VUT- nakladatelství Vutium

Co ukázal dlouhodobý výzkum brněnských sídlišť?

sidliste-01Brno, 7. ledna 2012 - Dlouhodobý výzkum sídlišť představuje unikátní sérii tří výzkumů brněnských sídlišť, které si nechává zpracovávat Magistrát města Brna. Výzkum si klade za cíl přinášet opakovaně odpovědi na otázku, jak se mění sídliště a jeho obyvatelé. První etapa šetření v roce 1988 zahrnovala brněnská sídliště Kohoutovice, Bystrc, Bohunice a Vinohrady. Na sklonku roku 1995 na ni navázala etapa druhá, rozšířená ještě o pátou lokalitu Kamenný Vrch (MČ Nový Lískovec). Výsledky prvních dvou vln představily brněnská sídliště jako stabilní oblasti bydlení preferované převážně střední třídou a poměrně věkově homogenní. V letošním roce Kancelář strategie města MMB přistoupila k provedení třetí vlny výzkumu. Takto se nabízí, a to i v kontextu celonárodním a mezinárodním, unikátní možnost srovnání vývoje životních podmínek a jejich hodnocení za posledních více než 20 let.

Cílem letošní, třetí vlny výzkumu bylo odpovědět na základní výzkumnou otázku: Kdo jsou obyvatelé vybraných brněnských sídlišť a jaké je jejich vnímání kvality života v těchto lokalitách? Výzkum byl reprezentativní pro obyvatele starší 18 let bez ohledu na to, zda mají nebo nemají v místě trvalé bydliště. Vybranými sídlišti jsou v roce 2011 Vinohrady, Bohunice, Bystrc II, Kamenný Vrch, Lesná a Kamechy. Některá hlavní zjištění vám nyní stručně představíme.

 

Jedna z klíčových proměnných je spokojenost se sídlištěm. V následující tabulce srovnáváme výsledky měření „spokojenosti se sídlištěm" u všech tří vln tohoto výzkumu. Míra spokojenosti nebo nespokojenosti je rozdělena do tří stupňů: spokojen, neutrální a nespokojen. Začneme posledním sloupcem tabulky vpravo, tedy třetí vlnou brněnského výzkumu sídlišť.

sidliste-03

Spokojenost se sídlištěm se u respondentů šestice sídlišť v Brně v roce 2011 jeví jako poměrně vysoká. Zhruba dvě třetiny jich vyslovují spokojenost a pouze asi 5 % deklaruje naopak nespokojenost. Podíl spokojených z poslední vlny brněnského výzkumu (2011) přitom značně převyšuje hodnoty předchozích dvou vln (1995 a 1988). U obou předchozích brněnských vln výzkumu pozorujeme také o mnoho vyšší podíl respondentů se sídlištěm nespokojených (18 % v roce 1995 a 10 % v roce 1988).

Uvažujeme-li, proč mohlo šetření třetí vlny (2011) zaznamenat lepší výsledky než obě vlny předchozí, nabízí se vliv tří procesů, které v poslední době brněnská sídliště poznamenaly. Za prvé privatizace bytů zvýšila proporce vlastníků bytů oproti družstevníkům a nájemníkům. Z domácích i zahraničních výzkumů přitom víme, že vlastníci jsou spokojenější, než je tomu v ostatních sektorech bydlení. Za druhé revitalizace sídlišť zkvalitnila parametry obytných objektů. A za třetí, selektivní migrace znamenala odliv domácností se sídlištěm nespokojených, zejména do čtvrtí rodinných domů. Současně je nutno připomenout ne zcela shodnou strukturu srovnávaných sídlišť první, druhé a třetí vlny. K celkově pozitivnímu výsledku třetí vlny přispělo zejména zařazení sídliště Lesná.

sidliste-02

A jaké zjištění z nepřeberného množství vybrat na závěr tohoto krátkého představení? Z analýzy výsledků vyplývá, že více než dvě pětiny (43,2 %) dotázaných se domnívají, že sídliště se bude do budoucna rozvíjet pozitivně. Pouze 7 % dotázaných očekává do budoucna negativní vývoj. Stávající vývoj sídliště se příliš nezmění podle jedné třetiny respondentů a konečně 17,5 % dotázaných na tuto otázku nedokázalo odpovědět.

Celkově z výsledků letošní vlny výzkumu vyplývá, že se i přes rozdíly mezi jednotlivými sídlišti naprosté většině obyvatel ve sledovaných sídlištích žije dobře a míra spokojenosti obyvatel se sídlišti v časovém posunu vzrostla o cca 10 %, což je důsledkem celé řady společenských změn a opatření. Také struktura obyvatel všech sledovaných brněnských sídlišť je pestrá a nic nenasvědčuje tomu, že by docházelo k zásadnímu přílivu sociálně slabších obyvatel a případnému vytváření sociálně vyloučených lokalit, jak se dá pozorovat jinde v České republice či Evropě.

Eva Gregorová a kolektiv Kanceláře strategie města,
Magistrát města Brna

Vyšlo v Brno Business & Style

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit