Ohlédnutí za konferencí QUO VADIS BRNO

V polovině května se v Brně uskutečnila konference QUO VADIS BRNO zaměřená na spolupráci metropolitních oblastí pro rozvoj území a význam znalostní ekonomiky pro rozvoj města a státu. Konference umožnila vést diskusi o tom, jaké mají být vize pro velké aglomerace České republiky, jak čelit novodobým výzvám, nebo co města a jejich zázemí mohou dělat pro růst své atraktivity jak pro občany, tak i pro investory nebo nové talenty.

V budově Hvězdárny a planetária města Brna se sešli zástupci z řad soukromého sektoru, zástupců veřejné správy včetně politických představitelů (krajská města, ministerstva atd.) a také celé řady zástupců z akademického sektoru k diskuzi nad ekonomickým významem měst a metropolitních oblastí jako pólů rozvoje státu. Cílem konference bylo představit metropolitní oblasti jako ideální komplexní místa pro podporu stávajících i budoucích investic a v neposlední řadě hledat další cesty a možnosti jak zvyšovat jejich ekonomickou sílu a význam pro rozvoj území.

První část konference se zaměřila na význam spolupráce v rámci metropolitních oblastí pro rozvoj těchto území. Primátoři českých měst diskutovali o příležitostech, které přináší spolupráce na metropolitní úrovni či o legislativních změnách v souvislosti s institucionalizací těchto oblastí s ohledem na výzvy, kterým v současnosti tato území čelí.

Diskusním tématem druhé části pracovního setkání byla situace na trhu práce za několik let či klíčové obory umožňující městům být konkurenceschopná v rámci celého světa. V tomto bloku zaměřeném na znalostní ekonomiku jako motor ekonomického rozvoje měst i státu vystoupil uznávaný ekonom prof. Milan Zelený.

„Svět se rychle a zásadně mění, zatímco myšlení, chování a rozhodování zůstávají relativně stejná, neinformovaná a obrácená zpět. Je třeba rozvíjet talent, podporovat podniky a formulovat teorie a metodologie, které odpovídají novému světu kvalitativní transformace a metamorfózy," řekl prof. Milan Zelený z Fordham University New York.

„Evropa i Česká republika se v současnosti potýká s řadou výzev. Města stojí v jejich popředí, protože jsou místy, kde žije a pracuje nejvíce obyvatel, a kde se vytváří většina bohatství státu. Jsou to právě města a jejich zázemí, kde vznikají inovativní řešení, koncentrují se nové myšlenky, ale také problémy, jako je sociální vyloučení či chudoba," uvedl Petr Vokřál, primátor města Brna, a dodal, že: „Moderní metropole, které chtějí uspět v globální soutěži a zajistit svoji ekonomickou prosperitu, musí umět na tyto výzvy reagovat. Pokud chtějí, aby v nich nejen působily, ale i vznikaly nové konkurenceschopné firmy, je třeba jim zajistit kromě nezbytné kvalitní infrastruktury také dostatek vzdělaných a kreativních lidí. Všem svým obyvatelům pak musí nabídnout podmínky pro zdravý život a perspektivu udržitelnosti."

Víceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar k tomu dodal: „Význam měst je na vzestupu. Budoucnost rozvoje státu je v investicích do měst. Budou-li města schopna zajistit podmínky pro podnikatelské prostředí a postarat se o kvalitu života svých obyvatel, jsou budoucností pro společnost."

Komparativní výhody, zejména poměrně nízká cena práce a relativně dostupná kvalifikovaná pracovní síla, které činí z České republiky atraktivní zemi pro zřizování poboček globálních firem, nebudou mít pravděpodobně v novém průmyslovém světě svou stávající hodnotu. Automatizace, digitalizace, autonomní roboti, internet věcí, zúročení znalostí a inovativních myšlenek v tvorbě vysoké přidané hodnoty. To jsou čím dál častěji používané pojmy. Jak nikdy dřív roste význam vzdělání a využití vědeckých poznatků pro udržení nebo lépe zvýšení konkurenceschopnosti a technologické úrovně ČR.

Využít netušené příležitosti v průmyslu a službách, které se v této době nabízí, však mohou zejména vzdělaní a kreativní lidé. A ti se s ohledem na své specifické potřeby koncentrují zejména do větších měst a to do takových měst, které jim mohou kromě pracovní seberealizace nabídnout bezpečí a vysokou kvalitu života. Úkolem měst je také průběžně usnadňovat život ve městě za pomoci nejmodernějších technologií. Šancí pro česká města je tak mimo jiné využití konceptu inteligentních měst „Smart City".

„Evropa si je vědoma toho, že města jsou hlavními tahouny tvorby HDP státu, že jsou motory ekonomického rozvoje státu, vždyť 70 % obyvatel EU bydlí ve městech. U nás toto číslo je zatím nižší, ale vše nasvědčuje tomu, že půjdeme stejnou cestou. Konferencí jsme chtěli upozornit na roli velkých metropolitních oblastí, na které dává v tomto programovém období Evropská unie velké finanční prostředky, a to ne pouze městům v jejich správních hranicích, ale celým aglomeracím, neboť města se svým bezprostředním zázemím fungují jako jeden organický celek. Ze všech těchto důvodů je efektivní plánovat společně – nejen dopravu a mobilitu či ekonomický rozvoj, ale i společný marketing či strategické vize," uvedla Marie Zezůlková, vedoucí Kanceláře strategie města Brna, která byla garantem konference.

Kancelář strategie města MMB
foto: Marie Schmerková

Hlavní výzvy pro metropolitní oblasti

Na vybrané otázky z programu konference QUO VADIS BRNO jsme se zeptali Dr. Ing. Marie Zezůlkové, vedoucí Kanceláře strategie města Brna.

Marie Zezůlková

Proč potřebují metropolitní oblasti rozšířit osvětu?

Evropská unie klade důraz na městskou agendu s posilováním vlivu metropolitních oblastí. Význam urbánní politiky roste a je potřeba dělat její pravidelnou osvětu a zvyšovat povědomí o tom, že metropolitní oblasti jsou jeden organický celek, protože tak prostě fungují. Příkladem mohou být jednání s investory, pro něž není důležité, že má město Brno 400 tis. obyvatel, ale je zajímá dostupnost a pracovní síla celé metropolitní oblasti s 650 tis. obyvatel.

Které hlavní výzvy by metropolitní oblasti měly řešit, které tematické oblasti je nutno rozvíjet?

Rozvoj metropolitních oblastí není výmysl Evropské komise nebo jádrových měst, ale je to zcela přirozený důsledek procesů, které se odehrávají v metropolích. Týká se to suburbanizace – rezidentní i komerční, každodenní migrace obyvatel za prací a do škol, potřebných kapacit občanské vybavenosti, dopravy, koordinace územního plánování. Většinu těchto oblastí prostě nelze řešit jen v administrativních hranicích města.

Jak jsou připravena města na současné změny v ekonomice?

Svět se změnil a už nikdy nebude jako dřív. Život dříve měl lokální charakter a změna byla pomalá. Dnes žijeme v rychlém, globalizovaném světě, ale navíc přichází další akcelerující změna – deglobalizace, tj. relokalizace. Klíčové návyky vzdělávání, podnikání, produkce i spotřeby procházejí kvalitativní proměnou směrem k lokalitám, městům a regionům. Dochází k přesunu hospodářských aktivit směrem k lokálnímu a regionálnímu pojetí. Brno se na to intenzivně připravuje.

Co pro Brno znamená znalostní ekonomika?

Znalostní ekonomika jako jedna z konkurenčních výhod města Brna. Je zde vysoká koncentrace znalostí (14 výzkumných a vývojových center ČR je v Brně), vysoká koncentrace talentů, vysokých škol, znalostní investoři, vysoká přidaná hodnota. Rozvoj znalostní ekonomiky postavený na vzdělaných a kreativních lidech je budoucností města, kde bude hrát klíčovou roli kvalita života místních obyvatel.

Jak by měla v rámci města fungovat spolupráce, aby se město a aglomerace rozvíjely?

Přirozená spolupráce v rámci městského ekosystému znamená nové řízení – město si musí osvojit nové způsoby a postupy řízení. Nejen vertikálně v linii městské části, město, aglomerace, kraj, stát. Ale i horizontálně v linii obyvatelé, firmy, akademický sektor. V případě občanů jde o podporu jejich aktivit, přenesení zodpovědnosti za sousedství a spoluvytváření prostoru. U firem zase o koordinaci s městskými aktivitami, podporu podnikání a start-upů. V akademickém sektoru jde o výzkumné a vývojové aktivity orientované na město a jeho potřeby.

Foto: Petr Vraspír

Vyšlo v Brno Business & Style

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit