Jak se žije v Líšni, Maloměřicích s Obřany a na Vinohradech?

Brno, 30. června 2012 - Při představování brněnských městských částí jsme v tomto čísle udělali malý úkrok ze severu směrem na východ a do našeho hledáčku se dostaly další tři části Brna – Líšeň, Vinohrady a Maloměřice s Obřany. Dvě z nich se mohou pochlubit dlouhou historií. Líšeň byla po mnohá staletí samostatnou obcí a svérázný charakter si zachovala až do dnešních dnů. Také Maloměřice a Obřany mohou své dějiny počítat na stovky let. Naproti tomu Vinohrady patří k nejmladším brněnským částím a svou tvář a tradice si teprve vytvářejí. Dejme však slovo starostům.

Líšeň

Dynamický rozvoj Líšně je dán její výhodnou polohou v rámci města Brna s dobrou dopravní obslužností a napojením na dálniční síť. Sousedí s chráněnou krajinnou oblastí Moravský kras a Mariánským údolím, které jsou cíleně vyhledávány k aktivnímu odpočinku občany města Brna. Občanská vybavenost Líšně nabízí ucelenou nabídku služeb v oblasti zdravotnictví, obchodů, kultury a sportovní vyžití. Ve spolupráci s místními spolky a občanskými sdruženími vytváříme společný prostor, který nabízí širokou škálu volnočasových aktivit pro děti, mládež, seniory a především rodiny s dětmi. Revitalizace Polikliniky Horníkova si klade za cíl vytvořit moderní polyfunkční zdravotnické zařízení, které již dnes slouží i pro obyvatele okolních městských částí a sousedních obcí. Nabízí služby téměř 50 praktických lékařů, pediatrů, zubařů a dalších specialistů v oblasti zdravotnictví.

mc-02Líšeň má moderní budovu radnice

Nemalé investice v letech 2001–2003 splatily poslední dluh a stará zástavba byla kompletně odkanalizována a byly vybudovány nové komunikace. Zástavba sídliště je dostatečně „vzdušná" a umožnila výsadbu zeleně mezi jednotlivými bloky, včetně vzniku dětských a víceúčelových hřišť. Současné směřování samosprávy se soustředí na projekt Rokle, kdy na ploše 11 hektarů má vzniknout zelené srdce sídliště. Park pro všechny věkové skupiny, který změní kvalitu života v dané lokalitě. Současná výsadba izolační zeleně vytvoří ozdravnou hradbu kolem sídliště a přispěje ke snížení dopadu narůstající dopravní zátěže. Neuspokojivý je zejména stav statické dopravy v klidu. Investice městské části se zaměřují na vyřešení problému, tedy tvorbu nových parkovacích míst. V loňském roce se jich podařilo vytvořit 50 a v letošním roce bude realizována výstavba téměř 200 dalších nových parkovacích ploch. Celkový počet takto nově vzniklých míst bude více než 500 do roku 2014.

Líšeň je sídlem velkého množství firem. Mezi nejvýznamnější se řadí Zetor, a. s., tradiční výrobce traktorů, dobrého dopravního napojení využívá logistická společnost PPL, a. s., dále zde sídlí firmy ZKL, a. s., SITA Suez, a. s., a mnohé další. Tyto společnosti patří k významným zaměstnavatelům v regionu. Po transformaci a modernizaci výroby využívá firma Zetor třetinu areálu. Nový způsob využití tohoto území zásadním způsobem ovlivní rozvoj Líšně a Brna jako celku. Území by mělo být transformováno na plochy pro lehkou výrobu, obchod a služby. V území je také plánována výstavba nového studia České televize, které se stane jejím hlavním sídlem v Brně. Dobré infrastruktury využívá i Hasičský záchranný sbor, který vedle stávajícího učiliště umístil nově hasičskou jednotku, včetně chemického oddílu. Ze státních institucí je třeba uvést ještě Centrum dopravního výzkumu, které nabízí více než 150 pracovních míst, a mnohé další, jako například Technické muzeum města Brna.

mc-03Vedení městské části podporuje rozvoj Líšně a je připraveno na spolupráci s novými investory. Avšak nejdůležitějším zůstává vytváření bezpečného zázemí a domova občanům. Rovněž chce nabídnout dostupné služby a aktivní odpočinek ve zdravém životním prostředí bezprostředně sousedícím s Moravským krasem.

Břetislav Štefan, starosta MČ Líšeň,
foto: Stanislav Karafiát a archiv MČ

Vinohrady

Typická silueta Vinohrad se nad brněnskou kotlinou vypíná na jejím východním okrajem. Svou rozlohou necelých dvou čtverečních kilometrů se Vinohrady řadí spíše k menším městským částem, ale se čtrnácti tisíci obyvatel náleží mezi ty středně velké. V loňském roce Vinohrady oslavily třicet let od svého vzniku. Na podzim roku 1981 započala výstavba vinohradského sídliště, které se v roce 1990 stalo jednou z devětadvaceti městských částí.

mc-04Sídliště Vinohrady z pod Hádů

Přestože Vinohrady náleží k nejmladším brněnským částem, nejsou bez historie. Výzkumy prokázaly osídlení vinohradského území již ve starší době kamenné. Snad nejzajímavější nález byl vyzdvižen ze země na dnešní ulici Prušánecké. Jednalo se o masívní mousteriénský hrot ze severského pazourku z doby kolem 40 000 let před naším letopočtem. Přes území Vinohrad táhla na sklonku třicetileté války švédská vojska generála Lennarta Torstensona, která v létě roku 1645 neúspěšně obléhala Brno. Neméně závažné dějinné události se vinohradským územím prohnaly v lednu roku 1933. Tehdy se českoslovenští fašisté vedení bývalým důstojníkem čs. armády Ladislavem Kobsinkem pokusili o státní převrat obsazením židenických Svatoplukových kasáren a právě vinohradským terénem od Klajdovky se spouštěli fašističtí pučisté k branám spících kasáren. V době II. světové války byla na území dnešních Vinohrad vystavěna osada rodinných domků, sloužící k ubytování německých techniků, hospodářských pracovníků a vojáků pracujících v nedaleké továrně na letecké motory Ostmarka, předchůdkyně pozdějšího brněnského Zetoru. Osada byla lidově nazývána Hamburk a za své vzala počátkem 80. let minulého století při výstavbě dnešních Vinohrad. Výstavba vinohradského sídliště probíhala až do konce 90. let a novinkou vznikajícího sídliště se stala dosud nevídaná barevnost jednotlivých objektů i zbudování podzemních kolektorů, které vstřebávají do svých prostor sídlištní technické sítě.

mc-05Radnice na Vinohradech

mc-06
Vinohradské obchodní centrum

Z obce, která byla vystavěna tak říkajíc od nuly, je dnes městská část se značně rozvinutou infrastrukturou. Na Vinohradech se nachází několik nákupních domů, množství rozmanitých podnikatelských zařízení, je zde zázemí pro mládež i seniory. Vinohradská radnice klade ve svých rozvojových záměrech důraz především na zlepšování životního prostředí. Doprovází je změny územního plánu koncipované právě ve prospěch zeleně, sportu a rekreace. Vinohrady jsou také městskou částí, ve které žije větší počet tělesně hendikepovaných spoluobčanů. Proto jsou na území obce četnější sociální zařízení. Typická pro městskou část je bezbariérovost. V letech 2007–2010 obec provedla celkovou regeneraci veškerého obecního bytového fondu a většina obytných domů na Vinohradech tak dnes může nabídnout novou, vzhlednou a zateplenou fasádu, vyměněná okna či vyměněné vstupní komplexy.

mc-07Slavnosti vína na vinohradském sídlišti

Značný počet obyvatel městské části se do Brna přistěhoval a pochází z obcí Jihomoravského kraje. Znalosti vinařství, vinohradnictví i vína samotného a vztah k němu jsou těmto lidem zcela vrozené. Samozřejmě že i folklórní povědomí a kulturní tradice jižní Moravy nalézají na Vinohradech viditelnou odezvu. Vinohrady jsou dnes již proslulé svými výstavami vín, které se konají vždy první květnovou sobotu. Jako jediná brněnská městská část jsou Vinohrady na seznamu vinařských obcí a v dubnu 2004 vysadily svůj obecní vinohrad. Již po tři roky dává vinice bílé i červené víno.

mc-08Zásadním cílem radnice brněnských Vinohrad je vytváření klidných, zdravých a příjemných podmínek pro život obyvatel. Vinohrady usilovně směřují k vytčenému cíli, kterým je klidné a příjemné bydlení.

Jiří Čejka, starosta MČ Vinohrady,
foto: archiv J. Čejková

Maloměřice a Obřany

Městská část Maloměřice a Obřany existuje od roku 1990, a sestává původně ze dvou obcí, které byly připojeny k Brnu v roce 1919. Jejich historie ale sahá až do 12. století, kdy lze najít první písemné zmínky. V polovině 13. století si nechal Gerhart ze Zbraslavi postavit na strategickém vrchu nad obchodní cestou údolím řeky Svitavy Obřanský hrad. V roce 1315 ale Brňané uspořádali trestnou výpravu a hrad zbořili. Od té doby nebyl obnoven a dodnes slouží jen jako romantický cíl procházek. My Brňané o pomístních názvech nediskutujeme, ale u cizích vyvolává pobavení, že MALO-měřice jsou ve spojení s OBR-any. Tato zvláštnost má původ v malých výměrách políček maloměřických a v obrovských lánech obřanských sedláků. Mezi oběma obcemi panovala od nepaměti řevnivost a soupeření. Obřaňáci byli nazýváni „fazoláři" a Maloměřičáci „čočkaři". Demarkační linie mezi oběma katastry probíhá středem řeky Svitavy.

mc-09Centrum Maloměřic s kapličkou

mc-10
Farní kostel v Obřanech

Dodnes jsou v Maloměřicích a Obřanech nejlépe zachované vesnické celky v Brně. Obřanská architektura je zajímavá svou pestrostí. Najdeme zde nad Cacovickým náhonem původně nouzovou dělnickou kolonii Zlatníky z 30. let 20. století, ale taky reprezentativní předměstskou vilovou zástavbu na dnešním Mlýnském nábřeží. Maloměřice a Obřany jsou destinací budoucnosti. Lokality pro výstavbu tu jsou a není jich málo. Rozvojové oblasti bychom tedy měli, ale proč se zde dosud nestaví, v čem je háček? Problém tkví v nedostatečnosti kanalizační stoky. Přesto se už nyní podařilo ve třech oblastech situaci vyřešit. Jde o lokalitu Soběšská, náhorní planinu s lesem v zádech na konci Obřan po levé straně nad stávajícím sídlištěm, a lokalitu Maloměřice-západ, kde započne výstavba během dvou let a která se nachází mezi Obřanskou ulicí a řekou Svitavou. V ní by mělo najít svůj domov kolem tisíce lidí a stejně rozsáhlá výstavba se začíná budovat pod Hády na místě léta nedostavěného areálu firmy Ergos.

mc-11Svitava v Maloměřicích

Obyvatelé Brna potřebují nejen příjemný domov, ale taky místa pro svůj oddych. K tomuto účelu se hodí cyklostezka podél Svitavy přes Cacovický ostrov do Bílovic. Cacovický ostrov je území sevřené mezi řekou Svitavou a náhonem ze 13. Století, které bylo vloni adaptováno jako krajinné biocentrum, tedy pro přírodní soužití fauny, flóry i člověka. Obě strany řeky nabízejí dětská hřiště a jsou propojeny pěšími lávkami, k nimž letos v létě přibude ještě jedna nová. Nábřežní pláň je také zpestřena tenisovým, ragbyovým a fotbalovým hřištěm. Ostrov otvírá svou náruč lidem, ale i jejich čtyřnohým přátelům. Je zde totiž k dispozici i psí cvičiště. Kromě milovníků psů si u nás přijdou na své rovněž obdivovatelé koní. V katastru Obřan se nachází jezdecký areál Panská lícha, kde je provozována jezdecká škola a pořádají se zde zajímavé závody. Obřanské lesy jsou vstupní branou do kraje lišky Bystroušky a maloměřické tvoří entrée Moravského krasu. Bohužel nejrušnější výpadovka na Bílovice je i největším urbanistickým problémem této městské části. Všichni víme, jakým nezastavitelným tempem rostou příměstské obytné lokality kolem celého Brna. A jak se lidé do těchto lokalit dostanou? No přece a jedině středem Maloměřic a Obřan. Do budoucna je tedy zřejmou výzvou řešení problému tranzitní dopravy. Už teď se ale tento oříšek ukazuje jako velmi tvrdý. Těžké asi bude dojít k dohodě mezi obyvateli MČ, kudy by takový obchvat měl vést a ještě větším problémem bude, kdo jej za stávající finanční situace Brna i kraje zaplatí.

mc-12Maloměřické seřazovací nádraží

Maloměřice žijí obtěžkány dědictvím průmyslové oblasti Brna. Po celé délce Maloměřic se k obytné části vine ohromné seřazovací nádraží, jež lze sledovat z dlouhatánského nadchodu, který je kříží v mnohametrové výšce. Nejeden chlapec zde zažívá tichou nirvánu a dlouhé minuty shlíží z výšin nad spletí lesknoucích se kolejí mizících za obzorem. Kdo uvidí tuto podívanou, bude mít pocit, že má pod sebou hračku, největší železniční model na světě. Ke zdejší průmyslové pitoreskní krajině také neodmyslitelně patří křivý komín maloměřické teplárny, viditelný z celého Brna jako betlémská hvězda této specifické lokality. mc-13Dalším pomníkem průmyslové historie je ztichlá a chátrající budova tkalcovny Esslerky, která ční nad obřanským mostem a je svědkem zašlé slávy českého textilního průmyslu. Její život však ještě není u svého konce, a poté co nabere druhý dech, můžeme od ní očekávat znovuzrození z popela v podobě luxusní občanské vybavenosti nebo třeba rázovitých loftových bytů přímo nad řekou. Totéž lze předpokládat o celé městské části, která s trendem vytěsňování průmyslu z města získává postupně nový ráz.

Klára Liptáková, starostka MČ Maloměřice a Obřany,
foto: archiv MČ

Vyšlo v Brno Business & Style

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit