Návrh krajského rozpočtu na rok 2010, předpokládající zdroje v objemu 5,61 miliardy korun a požadavky (výdaje) ve stejné výši, schválila Rada Jihomoravského kraje. Budou se jím zabývat krajští zastupitelé na svém posledním letošním zasedání 17. prosince. Návrh bude od 2. prosince vyvěšen na úřední desce kraje, aby mohl být předmětem připomínek a podnětů nejširší veřejnosti.
Dokument vychází z návrhu zákona o státním rozpočtu ČR, ze kterého plyne předpokládané záporné saldo rozpočtu krajů (sumárně pro všechny kraje) ve výši 2,1 miliardy korun. I v příštím roce, podobně jako letos, bude tedy muset Jihomoravský kraj počítat s nižšími příjmy z daní. Chybějící prostředky na investice budou zčásti nahrazeny úvěrem od Evropské investiční banky ve výši 606, 59 mil. Kč.
Výdaje krajského rozpočtu se v detailech od toho letošního liší, ale jejich oborová struktura zůstává podobná. I nadále platí, že největší část výdajů (40 procent) půjde do resortu dopravy, následuje oblast vzdělávání a školských služeb (14,6 procenta) a zdravotnictví (8,7 procenta). Rozhodující část výdajů kraje představují tzv. běžné, tedy provozní výdaje. Ty podle návrhu dosahují téměř 4,2 mld. korun a kraj jimi zajišťuje chod svých příspěvkových organizací, dotační politiku a další úkoly. Výrazně nižší část představují kapitálové (investiční) výdaje, které mají v roce 2010 dosáhnout sumy 1,3 miliardy korun.

Podobně jako letos, kdy kraj musel reagovat na snížení daňových příjmů o téměř devět set milionů korun, vycházela rada kraje při koncipování rozpočtu na příští rok z předpokladu nižších příjmů, brala však při tom v úvahu nutnost zachování úrovně veřejných služeb jako je například dopravní obslužnost či fungování sítě krajských škol a zdravotnických zařízení. „Při jeho sestavování jsme byli velmi konzervativní. Nevěříme totiž odhadům ministerstva financí o tom, že se zvýší daňové výnosy. Jestliže dochází k útlumu, k propouštění, snižování objemu produkce, je pravděpodobné, že stát nezíská v příštím roce vyšší výnos z daní a nebude moci posílat větší objem prostředků krajům. Proto raději uděláme třikrát úpravu směrem nahoru, než abychom museli jako letos škrtat,“ uvedl hejtman Michal Hašek.
Za trvalé priority označil projekty, kofinancované z EU, tedy z regionálních i centrálních operačních programů v nejrůznějších oblastech. Dále financování dotačních programů ve prospěch obcí a měst Jihomoravského kraje, kde radní finanční prostředky dokonce navýšili. „Například v programu rozvoje venkova se objevuje historicky nejvyšší částka osmdesát milionů korun. Chceme zjednodušit administrativu tohoto projektu a zároveň počítáme s tím, že v jeho rámci budou moci obce žádat o příspěvek na obnovu mateřských škol. Jsme rovněž připraveni dát značné prostředky na podporu rozvoje zemědělství,“ dodal hejtman Michal Hašek.