Příjmy a výdaje krajského rozpočtu budou vyrovnané
Dokument vychází z návrhu zákona o státním rozpočtu ČR, ze kterého plyne předpokládané záporné saldo rozpočtu krajů (sumárně pro všechny kraje) ve výši 2,1 miliardy korun. I v příštím roce, podobně jako letos, bude tedy muset Jihomoravský kraj počítat s nižšími příjmy z daní. Chybějící prostředky na investice budou zčásti nahrazeny úvěrem od Evropské investiční banky ve výši 606, 59 mil. Kč.
Výdaje krajského rozpočtu se v detailech od toho letošního liší, ale jejich oborová struktura zůstává podobná. I nadále platí, že největší část výdajů (40 procent) půjde do resortu dopravy, následuje oblast vzdělávání a školských služeb (14,6 procenta) a zdravotnictví (8,7 procenta). Rozhodující část výdajů kraje představují tzv. běžné, tedy provozní výdaje. Ty podle návrhu dosahují téměř 4,2 mld. korun a kraj jimi zajišťuje chod svých příspěvkových organizací, dotační politiku a další úkoly. Výrazně nižší část představují kapitálové (investiční) výdaje, které mají v roce 2010 dosáhnout sumy 1,3 miliardy korun.
Podobně jako letos, kdy kraj musel reagovat na snížení daňových příjmů o téměř devět set milionů korun, vycházela rada kraje při koncipování rozpočtu na příští rok z předpokladu nižších příjmů, brala však při tom v úvahu nutnost zachování úrovně veřejných služeb jako je například dopravní obslužnost či fungování sítě krajských škol a zdravotnických zařízení. „Při jeho sestavování jsme byli velmi konzervativní. Nevěříme totiž odhadům ministerstva financí o tom, že se zvýší daňové výnosy. Jestliže dochází k útlumu, k propouštění, snižování objemu produkce, je pravděpodobné, že stát nezíská v příštím roce vyšší výnos z daní a nebude moci posílat větší objem prostředků krajům. Proto raději uděláme třikrát úpravu směrem nahoru, než abychom museli jako letos škrtat,“ uvedl hejtman Michal Hašek.
Za trvalé priority označil projekty, kofinancované z EU, tedy z regionálních i centrálních operačních programů v nejrůznějších oblastech. Dále financování dotačních programů ve prospěch obcí a měst Jihomoravského kraje, kde radní finanční prostředky dokonce navýšili. „Například v programu rozvoje venkova se objevuje historicky nejvyšší částka osmdesát milionů korun. Chceme zjednodušit administrativu tohoto projektu a zároveň počítáme s tím, že v jeho rámci budou moci obce žádat o příspěvek na obnovu mateřských škol. Jsme rovněž připraveni dát značné prostředky na podporu rozvoje zemědělství,“ dodal hejtman Michal Hašek.
- Lema Clinic úspěch ocenění globální cenou
- Co je to hromadný extrém? Na jakých faktorech to závisí?
- Jaké příslušenství byste měli používat pro svůj vůz