila odedávna k nejvýnosnějším oblastem lidské činnosti. Vzpomeňme jen na starověký Řím, kde byl právě tento byznys přiveden k dokonalosti. Podobný způsobem se historie bydlení ubírala i v českých zemích, zejména ve větších městech.

Za první republiky bydlela velká většina jejích obyvatel právě v soukromých domech a platila nájemné podle sociálního cítění jejich majitelů. Oprava a údržba nemovitostí nikdy nebyla levnou záležitostí, a tak výše nájmu závisela na tom, jakou si majitel nasazoval marži. Ve snaze řešit nedostatek bytů ve městech, kam se za prací stěhovali další a další lidé, a také ve snaze pomoci jim k získání levnějšího bydlení proto začala vznikat první stavební družstva. Ta začala se stavbou cenově dostupných a většinou malometrážních bytů, z nichž konkrétně v Brně dodnes fungují bytové domy například v Táboře nebo na Svitavském nábřeží v Husovicích.

K velkému zlomu na trhu s bydlením došlo po komunistickém převratu v padesátých letech. Stejně jako veškeré podnikání byly zestátněny i domy soukromých vlastníků a drtivá většina nájemníků najednou bydlela ve státních bytech, o jejichž přidělování rozhodovali úředníci na nechvalně známých takzvaných „byťácích". Nájem sice nebyl příliš vysoký, ale mnoho lidí muselo bydlet v bytech administrativně rozdělených podle nároku na obytnou plochu, o byty a domy se domovní správy staraly jen velmi povrchně, a tak rapidně chátraly.

Jistou pomocí pro zájemce o bydlení byla výstavba takzvaných podnikových bytů, které stavěly pro své zaměstnance za úpis mnohaleté práce významné průmyslové podniky, ale to byla jen pověstná kapka v moři. Bytů byl stále nedostatek, a proto v šedesátých letech vznikl nápad vytvořit stavební bytová družstva. Jejich členové za jistý menší základní vklad dostali nový byt, který pak desítky let spláceli v poměrně vysokých měsíčních nájmech.

V Brně tak vznikla čtyři velká SBD Družba, Máj, Mír a Průkopník, která si administrativně rozporcovala město a začala s výstavbou nových sídlišť. Družba stavěla v Bohunicích, Kohoutovicích, Starém a Novém Lískovci, Máj v Králově Poli, Řečkovicích a v Medlánkách, sídliště v Líšni, Slatině a Židenicích postavil Mír a Průkopník stavěl převážně v Bystrci, Komíně, Jundrově a v Žabovřeskách.

Systém státních, podnikových a družstevních bytů fungoval až do začátku devadesátých let. Po změně poměrů začaly fungovat restituce a velké množství domů, zejména v tradiční městské zástavbě, se vrátilo do rukou soukromých vlastníků. Vznikla také možnost koupit si za zbytkovou hodnotu do soukromého vlastnictví byty družstevní a dokonce i část bytů nyní obecních byla nabídnuta k odkupu jejich nájemníkům, z nichž velká většina těchto možností využila. Vznikla i nová družstva vlastníků a nová bytová družstva, často spravující jen jeden dům, či blok několika domů. Tradiční SBD teď za pomoci různých specializovaných firem spravují bytové fondy svých členů i vlastníků bytů v družstevních domech a tato problematika čeká na mnohá potřebná legislativní řešení současného stavu.

Alena Štěpánková