Brno, 17. června 2011 - Jako každé větší české město má i Brno svá brownfields, která jsou historicky spojená zejména se změnou politických a hospodářských podmínek po roce 1989. Doba výrazných makroekonomických změn způsobila většině velkých průmyslových podniků ztrátu tradičních trhů, která vedla k postupnému výraznému útlumu výroby.

Pojem brownfields v podmínkách města Brna charakterizuje nevyužívané nebo minimálně využité lokality s objekty, které již většinou dosloužily původní funkci. Nyní pokud nejsou zcela opuštěné, slouží nejčastěji k pronájmu pro velkoobchody, diskontní prodejny, levné kancelářské a skladovací prostory. Některé stavby nebyly dostavěny a zůstala z nich pouhá torza, která čekají na nové využití do dnešní doby. Brownfields jsou tedy především průvodním jevem postindustriální fáze vývoje společnosti a jsou součástí významné průmyslové minulosti města. Lokality původně sloužící pro průmysl, armádu a zemědělství jsou často kontaminovány či jinak zdevastovány. Specifickou skupinu brownfields tvoří nevyužívané drážní pozemky a objekty veřejné vybavenosti, nejčastěji zdravotnická a kulturní zařízení.

obr. 1. Schéma podle původního využití

Evidence lokalit brownfields

Mezi základní podklad pro sledování problematiky brownfields patří jejich evidence, ke které se přistoupilo koncem roku 2005 a dokončena byla v březnu 2006. Při jejím zpracování se vycházelo z návrhu metodiky výzkumného projektu Ministerstva pro místní rozvoj ČR „Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu". Na uvedeném projektu ministerstva, který byl zahájen v roce 2004 a ukončen v lednu 2007, spolupracovalo město Brno v roli partnera veřejné správy.

Evidence je zpracována formou databáze, zahrnující všechny výrobní a nevýrobní brownfields v zastavěném území města. Lokality mimo zastavěné území města jsou vyznačeny pouze graficky a do celkové bilance ploch nejsou zahrnuty. Hlavními kritérii pro zařazení lokalit do evidence je rozloha od 0,5 ha a plošné využití lokality. Zahrnuty jsou lokality buď zcela nevyužité, kterých je v evidenci nejméně, nebo využívané pouze částečně, kde je bráno využití lokality do 30 % z její plošné rozlohy a v některých případech do 50 %. Vzhledem ke kritériu plošného využití nelze evidenci brát jako vyčerpávající přehled všech lokalit, protože v mnoha případech bylo pro zpracovatele složité jednoznačně rozhodnout, zda lokalitu zařadit, nebo ne.

Databáze obsahující základní údaje o lokalitách s kvalitativním hodnocením a grafické přílohy zahrnuje také lokality, kde již revitalizace probíhá. „Mapa brownfields" byla dvakrát aktualizována a poslední verze z března roku 2009 eviduje 127 lokalit, které v součtu představují území o rozloze cca 560 ha. Revitalizace probíhá v 11 lokalitách. Lokality jsou roztříděny do jednotlivých typů podle původního způsobu využití na výrobní a nevýrobní a setříděny podle kategorií 1a–6b a podle umístění ve městě.

Moravská metropole v sobě skrývá v blízkosti centra města velký územní potenciál, který je specifický díky velké koncentraci brownfields situovaných podél řeky Svitavy, v území se silnou industriální minulostí.

Nejperspektivnější lokality pro revitalizaci patří do kategorie 1a, kde jsou zařazeny ty, které jsou dobře umístěny, jsou pravděpodobně bez ekologické zátěže, mají vyřešeny majetkoprávní vztahy a jsou z menší části zastavěny. Podle souhrnného hodnocení je těchto lokalit nejvíce a většina z nich má již investiční záměr. Obecně je největší zájem o lokality, v nichž lze umístit bydlení nebo komerční aktivity, a naopak největší problémy se dají očekávat u lokalit kategorie 6b, situovaných v okrajové části města, které jsou kontaminovány a jsou z velké části zastavěny. Značné problémy se dají předpokládat u lokalit, kde nejsou vyřešeny majetkoprávní vztahy nebo kde je mnoho vlastníků, kteří se neshodnou na společném postupu revitalizace. V evidenci převažují podle původního využití výrobní brownfields, které tvoří nadpoloviční většinu co do rozlohy i počtu areálů (obr. 2).

obr. 2. Graf podle původního využití (ha)

obr. 3. Graf podle vlastnické struktury (ha)

Převažující většinu podle vlastnické struktury pozemků tvoří lokality s kombinovaným vlastnictvím (obr. 3). Může se jednat o jakoukoliv kombinaci uvedených skupin vlastníků (město, Jihomoravský kraj, stát, fyzické a právnické osoby). Ve vlastnictví města Brna je 5 lokalit, v 15 lokalitách má vlastnický podíl nad 50 % z rozlohy lokality a pod 50 % má ve 46 lokalitách.

U většiny brownfields se podle doporučeného návrhu cílového využití předpokládá proměna pro smíšené (multifunkční) využití. Vzhledem k rozloze všech sledovaných ploch tvoří plochy doporučené pro smíšené využití převažující většinu.

obr. 4. Graf podle cílového využití (ha)

obr. 5. Graf podle ekologických zátěží (ha)

Podle celkové rozlohy lokalit je 30 % s ekologickou zátěží a s předpokládanou zátěží 68 %. Provedené průzkumné práce v lokalitách většinou ekologickou zátěž prokázaly (obr. 5).

Součástí evidence je analytická část se schématy, grafy a souhrnný přehled údajů o celém městě, včetně indikátorů na porovnání s jinými českými městy. Brownfield indikátor 6,3 % udává poměr celkové plochy brownfields k zastavěnému území města.

Zjednodušená verze evidence je zveřejněna na webové stránce města Brna pod názvem „Mapa brownfields" na adrese: www.brno.cz/mapy/.

Využití evidence brownfields je široké a budeme se mu věnovat v příštím čísle společně s územně plánovacím přístupem města k problematice brownfields.

Ing. arch. Marcela Drkošová
Odbor územního plánování a rozvoje
Magistrát města Brna