VUT

Vědecko-výzkumná centra v Brně přispívají k rozvoji regionu

Brno, 12. ledna 2011 - Ekonomický růst dnes stále více souvisí se schopností regionálních ekonomik přizpůsobovat se a inovovat. Značné úsilí je proto na jižní Moravě věnováno vytváření prostředí, které podporuje výzkum, vývoj a inovace. Jihomoravský kraj se stále rychleji přibližuje k vyspělé ekonomice založené na znalostech a inovacích. K této strategii přispěla i mezinárodní konference Gate2BrnoBiotech, jež se uskutečnila 21. října v Brně.

Konference si dala za cíl podpořit spolupráci mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou a posílit aplikaci nejnovějších výsledků výzkumu v praxi. Konference se konala za podpory mezinárodní sítě Enterprise Europe Network.

 

Ekonomika založená na znalostech

Proč je přítomnost špičkových vědecko-výzkumných center, jako je CEITEC či FNUSA-ICRC v Brně, pro jeho obyvatele tak důležitá? „Kvalitní výzkum a vývoj umožňuje vznik inovativních firem a také přitahuje zahraniční technologické podniky, které jsou závislé na vysoce kvalifikované pracovní síle a lokálním know-how. Takové firmy zpravidla není možné jednoduše přesunout do jiných levnějších lokalit," vysvětluje Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra, organizátora konference. Výzkum a inovace se projevují v hospodářském růstu, nárůstu produktivity a ve vytváření nových pracovních míst, nabízejících vyšší mzdy. Jihomoravský kraj má ambici tuto vizi splnit do roku 2013 a zařadit se mezi padesát nejinovativnějších regionů Evropy.

V rámci nových vědeckých projektů, které v Brně vznikají, se bude bádat například nad využitím kmenových buněk při uzdravení poškozené srdeční tkáně u pacientů po infarktu myokardu či nad objevem nového genetického mechanismu, který může v budoucnu přispět k vývoji geneticky modifikovaných organismů nebo k výzkumu v oblasti zpomalení stárnutí.

Naděje pro pacienty se srdečním onemocněním

Srdeční selhání po infarktu myokardu patří stále, přes všechny významné pokroky ve farmakologické i intervenční léčbě, mezi nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Pro mnohé pacienty s nejtěžšími formami srdečního selhání stále zůstává jedinou možností účinné dlouhodobé léčby transplantace srdce. Ta však může být poskytnuta pouze asi jedné pětině až desetině pacientů, kteří transplantaci potřebují, a to v důsledku limitovaného počtu dárců orgánů. Lékařský výzkum, na kterém se podílejí i mladí lékaři a vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC), přináší pacientům novou naději.

Brněnští odborníci ve spolupráci se špičkovými americkými specialisty z Minnesota Stem Cell Research Institute pracují na vývoji zcela nové technologie kmenových buněk, které se dokážou přeměnit v plnohodnotné buňky lidské srdeční svaloviny a vytvořit myokard, který je zcela shodný s lidským. Dokáže se například plnohodnotně stahovat či vést elektrické srdeční vzruchy. Tato nová technologie kmenových buněk by v budoucnu mohla být využita pro regeneraci či úplnou náhradu poškozených částí srdce, například v důsledku infarktu myokardu, a výrazně tak zlepšit výkon selhávajícího srdce.

Vědecký tým z Minnesota Stem Cell Research Institute patří k nejlepším na světě v oblasti výzkumu využití kmenových buněk v léčbě závažných kardiovaskulárních, neurologických a onkologických onemocnění. Před dvěma lety se lékařům a vědcům z minnesotské univerzity podařilo vůbec poprvé v historii vytvořit z jedné kmenové buňky nové bijící myší srdce, takzvaný biologický srdeční reaktor. Tyto výsledky, které publikoval časopis Nature, považují mnozí odborníci za malý novodobý zázrak.

Díky projektu FNUSA-ICRC mají naši vědci možnost se zapojit do těchto významných výzkumů a získat pro Českou republiku přístup ke špičkovým technologiím a znalostem. Čeští pacienti tak budou mít přístup k nejmodernějším způsobům léčby, a to prakticky ve stejném čase, jako pacienti v USA. Nové biomedicínské technologie, na jejichž vývoji se brněnští odborníci podílejí, mohou rovněž sehrát důležitou roli v podpoře rozvoje znalostní ekonomiky v regionu, ČR i EU.

gate02

Objev nového genetického mechanismu

Brněnští vědci z CEITECu objevili doposud neznámý genetický mechanismus. Objev může v budoucnu přispět k vývoji geneticky modifikovaných organismů, nových postupů v léčbě onkologických onemocnění a k pochopení procesů vedoucích ke zpomalení stárnutí. Novinkou je objev dalších, doposud neznámých funkcí chromatinu, který je tvořen nukleovou kyselinou DNA a bílkovinami. Na tento objev přitom vědci narazili díky pozorování oblíbené pokusné rostliny molekulárních botaniků – huseníčku (Arabidopsis thaliana), která měla jako první rostlina kompletně přečtenou dědičnou informaci. Huseníček je pro genetiky zabývající se flórou tím, čím je myš mezi savci, tedy ideálním pokusným organismem.

(red)


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit