Hrady.cz

Profil: Masarykův onkologický ústav

mou-01Brno, 13. července 2012 - Historie Masarykova onkologického ústavu začíná v roce 1928, kdy chirurg primář MUDr. Jaroslav Bakeš společně se svou matkou Lucií Bakešovou, sociální pracovnicí, založili spolek Dům útěchy. Cílem této organizace bylo zlepšit péči o nemocné zhoubnými nádory a současně umožnit výzkumnou práci v tomto oboru medicíny. Prvořadým úkolem se proto stalo vybudování speciálního ústavu, ve kterém by byli nemocní rakovinou ošetřeni a léčeni a ve kterém by se velká pozornost věnovala badatelské práci. Místo ani stavební pozemek nebyly vybrány náhodou. Za sídlo Domu útěchy, který se měl stát prvním protirakovinným centrem v republice, zvolil spolek Brno – město s řadou vysokých škol, hlavně ale lékařskou fakultou, a rovněž s několika velkými nemocnicemi. Pozemek na Žlutém kopci pak bezprostředně sousedil s chirurgickým pavilónem zemské nemocnice, kde jako primář působil sám zakladatel MUDr. Bakeš. Ústav s názvem Masarykova léčebna Dům útěchy byl slavnostně otevřen 13. ledna 1935.

V první polovině 90. let byla dokončena výstavba nové moderně koncipované budovy s ambulantním i lůžkovým traktem a v rekonstruované starší části ústavního komplexu bylo nově vybudováno i oddělení radiační onkologie. V roce 2001 byla v ústavu založena Klinika komplexní onkologické léčby, která sdružuje jednotlivé odborníky z oblasti onkologie. Klinika se organizačně skládá z diagnosticko-léčebných skupin pro mamární a digestivní problematiku a pro všeobecnou onkologii. Zahrnuje i ostatní odbornosti související s léčbou nádorů – onkochirurgii, radioterapii, genetiku. V únoru 2007 byla ustavena Klinika radiační onkologie, která disponuje nejnovější technikou i řadou špičkových odborníků. Právem patří mezi nejlepší pracoviště svého druhu v republice. V současné době je Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností, jedinečný svého druhu v České republice. Na jednom místě jsou zde soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické péče, která zahrnuje prevenci, epidemiologii, diagnostiku, jednotlivé modality protinádorové léčby, rehabilitaci. Ročně ambulancemi projde 190 000 lidí a je tu hospitalizováno 8 000 pacientů.

Nepodceňujte prevenci

MOÚ má řadu jedinečných projektů i léčebných postupů. Jeho odborníci kladou velký důraz na prevenci nádorových onemocnění. Vypracovali speciální preventivní program na základě údajů Národního onkologického registru. Je zaměřen na všechny věkové kategorie podle pohlaví a rodinné anamnézy, je zcela individuální, „šitý na míru" každému jednotlivci. Po jeho absolvování velkou měrou zaručuje absenci onkologického onemocnění. Tuto možnost pro všechny, kteří mají zájem o prevenci, ústav rozšířil od roku 2006 o Preventivní onkologický program pro každého, který v sobě zahrnuje jednotný soubor vyšetření zaměřených na základní onkologická onemocnění. Navíc v ústavu pracuje Oddělení genetiky a epidemiologie nádorů, které se věnuje těm lidem, u kterých je riziko rakoviny dáno rodinnou anamnézou.

mou-02

Při léčbě onkologických pacientů je velice důležitá jejich informovanost. Je známo, že pacient, který je seznámen se svou chorobou, daleko lépe spolupracuje a i po psychické stránce se snáze s tímto vážným onemocněním vyrovnává. Proto na konci roku 2001 zřídil MOÚ Onkologické informační centrum, jediné svého druhu v republice, které vydává brožury se základními onkologickými diagnózami, půjčuje knihy, CD, naučné videoprogramy, návštěvníci mají k dispozici internet i kopírku. Je obsluhováno zdravotními sestrami, které mají na starosti také bezplatnou nádorovou telefonní linku (800 222 322) zaměřenou na všechny onkologické diagnózy. V roce 2004 jsme možnost komunikace doplnili ještě on-line poradnou, která je k dispozici na webových stránkách www.mou.cz, www.prevencenadoru.cz. V roce 2011 služeb OIC využilo celkem 2 809 návštěvníků, na nádorovou telefonní linku zatelefonovalo 1 493 lidí a do on-line poradny přišlo 1 924 dotazů.

Skvělé přístrojové vybavení

Na Žlutém kopci se také uplatňují nejmodernější přístupy v chirurgické léčbě nádorových nemocí v novém Wernerově pavilónu, v ozařování – radioterapii. Klinika radiační onkologie je také jedním ze dvou pracovišť v republice, kde jsou ozařovány děti. Do provozu zde byl uveden v polovině roku 2004 nový lineární urychlovač, který umožňuje automaticky měnit tvar ozařovaného pole podle nepravidelného objemu nádoru. Tato technika ozařování zaručuje maximální šetření zdravých tkání v okolí nádoru a umožňuje zvýšení aplikované dávky záření do léčeného ložiska. Dva lineární urychlovače byly v lednu 2006 doplněny třetím a díky vzniku detašovaného pracoviště ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně v lednu 2009 má v současné době ústav k dispozici 5 lineárních urychlovačů. Od září roku 2003 je na Oddělení nukleární medicíny k dispozici pozitronová emisní tomografie, která dokáže odhalit i ta nejmenší ložiska rakovinných buněk.

Všechny výše uvedené skutečnosti dokazují, že MOÚ se za dobu své existence stal jedinečným zdravotnickým zařízením na území města Brna, který významnou měrou přispívá k jeho prestiži.

PhDr. Zuzana Joukalová, MOÚ

Dobrý tým vybuduje jen osobnost

Profesor MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., patří mezi nejvýznamnější české lékaře. Je autorem mnoha vědeckých publikací z oblasti onkologie, které se věnuje celý život, a je nositelem mnoha vědeckých ocenění za svou práci. Je ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně a předsedou České onkologické společnosti.

Pane profesore, v Masarykově onkologickém ústavu jste před více než čtyřiceti lety začínal jako mladý lékař a nyní jste jeho ředitelem. Má tento uzavřený kruh pro vás nějakou symboliku?

mou-03Symboliku asi ne, ale je velice příjemné uzavřít odbornou kariéru v zařízení, kde jsem začínal. Změnila se společnost, onkologie, Masarykův onkologický ústav a samozřejmě jsem se za 43 let změnil i já.

Práce onkologa je jistě mimořádně psychicky náročná. Jak jste se s tím vyrovnával, jaké jste si vypěstoval obranné mechanizmy?

Onkologie se považuje za obor psychicky náročný pro personál, ale já to tak nevnímám. Když máte možnost nemocnému pomoci, třeba jen dobrým slovem nebo gestem, natož pak účinnou léčbou, je to vždy radost a povzbuzení, víte, že vaše práce má smysl. Ty obranné mechanizmy proti vyhoření pramení právě z pocitu užitečnosti pro nemocné.

V dnešní profesní přípravě hraje často velmi důležitou roli teambuilding. Jak je tomu v medicíně? Jakou roli v ní hraje osobnost a jakou tým?

Obojí je velice důležité. Praktický lékař pracuje většinou sám a někdy to má opravdu velice obtížné, aby rozeznal podstatné od nepodstatného, závažné od banálního. Na oddělení nebo klinice je na tom lékař lépe, pracuje v kolektivu, může se poradit s kolegou, s primářem nebo profesorem. Dobrý tým je základem pro dobrou lékařskou péči, vědu a případně výuku. A dobrý tým vybuduje jen osobnost, trvá to dlouho a stále se tým musí kontrolovat, sledovat, podporovat.

Jste také předsedou České onkologické společnosti. V čem vidíte její nejdůležitější roli?

V organizaci onkologické péče v České republice. Máme Národní onkologický program garantovaný prezidentem republiky, unikátní Národní onkologický registr s milióny anonymizovaných záznamů o nemocných, pro nejsložitější a nejdražší onkologickou léčbu máme Komplexní onkologická centra, máme doporučené postupy onkologické léčby, umíme jednat se zdravotními pojišťovnami, pacientskými organizacemi, organizujeme postgraduální vzdělávání, kongresy, setkání odborníků, spolupracujeme se zahraničím.

Co dnes chybí v péči o onkologicky nemocné nejvíce a čím se naopak můžeme pochlubit?

Samozřejmě není dostatek peněz na všechno, to je při současné ekonomické situaci pochopitelné. Také chybí dostatek empatie lékařů i sester k nemocným, zde je ještě velký prostor na zlepšení. Na druhé straně se máme opravdu čím chlubit. Máme moderní přístroje k vyšetřování i léčení, máme i přes určité problémy poměrně dobrý přístup k lékům, máme léčebné výsledky srovnatelné se západní Evropou.

mou-04
V posledních letech se často hovoří o tom, jak má být onkolog otevřený k pacientovi. Jaký názor zastáváte vy?

Je nutné, aby nemocný byl co nejlépe informovaný o svém onemocnění i o léčbě, jen tak může dobře spolupracovat se zdravotnickým personálem a má tak i větší šanci na zlepšení svého stavu nebo na vyléčení. Každý pacient by měl vědět svou diagnózu, tu mu nesdělujeme jen na jeho výslovné přání. Složitější je to s prognózou závažného onemocnění, o ní se s pacientem bavíme jen na jeho dotaz a samozřejmě mu sdělujeme statistické pravděpodobnosti, tedy jak se situace vyvíjí u stejně nemocných jako on. V tomto případě zdůrazňujeme možné odchylky, a to k lepšímu i horšímu. Jsou to velice důležité a citlivé rozhovory a musíme si na ně udělat čas, mít podrobné informace o pacientovi a jeho nemoci a samozřejmě musíme mít cit, empatii s nemocným.

Česká republika je na dlouhé cestě zdravotnických reforem. Kterým z nich tleskáte a co zásadního byste čekal od těch ostatních?

Jsem rád, že se mění zákony, které byly platné za minulého režimu, a že ty nové reálně ukazují, že není možné, abychom měli nárok na tu nejlepší léčbu na světě. Nikdy to nebylo reálné a není ani nyní, něco takového si nesmíme namlouvat. Zdravotnictví je přímo závislé na ekonomice státu a z toho se musí vycházet. Tato pravda někdy hodně bolí, protože od nás vyžaduje větší spolufinancování zdravotnictví od jednotlivců, větší spoluzodpovědnost za svoje zdraví, větší nejistotu. Je nutné, aby se současné zdravotní pojišťovny změnily v zařízení, u kterých víme, na co jsme pojištěni, na co se můžeme případně připojistit, a aby byl používán malus třeba pro kuřáky a bonus například pro ty, kteří chodí na preventivní a screeningové vyšetření a o své zdraví se tak starají. Také je nutné, aby byla vytvořena dobrá záchranná síť pro sociálně slabé jedince, kteří samozřejmě reformu zdravotnictví pociťují jako svoje finanční ohrožení. Větší spoluúčast nemocného na laciné léčbě umožní pak plně hradit léčbu velice drahou, například právě onkologickou. Před námi je ve zdravotnictví ještě hodně změn, ale domnívám se, že nastoupená cesta je správná.

Rozhovor připravila Alena Štěpánková,
foto Tino Kratochvil

Vyšlo v Brno Business & Style

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit