Brno, 8. ledna 2013 - Brněnská investiční skupina JET Investment, jejímž jediným majitelem je Igor Fait, letos slaví patnácté výročí vzniku. Za tuto dobu úspěšně restrukturalizovala množství českých firem a po dalších akvizicích se rozhlíží. Igor Fait však není jenom byznys-dravec, je současně milovníkem Brna, skvělého jídla a umění.

Jak na uplynulých patnáct let vzpomínáte?

JET Investment jsem založil v roce 1997 poté, co jsem prodal svoji brokerskou společnost BBG Finance. Zabýváme se vyhledáváním investičních příležitostí na trhu, naší úplně první akvizicí byla plastikářská společnost Kornolit Prostějov. Od té doby našima rukama prošlo nebo prochází dalších jedenáct společností. Kdybych měl bilancovat, řeknu, že naše patnáctileté působení považuji za úspěšné, dnes se totiž pohybujeme na patnáctinásobku původního kapitálu.

Změnily se od té doby investiční možnosti hodně?

Když jsme začínali, restrukturalizovalo se snadno, podniky měly velký prostor pro zlepšení. S postupem doby je to ale čím dál tím složitější, protože i společnosti jsou čím dál větší. Jejich management je většinou na kvalitní úrovni, takže už nehledáme výrazné úspory, vytváříme spíše takovou skládačku malých nákladových úspor a hledáme nové cesty k vylepšení společností, například formou nových akvizic a fúzí. To platí pro všechny naše současné akvizice Strojírny POLDI, PBS Třebíč, Avízo i KORD Group.

V jaké formě je vaše nejmladší akvizice z roku 2010 KORDÁRNA Plus?

U Kordárny šlo o první úspěšné řešení insolvence společnosti pomocí reorganizace v České republice. Kordárna je nyní zdravá a spolehlivá firma, ke které se začali vracet klíčoví zákazníci, například Continental. Tržby Kordárny za poslední účetní období dosáhly 2,57 miliardy korun. V roce 2012 na rozdíl od jiných strojírenských podniků rostla, zlomovým rokem však pro nás bude rok 2013, maximálně 2014, kdy spustíme novou investici na Slovensku – výrobu vlastního vlákna ve společnosti Slovkord. Tím se Kordárna stane integrovaným dodavatelem, což by mělo nastartovat větší odběry kordových tkanin.

Jak se daří vašim dalším společnostem?

Musím říct, že rok 2012 znamenal pro Strojírny POLDI a PBS Industry jistou stagnaci, v roce 2013 však už očekáváme mírný růst. Se Strojírnami, které vyrábí klikové hřídele do motorů, máme velké plány. Rozhodli jsme se investovat a růst organicky, kupujeme nové technologie řádově ve výši 200 miliónů korun. Předpokládáme, že se nám tady zvýší kapacita ze současných 90 na 120 tisíc klikových hřídelí. Vzhledem k tomu, že řada motoráren zvažuje outsourcování výroby hřídelí, potenciál nových zákazníků je vysoký. U třebíčské PBS Industry, která vyrábí elektrárenské celky, hledáme možnosti nových akvizic, abychom synergicky podpořili jejich růst, rozhlížíme se v Polsku a Německu.

Nechal jste se také slyšet, že by vás zajímaly BVV...

BVV by mě určitě zajímaly, ale vzhledem k opční smlouvě s městem teprve uvidíme. O BVV toho kromě dostupných veřejných informací a výročních zpráv mnoho nevíme, takže nejsme úplně v obraze. Ale já jsem brněnský patriot a myslím si, že BVV jsou jednou z nejdůležitějších částí města. Jenom z toho důvodu by to pro nás znamenalo výzvu a snažili bychom se BVV rozvíjet tak, aby to byl přínos i pro Brno.

Zemanova kavárna

Co máte na Brně jako patriot tolik rád?

Brno je příjemné svou velikostí – ani velkoměsto, ani malé město, dobře se tady udržují kontakty a přátelství. Mám slabost pro brněnskou architekturu, a to především meziválečnou. Brno v té době zažívalo obrovský společenský i ekonomický boom a pevně doufám, že přijde zase doba, kdy se to může opakovat.

Byla vaše slabost pro funkcionalistickou architekturu důvodem, proč jste koupil a opravil budovu Zemanovy kavárny?

To byl ten první důvod. Tím druhým byl fakt, že jsem hledal adekvátní prostor pro restauraci U Kastelána. Kastelán se tak přesunul do opravené Zemanovy kavárny a vznikl Restaurant Pavillon. Znám spoustu zahraničních restaurací, znám brněnské restaurace, a je jich tady v Brně hodně dobrých, ale skvělá restaurace, kde opravdu umí vařit, je jen jedna, a tou je Pavillon v čele s šéfkuchařem Michalem Göthem. Proto jsem do ní před lety ostatně finančně vstoupil.

Kromě gastronomie se zajímáte o umění a na Božetěchově ulici v bývalém královopolském pivovaru v areálu VUT jste otevřel FAIT GALLERY.

Umění sbírám strašně dlouho. Začal jsem v době, kdy se díla, hlavně prvorepulibkových malířů, dala pořídit za rozumnou cenu. Umění jsem nikdy nekupoval, abych na něm vydělal, ale ta meziválečná díla šla tak výrazně nahoru, že se z toho stal zajímavý byznys. FAIT GALLERY jsem neotevřel jen proto, abych vystavil vlastní sbírku, ale chtěl bych, aby to bylo částí mého byznysu. Snažím se nakupovat díla od současných a poválečných umělců, abych je zhodnotil. Vybudovat dobré jméno galerie trvá, neotevřete a do roka nezačnete vydělávat, musíte se pevně ukotvit v kruzích, které se o umění zajímají, a až získáte jakýsi kredit, tak potom ta galerie může vydělávat. Ale vybudování dobrého jména, to je třeba i desetiletá cesta.

Adriana Hollandová

Vyšlo v Brno Business & Style