3DConnexion

Evropský parlament potvrdil význam železničního uzlu Brno

Brno, 15. ledna 2014 - V listopadu loňského roku schválil Evropský parlament na svém plenárním zasedání novou podobu transevropských dopravních sítí TEN-T a vytvoření Nástroje pro propojení Evropy, v jehož rámci má být budování transevropské sítě financováno.

Pro zlepšení dopravní dostupnosti, zvýšení konkurenceschopnosti Brna ve srovnání s dalšími evropskými městy a regiony, a zvláště pro rozvoj města má tato zpráva zásadní význam.

Dosavadní evropská politika rozvoje dopravní infrastruktury, kdy Brno leželo na dvou železničních koridorech č. 22 a 23 a na koridoru silničním č. 25, byla přehodnocena. Navržena byla kompaktní síť sestávající ze dvou úrovní, hlavní a globální, s předpokládaným dokončením v letech 2030, resp. 2050. V rámci této sítě byly stanoveny hlavní koridory a definovány úseky na nich, které mohou získat finanční podporu v nadcházejícím období 2014–2020. Prostředky získají projekty s nejvyšší přidanou hodnotu pro Evropu, tedy projekty, které odstraňují úzká hrdla sítě, zkvalitňují spojení v příhraničních úsecích, zvyšují kapacitu a zajišťují přechodnost, tj. interoperabilitu.

Usnesení Evropského parlamentu o Nástroji pro propojení Evropy obsahuje seznam předem určených dopravních projektů hlavní sítě TEN-T. V tomto seznamu se na základě dlouhodobé snahy města objevila modernizace železničního uzlu Brno a tratě Brno–Přerov. Mezi vytipované projekty se nově zařadilo také silniční spojení Brna a rakouské hranice.

MMB mapa koridoru

Pozice města Brna na nové evropské dopravní mapě je následující:

  • Brno leží na hlavní síti TEN-T;
  • v Brně se kříží dva transevropské dopravní koridory, a to Baltsko-jadranský a koridor Východní a východostředomořský;
  • klíčové železniční projekty města, modernizace železničního uzlu Brno a modernizace tratě Brno–Přerov, jsou zařazeny mezi tzv. předem identifikované projekty hlavní dopravní sítě, tedy mezi projekty s nejvyšší šancí na financování z fondů EU;
  • mezi vybranými projekty je také modernizace silničního spojení Brna s rakouskou hranicí.

Městu Brnu se prioritní železniční záměry podařilo prosadit díky podpoře poslanců Evropského parlamentu Jana Březiny, Olgy Sehnalové, Oldřicha Vlasáka a Ivo Strejčka a ve spolupráci se společností BXL Consulting, s.r.o., a jejím ředitelem Pavlem Teličkou.

Robert Kotzian, 1. náměstek primátora města Brna, výsledek hlasování europoslanců přivítal: „Jsou tomu dva roky, kdy Evropská komise přišla s návrhem nové evropské dopravní sítě a jejího financování. Nyní Evropský parlament schválil její finální podobu. Jsem velmi rád, že město Brno uspělo se svými návrhy a naše snaha o zlepšení pozice města v systému transevropských dopravních tras přinesla ovoce. Přestavba brněnského uzlu a rekonstrukce tratě z Brna do Přerova mají nyní nejlepší možnou pozici pro získání financí z evropských zdrojů."

Zástupci českého ministerstva dopravy potvrdili podporu realizaci přestavby brněnského železničního uzlu v nadcházejícím plánovacím období EU v letech 2014–2020. Ke shodě na finální podobě řešení uzlu by mělo přispět dopracování variant přestavby, které na zakázku Správy železniční dopravní cesty zpracovává společnost IKP Consulting Engineers. Výsledky práce projektantů by měly být známy na začátku příštího roku a budou podkladem pro studii proveditelnosti. Právě včasná příprava projektu, získání územního rozhodnutí a stavebního povolení jsou pro realizaci přestavby železničního uzlu v nejbližších letech zásadní.

Úsek technický MMB

Vyšlo v Brno Business & Style

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit